Je strašně fajn mít na autě celoroční pneumatiky a nemuset přezouvat. Jenže ono to má i své stinné stránky a rizika.
Celoroční pneumatiky: Stejně kola jednou za čas raději sundejte
Články na téma pneumatiky na celý rok:
- Celoroční pneumatiky a zákon
- Jaké je označení celoročních pneumatik
- Celoroční pneu mají i svá negativa - právě čtete
- Celoroční pneumatiky. Jde o vhodnou a bezpečnou alternativu ke klasickým zimákům? - již brzy
Celoroční pneumatiky – zkušenosti
Celoročky vycházejí v testech poměrně dobře a pro spoustu lidí se jedná o doslova plnohodnotné řešení. Koupí se jedna sada pneumatik, která pokryje celé spektrum teplot a povětrnostních podmínek. Není vůbec potřeba kola měnit nebo s nimi cokoliv dělat, dokud pláště mají potřebný vzorek. Akorát, že vůbec!
Riziko celoročních pneu
Do pasti celoročních pneumatik se autor článku chytil nějaký čas nazpět. Desetiletý Ford Mondeo s nimi jezdil parádně, nemělo to chybu, tedy do okamžiku, kdy jsem jednu pneumatiku píchnul. Zastavil jsem u krajnice, vytáhl z kufru rezervu a hever a jal se kolo vyměnit.
Po zvednutí auta na hever přišlo zjištění, že sice je možné povolit všechny šrouby, nicméně i bez nich kolo drží na svém místě. Nuže, kopnul jsem do něj a nic, po druhé a zas nic. Nechtěl jsem s ním nijak lomcovat, neměl jsem k dispozici žádné nástroje k tomu vhodné, tak jsem se rozhodl pro starou fintu. Našrouboval jsem všechny šrouby zpět, ale nedotahoval jsem je, naopak jsem nechal trochu vůli. Shodil jsem Ford Mondeo z heveru a i s vypuštěným pláštěm jsem kousek popojel a prudce zabrzdil. Nic. Až na třetí nebo čtvrtý pokus se povedlo, auto sebou škublo a kolo s ránou povolilo.
Výměna za rezervní kolo proběhla už bez problémů, nicméně cestou do cíle cesty jsem přemýšlel, jak moc špatné to bude s koly ostatními a zdali to jedno bylo výjimkou, nebo jde o pravidlo. Doma jsem potom zkusil obě zadní kola sundat, což šlo docela lehko. Problém se ukázal u zbývajícího kola předního, které nešlo dolů za žádnou cenu.
Mirek má problém
Jelikož jsem už potřeboval stejně všechny pláště pomalu vyměnit, rozhodl jsem se problém se sundáním kola nechat na pneuservisu patřícímu kamarádovi Mirkovi, kam jsem se vypravil následujícího dne. Poprosil jsem o přezutí na nové pláště, které jsem si na místě vybral a upozornil jsem kamaráda, že pravé přední mi nešlo sundat. Se slovy „takovejch už tady bylo“ se usmál a stiskl na ovladači zvedáku tlačítko pro pohyb nahoru. Mondeo se vydalo k nebesům.
Jakkoliv vzletně vyzněla předchozí věta, vězte, že auto vystoupalo zhruba do výše půl metru, kde se zastavilo a poslušně čekalo. Povolení šroubů na kolech byla hračka. Jakoby to snad dělal naschvál, nechal Mirek to neposlušné až na konec. Šrouby byly venku, kolo na místě. Zkusil do něj trochu kopnout, ale nestalo se nic. Kopnul víc a opět, kolo se nehnulo. Třetí pokus už vypadal jako snaha napodobit film Karate Kid, nicméně kolo bylo silnějším protivníkem.
Je asi na místě konstatovat, že se jednalo o disk sice otřískaný, ale docela drahý – parádní hliníkáč. Údajně s ocelovým materiálem dosedací plochy náboje mohou některé kovy reagovat ne zcela optimálně a vzniká koroze, která kolo s nábojem doslova spojí. Netuším, nejsem chemik ani fyzik, pokud to není pravda, prosím znalejší čtenáře o objasnění problematiky v komentářích.
Zpět k problému – Mirek vyzkoušel paličku, kombinaci kladivo a špalík, bohužel bez úspěchu. Než se rozhodl uchýlit k úderům vedeným zevnitř, tedy směrem od nápravy, přezul ostatní kola a hodil je na auto. Neposlušné pravé přední pojistil šrouby, opět nedotaženými a poslal mě na dvůr před pneuservisem párkrát prudce zabrzdit. Nic. Skutečně, kolo drželo, jak kdyby ho někdo přivařil.
Muselo tedy dojít na nejhorší, auto šlo znovu na zvedák, tentokrát mnohem výše a prostříkli jsme místo spojení náboje s diskem WD-40. Po třech cigaretách jsme se začali snažit o sundání údery palice do vnitřní strany pneumatiky následně i přes dřevěný špalík. Nebudu váženého čtenáře napínat, ve finále kolo skutečně odpadlo, ale byl to boj. Následovala otázka upoceného Mirka na dobu, po kterou nebyla kola sundána. Zpětně jsem se dopočítal čtyř a půl let.
Jak tomu zabránit?
Byl jsem samozřejmě náležitě poučen a názorně mi bylo předvedeno, jak si kola a dosedací plochy očistit ocelovým kartáčem. Následně se na místo nanese měděná pasta a teprve pak se kolo namontuje zpět.
Výše uvedenou proceduru opakuji každý rok jednou a od té doby není problém. Doporučuji to samé i váženým čtenářům. Pokud máte celoroční pneumatiky, nemyslete si, že máte o problém méně. Nenechte si kolo „přireznout“, jsou s tím pak akorát problémy.
Levné celoroční pneu skladem
Zdroj médií: Depositphotos.