Inteligentní nabíječka autobaterií rozděluje nabíjení na fáze

U klasické nabíječky, kde se dá pouze regulovat proud, je nabíjení ne zrovna šetrné k autobaterii, protože obvykle k němu dochází proudem o hodnotě jedné desetiny kapacity akumulátoru, a to po celou dobu. Nelze hovořit o nikterak přesném nabíjení, navíc zhruba od 80 % nabití je lepší dobíjet pomaleji. Nicméně ano, pro občasné nabití autobaterie to stačí, kdo je na tento způsob zvyklý, nemá vlastně žádný zásadní důvod měnit.

Jak nabíjí inteligentní nabíječka autobaterií

Lepší výrobci nabíječek přikládají buď v návodu, nebo rovnou na krabičce svého produktu krom výčtu funkcí i graf nabíjecí křivky. Jedná se obvykle o rozdělení na proud a napětí, přičemž je vidět, co kdy roste a co kdy klesá. Většinou je nabíjecí proces rozdělen na několik kroků, přičemž některé má uživatel možnost ovlivnit a některé se mohou lišit v závislosti na typu akumulátoru. Například GEL autobaterie potřebují nižší nabíjecí napětí a lithiovou baterii by odrovnalo pulsování, tedy pulsy vysokého napětí, které rozpuštějí sulfataci na elektrodách.

Fáze testování

V první fázi po připojení si automatická nabíječka obvykle změří napětí a vnitřní odpor. Podle napětí usoudí, jak moc je akumulátor vybitý, případně přepne nabíjení do 6V režimu (starší auta a motocykly měly 6V palubní síť). Zde se trochu láme chleba, protože hluboce vybité autobaterie některé nabíječky (i některé dražší) odmítají začít nabíjet. Při napětí pod 6 V je dokonce možné, ba dokonce pravděpodobné, že 12V autobaterii nabíječka začne nabíjet napětím 6 V. Je dobré si to pohlídat a případně ji přepnout do 12V režimu, což většinou nabíječka umožňuje a postup je popsaný v návodu. Obecně však spousta produktů má problém s tím, že autobaterie je sice ještě v pořádku, ale její napětí je třeba pod 8 V.

Také čtěte

4 min. čtení

Jak se dostat do auta s vybitou baterií?

včera Nikola Vrablová Tipy a rady

Samostatnou kapitolou je vnitřní odpor, který roste s tím, jak moc pokročilá je sulfatace. Chytré nabíječky mají většinou nastavenou nějakou hodnotu, při které nabíjení odmítnou zahájit, protože jednak by se akumulátor přehříval a pak když je očividně po smrti, tak nemá moc smysl ho jakkoliv nabíjet a je lepší koupit autobaterii novou.

Desulfatace autobaterie

Už jsme to načali ve druhém odstavci – nabíječka zkrátka pomocí pulzů vysokého napětí udělá maximum pro to, aby došlo k odstranění síranu olovnatého z povrchu elektrod a jeho transformaci zpět. Ne vždy se to podaří, k desulfataci silně zasulfatovaných baterií jsou k tomu určené přístroje. Klasická inteligentní nabíječka se jim zdaleka nevyrovná, životnost baterii umí sice prodloužit, ale akumulátor na pokraji smrti už nezachrání.

Nabíjení autobaterie

Tento krok si nabíječka rozděluje do několika fází. Typicky začíná tzv. měkkým startem, kdy při nízkém proudu postupně zvyšuje napětí, které v určitou chvíli zvedne na maximální hodnotu. Ta se liší podle typu akumulátoru – klasický s tekutým elektrolytem snese něco jiného, než citlivější GEL baterie nebo třeba AGM. I proto je potřeba navolit na nabíječce (pakliže to umožňuje) ten správný ty autobaterie.

Nabíjení pokračuje relativně rychle do zhruba 80 % kapacity baterie. V tu chvíli už některé nabíječky rozsvítí kontrolku značící, že je možné auto nastartovat a odjet. Pakliže však necháme nabíječku pokračovat v práci, nastane fáze, kdy proud poklesne, ale napětí zůstane na vysoké hodnotě. Takto se baterie nabije do plna. Jakmile je nabíjení ukončeno, nabíječka chvíli počká a po nastaveném čase změří napětí na pólech. Z toho pozná, jak je akumulátor nabitý a jestli je potřeba ho ještě „docucnout“, nebo ne.

Také čtěte

3 min. čtení

Test ojetiny: Mercedes Benz C350 CGI 2011

15. 11. 2024 Tobiáš Duba Tipy a rady

Recond režim (volitelně)

Existuje ještě speciální režim, který následuje po nabíjení, kdy se zvedne napětí, ale poklesne proud. Děje se tak proto, aby elektrolyt začal jemně probublávat. Tím, jak stoupají bublinky na hladinu, dochází k jeho promíchávání, čímž se zabraňuje jevu známému jako stratifikace. Při stratifikaci dochází k usazování těžší složky elektrolytu, tedy kyseliny, u dna, kdežto voda zůstává nahoře. Netřeba asi dále vysvětlovat, že je to stav pro baterii škodlivý.

Ukončení nabíjení a udržovací nabíjení

Jakmile napětí odpovídá plně nabité autobaterii, je nabíjení ukončeno. Nabíječka však po nějakém čase přepne na tzv. udržovací nabíjení. To je stav, kdy je akumulátoru třeba každou hodinu změřeno napětí a případně je znovu dobit do plna. Je to vlastně poslední fáze procesu, která nemá pevně daný konec, ten nastává ve chvíli, kdy uživatel nabíječku odpojí.

Jak vidno, je nabíjení pomocí tzv. chytré nabíječky docela komplexní proces. Vše směřuje jednak k tomu, aby to bylo absolutně bezpečné pro autobaterii, a pak také k maximalizaci její životnosti. I levné chytré nabíječky zvládají nabíjet mnohokrát přesněji a šetrněji, než jednoduchá lineární nabíječka.