U osobních automobilů se často lze setkat s pojmem "facelift". Co to znamená a k čemu je to dobré?
Co je a jak funguje facelift u automobilů
Náročný a drahý vývoj
Každé auto, stejně jako většina výrobků, prochází nějakým vývojovým procesem. Ten zabere typicky několik let, spolkne částky od vyšších desítek milionů korun po několik miliard a je to projekt, kterému věnuje úsilí několik desítek lidí, kteří na něm tráví tisíce hodin času. Každá technická skupina, každý jednotlivý celek komponent, ze kterých se vůz skládá, prochází testováním, úpravami a vývojem. Nakonec, když je vše plus mínus uspokojivě hotové a prototyp složený, přijdou testy a zkoušky. Při těch se v tom lepším případě dělají jen prakticky neviditelné úpravy, ale často se musí sáhnout do auta jako celku a něco překopat. Například se zjistí, že při dešti voda neodtéká úplně dobře z bočních okének, takže se sáhne do podoby A sloupku, případně i zrcátek, což vyústí v další související úpravy, třeba tvaru čelního skla a konstrukce dveří.
Když už je vše tak nějak funkční, musí auto ještě projít testem emisí a bezpečnostními testy. Na trh se tak dostane produkt s cenovkou třeba půl milionu korun. Celé je to samozřejmě dost zjednodušené, krom vývoje samotného auta je potřeba ještě sestavit výrobní linku, nastavit logistické procesy, vymyslet marketing a podobně.
Konkurence nespí
Automobilka tedy investuje obří množství peněz do vývoje auta, ale samozřejmě není charita, takže na něm potřebuje vydělat. Ze začátku se třeba daný vůz prodává dobře, jenže po třech letech přijde konkurence s podobným autem, které má velmi podobnou cenovku, ale jelikož doba a technika pokročila, tak dostalo lepší motor, větší displej infotainmentu a víc bezpečnostních asistentů. Na to je samozřejmě nutné nějak reagovat a tady přichází ke slovu facelift!
Facelift
Po vývoji auta popsaném v prvním odstavci tohoto textu si lze dění v automobilce představit zjednodušeně tak, že první vyrobené kusy se nějak zapijí, inženýři si vezmou dva týdny dovolené, aby si odpočinuli a po návratu do práce začíná práce na omlazené verzi modelu, tedy faceliftu. To vypadá obvykle tak, že se vezme hotové auto, designérům se řekne, aby třeba přiostřili jeho rysy, technici začnou vymýšlet zástavbu novějších motorů a interiér dostane třeba nové budíky a již zmíněný větší displej infotainmentu. Vzniká tak prakticky to samé auto, ale s lehce modernější technikou.
Samozřejmě se vychytají i nějaké ty mouchy, na které se časem přišlo. V současné době stavebnicových platforem se sáhne třeba i na hodnotu rozvoru, který se o dva centimetry natáhne, aby bylo uvnitř víc místa, což v reklamních materiálech vždycky vypadá dobře. Důležité u faceliftu je, že větší část práce už je hotova a pokud třeba podvozek funguje uspokojivě, automobilka do něj nesahá. Ekonomicky je tedy toto omlazení daleko méně náročné, než vývoj nového modelu.
K faceliftům přistupuje každá automobilka malinko jinak. Někde se hledí spíš na design, jinde se řeší spíš technická stránka věci. Ve své podstatě jde ale o jakési omlazení produktu, které ho má zatraktivnit pro kupující a současně ho učinit srovnatelný s konkurencí. Dobu od prvního modelu k faceliftu má každá automobilka nastavenou jinak. Většinou se ale jedná o interval tří až šesti let.
Ne vždy je facelift považován za povedený. Pro příklad nemusíme chodit úplně daleko, stačí se podívat na třetí generaci Octavie. Ta dostala vcelku konzervativní podobu, která snad nikoho neurazí a dala by se označit za takovou neutrální. Zkrátka odpovídala době vzniku, kdy frčely hrany a přímé linie. Facelift potom přišel s rozdělenými předními světlomety, což velká část veřejnosti nepřijala úplně pozitivně a jen málokdo to označoval za vylepšení. Od relativně konzervativní automobilky tohle zkrátka nikdo nečekal.