Korejské automobilky už si na českém trhu vydobyly celkem slušné postavení. Shodily auru poruchových a nevzhledných aut a zejména Hyundai se podařilo zapomenout na to, jak se jeden čas křečovitě srovnávala se škodovkou. Model i30 Fastback se dle mého skromného názoru dostává daleko před konkurenci v nejednom ohledu. Více prozradím v redakčním testu.
Test: Hyundai i30 Fastback 1.5 T-GDI MHEV
Články na téma Hyundai i30:
- Test: Hyundai i30 Fastback N Performance - tohle auto není pro starý
- Test: Hyundai i30 Kombi - nekorunovaný král nudných
- Test: Hyundai i30 N Project C - Stroj na zábavu
- Test: Hyundai i30 Fastback 1.5 T-GDI MHEV - právě čtete
- Hyundai i30 je nejoblíbenějším modelem českých rodin
- Hyundai i30 na „operák“ za necelé 4000 Kč měsíčně? Víme, jak na to!
Samozřejmě vím, že spousta lidí má okřídlený šíp jako modlu a neberu jim to. Každý ale musí objektivně uznat, že na našich silnicích je dost "přeškodovkováno" a trochu naředit složení českého autoparku nemůže být ke škodě věci. Zvlášť, když se jedná o takovou parádu. Zde si dovolím zcela bezskrupolózně konstatovat, že jakkoliv jsou třicítky už taky malinko okoukané, tak Fastback se mi neomrzí snad nikdy.
Nejkrásnější z mainstreamu
Ta boční linka je geniální. Silueta je malinko nahrbená dopředu, ze zadního bočního pohledu vypadá auto dost kompaktně a prakticky neexistuje úhel, pod kterým by mu to neslušelo. Kachňák na víku pátých dveří to celé hezky podtrhuje a předek bych se nebál označit za elegantní, přičemž ten hlavní šmrnc mu dodávají světla. Není moc důvod to tu dále rozpitvávat, omezím se na jednoduché konstatování, že Hyundai i30 Fastback je minimálně po stránce designu nejkrásnější vůz ze současného mainstreamu.
Smutnou, avšak pochopitelnou realitou je, že Češi samozřejmě nejvíc ze všech modelů koukají po kombíku, který je jak jinak - trochu nudný. Troufám si tak říct, že Fastbacku (ačkoliv on je to technicky vzato liftback) dají přednost ti, kteří stavějí fyzickou krásu vozu výš než praktičnost. Cenově to mimochodem zezdola jistí klasická i30 hatchback, která vychází z celé řady nejlevněji.
Také čtěte
Jak působí vnějším vzhledem tohle auto perfektně, tak uvnitř je to o poznání větší nuda. Pro to mám pochopení, zákazníci jsou na to u Hyundai v podstatě zvyklí a od interiérových experimentů jsou tu Francouzi, u kterých tím někdy trpí ergonomie. S tím i30 problémy absolutně nemá. Všechno je na svém místě a velmi mě potěšila i pro někoho drobnost v podobě tlačítka vypnutí asistentu jízdy v pruhu, které je hezky na volantu. On ten asistent totiž funguje dost pofidérně, ale k tomu se ještě dostanu.
Obsah kapličky před řidičem se skládá ze dvou zlámaných oblouků ručičkových ukazatelů. Ten levý ukazuje otáčky motoru, ten pravý teplotu motoru a hladinu paliva v nádrži. Mezi nimi je pak hranatý displej, který zobrazuje primárně rychlost a k tomu lze přepínat mezi dalšími ukazateli typu spotřeba, navigace, kompas... však to znáte. Funguje to dobře, člověk si na to zvykne prakticky hned, nemám nic proti a cením, že si Hyundai nehraje s žádnými efekty a nedělá z budíků cirkus.
Středová konzole nese na můj vkus až příliš do prostoru čnějící displej infotainmentu. Ten částečně zakrývá i výdechy klimatizace a celé to na mě působilo trochu násilně. Jako kdyby to tam někdo dodatečně přilepil. Rozlišení a zobrazovací schopnosti jsou však skvělé, stejně jako logika ovládání. Obrovsky oceňuji, že minimálně iPhone se přes Apple CarPlay připojí sice kabelem, ale hned! Žádné zdlouhavé potvrzování a odsouhlasování kódů. Prostě připojíte telefon, jednou to na něm odsouhlasíte a příště už se to všechno odehraje automaticky. Kéž by to takhle příkladně zvládali všichni výrobci!
Také čtěte
Ergonomie sezení je super, sedačky možná mohly být malinko tvrdší, ale mají i nějaké boční vedení a neměl jsem nic ani proti jejich ručnímu nastavení, které bylo v testovaném kousku. Pohodlí autu každopádně nechybí, stejně jako dostatek prostoru. Toho není málo ani v druhé řadě, kde jsem překvapivě neměl ani moc problém s místem nad hlavou. Do stropu mi chyběl tak centimetr, čekal bych, že to bude horší, když mám bez tří centimetrů dva metry výšky. Zavazadlový prostor není tak malý, jak by mohl někdo předpokládat. Díky "nakopnuté" zádi je i dost vysoký a objem 450 litrů rozhodně není nedostatečný.
Motor, samospojka, komfort, spotřeba
Testované auto bylo osazeno agregátem 1,5 T-GDi, který v portfoliu automobilky nahradil původní jedna-čtyřku. Spalovák ve svém údělu není sám, ale pomáhá mu 48V startér-generátor. Samozřejmostí je stop-start systém, který ale díky silnému startéru nahazuje motor prakticky okamžitě. Poté mu pomůže s rozjezdem, který je docela svižný a hlavně se mi líbí, jak skvěle vůz reaguje na plynový pedál. Následně se elektromotor odpojí a stane se z něj alternátor. Přiznám se, že se mi nepodařilo přesně poznat moment, kdy se tak stane, protože se to všechno děje velmi, velmi plynule. Vůbec celý systém pohonu je nádherně "měkký" a takový vláčný a neucukaný. I dost dynamická jízda je tak plynulá a pro posádku pohodlná.
Skvěle se pracuje i se spojkou. Ta má nádherně lehký chod, což je způsobeno absencí mechanického propojení pedálu a spojky samotné. Namísto toho je pedál vybaven elektronickým čidlem, které snímá, jak moc je stlačený a přenáší to na hydraulické čerpadlo spojku přímo ovládající. Proč to? Má to výhodu v tom, že řídící jednotka zvládne rozpojit spojku a vypnout motor i v případech, kdy auto může plachtit. Ušetří se tím nějaká desetinka na spotřebě a vykouzlí to úsměv ve tváři ledního medvěda nebo rozjuchá ekologického aktivistu. Bonusem tohoto řešení je, že motor prostě nezhasne i když řidič se spojkou sebevíc neumí. V posledním okamžiku elektronika rozpojí a potupné znovustartování se nekoná.
Také čtěte
Mild-hybridní pohon i30 tak mohu s klidem označit za nejpokročilejší, s jakým jsem zatím měl tu čest. I když je plný vychytávek, tak je zároveň život neobtěžující, řidiče nešikanující a kdybych si třeba o té samoodpojovací spojce nepřečetl, tak to ani nepoznám. Stejně tak bych nevěděl o tom, že mi s rozjezdy pomáhá elektřina. A to si myslím, že je dost zásadní benefit v dnešní době, kdy si řidiči jen neradi zvykají na novinky a chtějí, aby všechno fungovalo stejně, jako u starých aut.
Výborně funguje i podvozek, který je až nečekaně komfortní. Patrně vlivem měkčích pružin pracuje i tam, kde jiná auta spíš drncají. Zvládá s klidem jízdu po okreskách, která mu sedí nejlépe a zvládne být překvapivě pohodlný i na rozbité silnici. Není to taková ta francouzská uhoupanost, ale je zcela optimálně nastavený na české vozovky, kde umí podržet i při vyšším tempu. Výraznější sportovnost mu ale chybí, na druhou stranu - od toho jsou v portfoliu automobilky úplně jiné modely.
Celé auto funguje dohromady skvěle. Není tu nic, co by řidiči otravovalo život, motor je dobře odhlučněný, podvozek taky, infotainment je skvěle odladěný. Připadalo mi, že při vývoji se přemýšlelo a je znát snaha řidiči usnadnit život. Jediné, co není úplně podle mých představ, tedy spíš je to úplně k ničemu, je asistent vedení v pruhu. Ano, ten, který se naštěstí dá vypnout pomocí jednoho tlačítka na volantu. A věřte mi, taky byste ho při každém nastartování vypínali. Protože on se chytne velmi ochotně úplně všeho. Reaguje na záplaty, na zalité spáry ve vozovce a ano... i na čáry. Bohužel, jakmile je silnice čarprostá, zběsile se snaží vést auto podle čehokoliv, co mu čáru připomíná. Nezřídka tak má tendence vést auto v zatáčce protisměrem, což mi připadalo už vyloženě nebezpečné. Chápu sice, že dnes je tahle funkce už tak nějak povinná, ale mělo by to být přínosem a jakýmsi odlehčením řidiči. Ne naopak.
Ještě si dovolím zhodnotit spotřebu. Ta je samozřejmě závislá na jízdním stylu, ale připadalo mi, že ve městě je přínos pomoci elektromotoru skutečně znát. Není problém jezdit za hodně podobné hodnoty, jako mimo město, to znamená do sedmi litrů, ale spíš tak někde kolem 6,5. Na dálnici se logicky výhoda hybridu vytrácí a není výjimkou hodnota někde k osmi litrům na sto, při spěchu i výš. Zapnutí Eco režimu otupí odezvu plynového pedálu a spojka se pak rozpojuje sama ještě častěji. Pomůže to nějakou tu desetinku dolů shodit a dostat se i pod těch šest na sto.
Takže kolem a kolem v Hyundai postavili skvělé auto! Nechtějí za něj tak úplně moc, vypadá krásně, skvěle jezdí, funguje, je až nečekaně pohodlné a praktické. Až na menší zaváhání s asistentem jízdy v pruhu je to skoro na jedničku. Konkurence má nepochybně těžkou hlavu. Infotainmenty jí úplně nefungují (některým ani po roce a půl od uvedení auta na trh), šponuje cenu čím dál výš, navíc ve většině případů předvádí spíš uniformní a takový "na jedno brdo" design. Z téhle šedi Fastback popravdě docela vyčnívá. A jestli bych si měl v cenové kategorii "do půl míče" vybrat rodinné auto, které nemusí být nutně kombík, asi bych moc neváhal a své peníze rád odevzdal Jihokorejcům.
Parametry testovaného vozu Hyundai i30 Fastback 1.5 T-GDI MHEV
| Motor | zážehový 1,5 litr se 48V startér-generátorem |
| Pohon | přední |
| Výkon | 118 kW |
| Točivý moment | 253 Nm |
| Rozměry vozu (d. x š. x v. v mm) | 4455 x 2059 x 1425 |
| Palivová nádrž | 50 litrů |
| Pohotovostní hmotnost | 1376 kg |
| Objem nákladového prostoru | 450 litrů |
| Cena od | 469 990 korun |
Zdroj médií: Redakce.
+
- Design
- Skvělý mild-hybridní pohon
- Pohodlný podvozek
- Praktičnost
−
- Asistent jízdy v pruhu je v ČR nepoužitelný
Fotogalerie (38 fotek)
Diskuze (0)
Podobné články
