Nekonečná kreativita, touha po vítězství i sprosté podvody. Hranice mezi legálním a ilegálním řešením je v motorsportu velmi tenká. Do šedé zóny pravidel se tak mnohdy dostávají i světové automobilky. Vybrali jsem největší podvody v rallye.
Genialita i sprostý švindl – toto jsou největší podvody v rallye
Články na téma rallye závody:
- Kalle Rovanperä: Nová generace mistrů světa v rallye
- MČR 3-Städte Rallye
- Víkendový souhrn: WRC Španělsko
- Víkendový souhrn: WRC Japonsko
- Největší podvody v Mistrovství světa v rallye - právě čtete
- Race the streets Ustroń: Mountain toge v Polsku
- Toyota GAZOO Racing chce dobít Dakar 2025
Různé disciplíny motoristických závodů jsou odjakživa svázány více či méně obsáhlými pravidly. Výklad pravidel je však v demokratické kultuře jasný – co není zakázáno, je povoleno. Cílem techniků, inženýrů a stavitelů závodních aut je pak důkladné prostudování těchto pravidel. Kdo chce ale vyhrávat, nestačí mu pouze prostudovat pravidla. Je potřeba číst mezi řádky a hledat díry v předpisech. Tím se však dostává na velmi tenký led. Udržet se na něm znamená doživotní slávu a status génia, propad pod něj naopak hanbu a zpravidla tvrdý trest. Toto je výběr největších podvodů v rallyovém sportu.
Zázračný restriktor Toyoty
Je polovina devadesátých let a po tratích rychlostních zkoušek se prohánějí speciály skupiny A. Tradiční japonskou dvojku v podobě Mitsubishi a Subaru se snaží nahánět Ford. A pak je tu Toyota s modelem Celica GT-Four ST205, který se pro závody rallye údajně ne tak úplně hodil. Přesto bylo na tratích rychlostních zkoušek zřejmé, že z pohledu výkonu má na ostatní soupeře náskok. Komisaři dokonce Celicu továrního týmu Toyoty několikrát kontrolovali, žádná porušení pravidel však neodhalili.
Upřímně řečeno ani nemohli. Důmyslnost tohoto podvodu totiž čpí v jeho neodhalitelnosti. Kvůli rostoucímu výkonu rallyových speciálů se FIA rozhodla regulovat sílu jejich motorů. Nejjednodušším řešením v motorsportu byl a je restriktor limitující přísun vzduchu, bez kterého motor ztrácí výkon. V zásadě měly všechny tovární týmy stejný díl restriktoru. Genialita řešení Toyoty však spočívala v jeho uložení. To bylo totiž pružné a v okamžiku, kdy turbo vytvořilo v sání dostatečný tlak, se restriktor o malinký kousek pohnul a umožnil vzduchu proudit i kolem něj. I tento malý detail stačil na rozdílové navýšení výkonu.
Také čtěte
Restriktor tedy v zásadě porušoval pravidla až v plném závodním tempu, zatímco v klidném stavu se choval jako jakýkoliv jiný restriktor. I z toho důvodu tento podvod nikdy neodhalili samotní komisaři. Odhalil to až zhrzený bývalý mechanik tovární Toyoty, který tento podvod jednoduše prásknul. I přesto však měli komisaři obtíže vinu prokázat. A výsledek? Toyota byla kompletně vyloučena ze sezóny WRC pro roky 1995 a 1996. Ačkoliv tedy toto řešení bylo vpravdě geniální, jednalo se o jasný podvod – pravidla totiž jasně říkala, že veškerý nasávaný vzduch musel putovat skrze restriktor, nikoliv okolo.
Ford a chytré hospodaření se vzduchem
Zůstáváme u závodů Mistrovství světa v rallye, jen se přesouváme k továrnímu týmu Ford do roku 2003. A světe div se, opět se to týká vzduchu a restriktoru. Ford samozřejmě nechtěl opakovat podvod Toyoty, a tak v pravidlech našel skutečně geniální kličku. V rallye se v tu dobu už dlouhá léta používalo přeplňování turbodmychadlem. Princip byl tedy takový, že vzduch proudí přes restriktor k turbodmychadlu, a to ho tlačí dále, kde ve směsi s palivem vybuchuje. Jakmile řidič ubere plyn, přebytečný vzduch odchází skrz obtokový ventil zpět do atmosféry.
Fordu to ale připadalo jako plýtvání a namísto vypouštění vzduchu ven z auta se ho rozhodl namísto vypuštění uchovat. Sloužil k tomu systém trubek se vzduchem o obrovském tlaku a 45 litrů velká nádrž z dvoumilimetrového titanového plechu k jeho uchování. Při zrychlení byl vzduch z nádrže opětovně uvolněn a krátkodobě zvyšoval plnící tlak turba, a tedy i výkon motoru. Žádné pravidlo však porušeno nebylo, nýbrž vzduch do auta skutečně proudil přes restriktor. Co se se vzduchem dělo dál pravidla nedefinují. Díky tomuto kreativnímu výkladu pravidel získal Ford nezanedbatelnou výhodu. Už po třech závodech byl však revoluční systém nakládání se vzduchem zakázán a Fordu k většímu úspěchu nepomohl. Protože však nebyla porušena pravidla, nebyly rozdány žádné tresty.
Také čtěte
Výměna aut u Audi
Měli jsme tu geniální podvod, kreativní výklad pravidel a nyní tu máme sprostý podvod, ačkoliv nikdy nepotvrzený. Tentokrát se vracíme zpět do roku 1985 k týmu Audi na velmi náročnou Rallye Pobřeží slonoviny. Bláznivá skupina B je na vrcholu a jednotlivé podniky světového kalendáře se od těch současných pořádně liší. Zvlášť Rallye Pobřeží slonoviny tak patří, kvůli náročnému terénu a těžkým podmínkám, mezi nejdelší a nejnáročnější v kalendáři. Na startu je i Michele Mouton, členka továrního týmu Audi a nejúspěšnější žena v rallyovém sportu. Má před sebou nelehký úkol – musí dokončit do třetího místa, aby si udržela v té době nejvyšší mezinárodní licenci FISA A.
Problém nastal už při tréninkových jízdách, kdy Mouton trefila projíždějící vlak. Celá přední část jejího Audi byla zdemolována a do závodu tak po nutných úpravách musela nastoupit s tréninkovým vozem. S tréninkovým Audi však měla původně startovat doprovodná posádka, která měla sloužit pouze jako rychlý asistenční vůz s náhradními díly uprostřed afrických savan. Asistenci bylo nakonec narychlo letecky z Nového Zélandu dopraveno další náhradní auto, ovšem bez speciálních úprav pro Afriku. Na poslední chvíli tak byly provedeny pouze základní vylepšení a vyztužení. Důležitá ale byla samolepka na čelním skle doprovodného auta, která pocházela právě z novozélandské rallye.
Co však následovalo potom byla katastrofa. Mouton sice byla rychlá, ale zklamala ji technika, což nakonec vyústilo v závažné poškození motoru. Zde se věc komplikuje. Audi Michele Mouton totiž bylo na rychlostní zkoušce zázračně opraveno, a to ve velmi krátkém čase, zatímco to doprovodné se na nějaký čas ztratilo. Toho si všimli soupeři, a tak bylo servisní stání Audi doslova v obležení pozorovatelů. Na první pohled bylo jasné, že na autě Mouton chybí číslo na střeše a přídavné světlomety, naopak přebývalo čelní sklo, které zřetelně pocházelo z doprovodného Audi – prozradila to ona zmíněná nálepka z Nového Zélandu.
Auto dokonce na vlastní popud prozkoumávali komisaři, ale nic neodhalili. Audi se však tak trochu prozradilo samo. Michele Mouton totiž, navzdory snaze celého týmu, ze soutěže odstoupila. Důvodem bylo doslova rozpadající se a životu nebezpečné auto, které na rozdíl od původního speciálu nebylo připraveno na náročný africký terén. I proto, že Audi nakonec odstoupilo, ostatní týmy nikdy nevznesly protest a podvod tak nebyl nikdy oficiálně potvrzen. Důkazů se však i tak našlo mnoho.
Zdroj médií: Toyota, Ford, Audi, CarThrottle.