Jelikož se při jízdě autem čas od času nevyhneme potřebě zatočit, je diferenciál v autě extrémně důležitá komponenta. Jejím úkolem je totiž zajistit, aby se obě kola otáčela v zatáčce rychlostí, jakou potřebují. Jelikož vnitřní kolo ujede v zatáčce menší dráhu, než to vnější. A přesně tento rozdíl umí diferenciál kompenzovat.
Princip fungování diferenciálu a proč je v autě?
Články na téma diferenciál:
- Diferenciál - a přece se točí, a přece to zatáčí - právě čtete
- Diferenciál otevřený i samosvorný
Několik druhů
Diferenciál se obvykle nachází na hnané nápravě. Na té nehnané logicky není potřeba, protože kole nejsou nijak mechanicky spojena a mohou se tedy otáčet libovolnou rychlostí, nezávisle jedno na druhém. Nejčastěji používaným diferenciálem je otevřený diferenciál, potom máme diferenciál samosvorný, zkráceně “samosvor”, který najdeme především u sportovních vozů.
Video: jak funguje diferenciál, princip
Otevřený diferenciál
Tento druh diferenciálu má tu vlastnost, že vždy rozděluje kroutící moment v přesném poměru 50:50. Pokud dojde ke snížení adheze jednoho z kol a prokluzu, sníží se jeho odpor proti otáčení a přiváděný kroutící moment. Současně s tím se ale sníží přiváděný kroutící moment i na druhém kole, které neprokluzuje. Výsledek je takový, že obě kola táhnou sice stejně, ale méně a tím poklesne i výkon vozu jako celku.
Rozdíl adhezí
Do problému (ovšem spíše teoretického) se může takový vůz dostat v momentu, kdy jedno kolo je na povrchu s extrémně nízkou adhezí a to druhé třeba na asfaltu, tedy povrchu s vysokou adhezí. Pak může dojít velice jednoduše k tomu, že kolo na ledě se protáčí a prokluzuje, ale kolo, které stojí na asfaltu se otáčet odmítá. To se děje proto, že led je kluzký povrch a tudíž je kroutící moment potřebný k otočení kolem velice nízký. Jenže, jak už jsme si řekli, tak kroutící moment je na obou kolech u otevřeného diferenciálu vždy stejný. Kolo na asfaltu pak díky tomu dostává tak nízký kroutící moment, že to na pootočení nestačí, a tedy stojí na místě.
Samosvor
Populární slovíčko, kterým se někteří majitelé sportovnějších vozů rádi ohánějí, aniž by kolikrát věděli, jak samosvorný diferenciál (nebo také diferenciál s omezeným prokluzem) funguje. V předchozím případě jsme se dozvěděli, že poměr kroutícího momentu levé/pravé kolo je u otevřeného diferenciálu vždy 50:50. U samosvoru tato poučka neplatí. Má totiž jistou “svornost”, která se vyjadřuje v procentech.
Pokud bychom si znovu představili situaci popsanou o dva odstavce výše, tedy jedno kolo na asfaltu a druhé na ledu, pak by se na kolo na asfaltu přenášel naopak vyšší krouticí moment a to by díky tomu bylo schopno pohnout celým vozem. Toto funguje i v zatáčkách, kde díky tomu sportovní vozy mají výhodu. Prokluzující kolo tak nesráží výkon i kola, které ještě trakci má. Naopak je na něj v tu chvíli přenášen vyšší kroutící moment a díky tomu může automobil třeba lépe zrychlit na výjezdu ze zatáčky.
Zdroj médií: depositphotos.
Diskuze (3)
Autor evidentně nezná rozdíl mezi hnanou a hnací nápravou. Na hnané nápravě jsem diferák ještě neviděl.
Jakub Zach,
Obávám se, autor článku princip diferenciálu a přenos momentů absolutně nechápe a jen to opsal. Moment neklesá, jen se vyplýtvá na kole s nižší adhezí a protože diferenciálu je jedno, kam ho pošle, pošle ho cestou nejmenšího odporu. Nasimulováním adheze PŘIBRŽDĚNÍM kola na straně s nulovým odporem se část NESNÍŽENÉHO momentu pošle na kolo s vyšší adhezí a dojde k rozjezdu. Elektronika dnes dokáže volné kolo přibrzdit tak, že se auto stojící jednou stranou na ledu a druhou na asfaltu, rozjede tak, jako kdyby stálo na asfaltu oběma koly. A třešnička na dortu - takové auto se nechová jako bržděné a všechny parametry se nijak neliší od rozjezdu na řekněme asfaltu. Takže - žádný moment se nikde nesnižuje, protože to vzhledem k faktu, že je všechno "natvrdo", to ani možné není.
Daniel Hrubý,
Dobrý den, děkujeme za podnětný komentář!
Jakub Mokříš,
Podobné články
