Od roku 2014 mají auta povinně senzory tlaku v pneumatikách. Důvodem je jednak bezpečnost a jednak ekologie. Vozy které mají správně natlakované pneumatiky mají lepší spotřebu, než když jezdí s podhuštěnými.
Jak funguje senzor tlaku v pneumatikách, jaké jsou druhy?
Články na téma senzor tlaku v pneumatikách (TPMS):
- Jak funguje senzor tlaku v pneumatikách - právě čtete
- Je možné vypnout nebo obejít TPMS?
- TPMS senzor tlaku v pneumatikách
Obecná zkratka systémů, které monitorů tlak v pneumatikách je TPMS (Tire Pressure Monitoring System). Pokud tlak není takový, jaký má být, dozví se o tom řidič buď z palubního počítače nebo pomocí ikony na palubní desce. V zásadě se dnes používají dva systémy. Jeden měří přímo a druhý nepřímo, proto se jim i tak říká.
Přímý systém měření tlaku v pneumatikách
Dražší a složitější, ale daleko přesnější způsob měření. Součástí každého ventilku je i senzor, který je na jeho druhé straně, tedy uvnitř kola. Tento senzor měří primárně tlak, ale některé zvládnou i teplotu. Napájení obstarává malá baterie, která se většinou nedá vyměnit. Na druhou stranu je nutné říct, že vydrží opravdu dlouho. Elektronika senzoru v pravidelném intervalu vysílá na frekvenci 433 MHz do přijímače údaje o tlaku. Přijímač je napojený na řídící jednotku (ne vždy, jsou i systémy, které fungují samostatně) a ta se stará o zobrazování hodnot tlaku řidiči. V okamžiku, kdy je tlak příliš nízký nebo vysoký, je řidič upozorněn a současně s tím se i dozví, o které kolo jde. Průběžně je také možné sledovat hodnoty tlaků v jednotlivých kolech, a to velmi přesně.
Jakkoliv se toto může zdát skvělé a bezvadné, tak to má i své stinné stránky. Tou první je cena. Představte si, že máte čtyři kola, s rezervou pět (ano, některé vozy umí monitorovat i stav tlaku v rezervním kole), která mají tento speciální ventilek s čidlem. Ventilek se naštěstí dá odmontovat a je vyměnitelný. Čidlo ale stojí od 650 po zhruba 2 500 korun. Tuto částku si vynásobte čtyřmi a pak ještě dvakrát, protože samozřejmě potřebujete pláště letní i zimní.
Můžeme dojít k tomu, že v extrémním případě bude kompletní sada nových ventilků se senzory stát ke dvaceti tisícům korun. Nebojte, není to obvykle tak strašné, jak to vypadá, většina automobilek prodává jeden senzor i s ventilkem za zhruba tisícovku.
Další drobnou nevýhodou je nutnost určitého servisu a péče o senzory. Pokud pomineme pravidelnou kontrolu těsnosti a případnou výměnu opotřebených dílů, tak nám zůstává (u některých vozů) spárování s řídící jednotkou, které se dělá při každé výměně kol. Takže i pokud si letní za zimní prohodíte sami, pořád je nutný zásah technika, který vše spáruje a nastaví i pozice jednotlivých kol na autě. Což stojí jednak peníze a pak taky nějaký čas.
Nepřímý systém měření tlaku pneu
Tady se povedlo výrobcům celý problém měření tlaků trochu "občůrat". Ke zjištění, jestli nějaké kolo neuchází zde slouží senzory ABS a ESP. Ty totiž neustále monitorují otáčky všech kol. Ve chvíli, kdy je nějaké oproti ostatním měkčí, otáčí se rychleji (jak plášť malinko splaskne, zmenší se tím vlastně jeho obvod). Řídící jednotka průběžně otáčky vyhodnocuje a průměruje. V okamžiku, kdy se kolo dostane pod nastavenou mez, je řidič upozorněn.
Jak se asi dovtípíte, není možné takto měřit přesnou hodnotu tlaku a systém ani není tak rychlý, jako elektronická čidla. Na druhou stranu není potřeba žádná další elektronika a při přezutí nebo pořízení nových plášťů není nutné nic řešit a konfigurovat. Po výměně kola nebo jeho dohuštění stačí systém restartovat a je vyřešeno. To většina uživatelů bez problémů zvládne. Nepřímé měření je tak ekonomičtější, ačkoliv méně pokročilou variantou.
Zdroj médií: Flickr.
Diskuze (0)
Podobné články
