Tester autobaterií Konnwei KW208

Životnost autobaterie je z velké části závislá na tom, jak dobře se o ni člověk stará. Při pravidelném dobíjení, pakliže to není úplně ošizená baterie, může kvalitní produkt vydržet i třeba deset let. I mě samozřejmě zajímá, jak jsou na tom akumulátory v mých autech. Jsou v zásadě dva způsoby, jak to zjistit. Prvním je test zátěžový, kdy se měří, jak dlouho zvládne autobaterie poskytovat konkrétní proud bez poklesu napětí. Druhým způsobem je pomocí elektronického testeru, což je právě Konnwei KW208.

Testery autobaterií jsou docela drahé

Když jsem se ponořil do hlubin internetu, abych zjistil, jaká je v oblasti elektronických testerů autobaterií nabídka, přišel mírně řečeno šok. Sem tam jsem v autoservisech zahlédl krabičku, která byla vybavena i tiskárnou, ostatně na toto téma už jsem jeden článek psal. Jenže tyhle sofistikované testery jsou docela drahé a cenovky jdou někdy i nad deset tisíc korun. To není nic pro mě, já potřebuji něco levného, nejsem servis, přístroj se mi nikdy nezaplatí.

Konnwei naštěstí míří na nižší cenové hladiny a můj strop, tedy dva tisíce korun, bez problémů podlezl. V době tvorby tohoto textu byl k dostání za 1 688 korun v českém eshopu, na Amazonu ho splašíte za 24 dolarů (bez dopravy). Balení je dle očekávání strohé – krabička a uvnitř plastový pytlík. Nečekal jsem nic jiného, je mi to sympatičtější než blistry, do kterých se jednak blbě dostává a pak taky je to zcela zbytečný plast.

Také čtěte

3 min. čtení

Většina amerických aut v Česku jsou vraky. Jak to poznat?

23. 11. 2024 Nikola Vrablová Tipy a rady

Samotný tester je docela lehký, nevypadá nijak robustně, plastové tělo nějaký menší ťukanec snese, ale žádné pogumování ani jiné vyztužení nemá. Solidní jsou nicméně kabely i svorky, které rozhodně nepůsobí dojmem takové té laciné čínské produkce, naopak!

Přístroj má monochromatický podsvícený displej a čtyři tlačítka. Dvě pro pohyb v menu, jedno pro krok vpřed, jedno pro krok zpět. Ovládání je absolutně jednoduché, tady žádné složitosti na uživatele nečekají.

Konnwei KW208 zvládá s autobateriemi následující:

• Měření napětí
• Měření vnitřního odporu
• Měření nabití
• Měření životnosti
• Měření doby startování
• Měření napětí a poklesu napětí při startování
• Měření dobíjecího napětí alternátoru
• Výše uvedené umí měřit u akumulátorů zaplavených, AGM, AGM Spiral, EFB, GEL a Ca/Ca

Měření testerem autobaterií Konnwei KW208

Celé měření probíhá jednoduše, uživatel musí napřed zvolit, jestli bude měřit akumulátor v autě, nebo mimo auto. Pak už stačí zvolit jmenovitý startovací proud autobaterie, příslušnou normu, technologii baterie a následně je nutné se držet pokynů na displeji.

Kondici autobaterie jsem zkoušel měřit hned na několika různě starých kusech. Ani jednou se mi nestalo, že bych testeru nevěřil. Škoda Fabia první generace má jakýsi no-name akumulátor, který nicméně funguje už čtvrtou zimu bez problémů, ostatně pravidelně ho dobíjím. Tomu odpovídá i malý vnitřní odpor, který naznačuje, že zatím baterie nemá problém se sulfatací, ale po dvoutýdenní odstávce holt napětí nebylo nic moc. Docela bych i věřil, že udané životnosti 73 %, stejně jako startovacímu proudu. Na doporučení jsem samozřejmě baterii po otestování dobil.

Následně jsem testoval dvě další autobaterie. Jednu asi dva měsíce starou EFB, u které přístroj ukázal správně napětí (ověřeno multimetrem) i 100% kondici. Poté jsem mu podstrčil akumulátor v podstatě po smrti (13 let stará prvovýrobní baterka z Toyoty Avensis), kde odhalil jak velký vnitřní odpor, tak i fakt, že už opravdu dosloužila. Trochu jsem si dělal naděje, že zařízení zmatu dobitím téhle už skutečně marné autobaterie, ale kdepak, nedal se! Namísto 0 % zbývající životnosti jsem dobitím dosáhl posunutí na 2 % zbývající životnosti. Určující pro stav akumulátoru je totiž vnitřní odpor, který i po dobití byl pořád velmi vysoký.

Test startéru

Co se týče testu startéru, tak zde jsem byl lehce v rozpacích. Výsledná hodnota 4134 ms by znamenala, že jsem startoval motor přes čtyři sekundy. Po nahlédnutí do návodu se však vše vysvětlilo – software přístroje má chybu, neukazuje totiž desetinnou čárku za třetím číslem. 0,413 sekundy už vypadá daleko realističtěji a ano, odpovídá to realitě, tedy startu „na první ťuknutí“. Což je mimochodem u auta, které má za sebou přes 240 tisíc kilometrů, docela fajn.

Test alternátoru

Poslední záležitost – test alternátoru. Ten se dělá tak, že musíte motor vytočit nad 2,5 tisíc otáček a držet ho v tomto pásmu 10 sekund. Výsledkem jsou hodnoty napětí při dobíjení a zhodnocení slovní. V mém případě tester hlásil „Charging high“, z čehož popravdě úplně moudrý nejsem, protože jsem v českém ani anglickém návodu nenašel, co to má přesně znamenat. Dobíjecí napětí 14,79 V je však v normě.