Cestou do Vysokých Tater nás doslova uchvátila moderní a plně zařízená odpočívadla v okolí slovenských dálnic. Trochu se nám zastesklo, že taková u nás nenajdeme.
Na Slovensku nás uchvátila dálniční odpočívadla
Články na téma praktické info na cestu na Slovensko:
Rakouský styl odpočívadel
V České republice poměrně důvěrně známe klasická parkoviště v okolí benzinových stanic, kterým říkáme odpočívadla. No ne že by na Slovensku nic takového nebylo, ale benzinové stanice zde určitě nenajdete na každém druhém kilometru dálnice. Razí se zde spíše filozofie rakouských odpočívek, což jsou vlastně velká parkoviště, která jsou rozdělena do sekcí pro osobní auta, autobusy a náklaďáky.
K tomu je zde sociální zařízení, které z našich zkušeností bývá použitelně čisté. Nechybí ani dostatek zeleně, lavičky nebo piknikový stůl, kde si mohou automobiloví cestovatelé bez rušení vychutnat třeba obligátní řízek s chlebem. Součástí některých odpočívadel pak může být dětské hřiště, ale i restaurační zařízení. Jednoduše jsou slovenská odpočívadla místem, kde vám nevadí strávit nějaký ten čas. Zvláště pak pokud se nacházíte v okolí hor, které vám na talíři servírují úchvatná panoramata.
Naše osobní zkušenost
Poměrně velkou část trasy do i z Vysokých Tater jsme absolvovali po dálnicích, a to jak v Česku, tak i na Slovensku. Přímé srovnání tedy dalo vyniknout kvalitě slovenských odpočívek. Kolem české „déjedničky“ se většinou setkáte s čerpací stanicí a u ní je, jen tak aby se neřeklo, několik parkovacích míst a pak velký prostor pro kamiony. O nějakém lepším zázemí nemůže být řeč.
Ne že bychom se na Slovensku s tímto nesetkali, bylo by pošetilé to tvrdit, ale i když je u odpočívky i čerpací stanice, tak je tento prostor ve většině případů vzájemně oddělen. Odpočívka pak nabízí samostatnou plochu pro odpočinek, protože, jak už název napovídá, to je právě primární účel odpočívadel.
První prožitek jsme měli s odpočívkou Turčianska Štiavnička, která se nachází na slovenské dálnici D1 u obce Turany. Prvotní zkušenost byla velmi dobrá a jen předznamenala to, co jsme pak na slovenských dálnicích vídali častěji. Že je o odpočívadla pečlivě staráno následně potvrdil příjezd auta správy silnic s uklízecí četou. Sice jsme si pak jadrnou slovenštinou vyslechli znepokojení nad stavem jedné z toalet, ale ve výsledku bylo opravdu vidět, že je o odpočívadla postaráno.
Následně jsme ještě cestou na Spišsý hrad prozkoumali obrovské a skutečně hezké odpočívadlo Levoča a cestou domů ještě přibrzdili na odpočívadle Štrba. Až do Trenčína, kde jsme se z dálnice odpojovali, jsme pak projížděli kolem několika dalších hezkých odpočívadel. Pokud na své cestě budete chtít najít odpočívadla po trase, stačí otevřít Mapy.cz, do vyhledávače napsat „dálniční odpočívadla“ a hledat v okolí, kde byste chtěli zastavit.
Co u nás?
To, že nás tak uchvátila slovenská odpočívadla v žádném případě neznamená, že bychom u nás žádná taková neměli. Jen je jejich koncentrace o něco nižší. A ruku na srdce, některá odpočívadla u běžných slovenských silnic bychom také raději ani nenazývali odpočívadly, tak byla zanedbaná. Ta hezká místa na zastavení skutečně najdete hlavně na dálnicích.
K tomu je ostatně na Slovensku velký předpoklad. Tamější „déjednička“ se stavěla, a stále staví, na etapy. Velká část úseku mezi Trenčínem a řekněme Prešovem je tedy stále docela nová stavba. Právě z toho důvodu už se myslelo na moderní odpočívky, a proto jich tu je tolik.
To stejné je naštěstí patrné i u nás. Hezkým příkladem je třeba odpočívka Dolní Roveň na nově vznikající dálnici D35 u Dašic, která splňuje veškeré moderní standardy, a některé další odpočívky na nových úsecích dálnic. Nezbývá tedy než čekat. Někdy se třeba úprav dočkají i ta stávající odpočívadla.
Zdroj médií: Radim Krejčík.