V případě koupě ojetého vozu se prodávající ani kupující neobejdou bez kupní smlouvy. Součástí takové smlouvy ale může být také předávací protokol, který standardně smlouvu rozšiřuje a doplňuje. Jaké jsou jeho konkrétní výhody a proč na něj u koupi auta nezapomínat?
Koupě auta a předávací protokol
Články na téma smlouva na auto:
- Smlouva o prodeji auta
- Odstoupení od smlouvy při koupi auta
- Kupní smlouva na auto bez záruky
- Darovací smlouva na auto
- Skrytá vada auta
- Kupní smlouva na auto
- Předávací protokol jako součást kupní smlouvy - právě čtete
V prvé řadě je třeba uvést, že pořízení a následné uzavření předávacího protokolu jako součásti kupní smlouvy není povinné. O to víc ale může být jeho role užitečná. Dokáže totiž ochránit slabší stranu před případnou skrytou vadou či chybějícím komponentem. Jde tedy o klíčový dokument pro situace, pokud by se kupující a prodávající dostali do sporu.
Je zřejmé, že k soupisu předávacího protokolu dochází ve chvíli, kdy se auto prodává (kupuje) a jeho cílem je po shodě obou stran popsat v jakém stavu se vůz v době předání konkrétně nachází. Pokud strany kupní smlouvy nemají předávací protokol k dispozici a ani v kupní smlouvě není momentální stav vozu jasně specifikován i fotograficky doložen, mohou se obě strany dostat do zbytečných problémů.
Nabídka ojetých vozů od soukromých inzerentů
Předávací protokol jako úleva pro obě strany
Předávací protokol tedy dokáže ulevit od spousty starostí. Pokud totiž prodávající takový protokol nemá v ruce, může s trochou nadsázky za pár týdnů kupující přijít s tím, že byl z vaší strany oklamán a podveden. Podobně to ale platí také obráceně. Kupující v případě absence předávacího protokolu se jen těžko dokáže domoct nějaké nápravy.
Z toho plyne, že i během případného soudního sporu může hrát předávací protokol opravdu značnou roli, a proto odborníci jasně doporučují prodávající i kupující straně, aby k sepsání takového předávacího protokolu vždy došlo. Některé závady se totiž mohou objevit až s několikaměsíčním zpožděním a předávací protokol se tedy může optimálně hodit.
Co by v předávacím protokolu nemělo chybět
Každý předávací protokol by pro zajištění právní jistoty měl obsahovat následující informace:
- Smluvní strany a jejich dostatečná identifikace: Jméno, příjmení, bydliště, číslo dokladu totožnosti, telefon a e-mailová schránka obou stran kupní smlouvy.
- Údaje o předávaném voze: Tovární značka, model, barva, rok výroby, výrobní číslo motoru, SPZ, číslo karoserie, rok výroby.
- Vybavení vozidla.
- Technická dokumentace k autu: případné předání servisní knížky, návodu k obsluze, platnost STK, číslo technického průkazu.
- Stav vozidla, na který je třeba klást zvlášť značný důraz. Je třeba uvést všechny závady i proběhlé opravy, a to včetně dat, kdy k nim došlo. Ideální je také fotodokumentace, a to včetně těch nejdrobnějších oděrek.
- Datum předání vozidla, místo předání auta i podpisy zúčastněných stran.
- Chybět by neměla ani následující věta: Dnešního dne předávající předal a přebírající převzal níže uvedené vozidlo.
Řada motoristů má v případě prodeje či koupě vozu tendenci vycházet z předávacího protokolu, který je volně k dispozici na internetu. V praxi ale platí, že takové vzory nejsou ideální a vždy je lepší, aby došlo ke zkontaktování specializovaných právních expertů, kteří pomohou s vypracováním předávacího protokolu na míru.
Zdroj info: Cebia.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
