Dálnice v Rumunsku má jen jeden metr a je nejkratší na světě

Dálnice v Rumunsku jeden metr dlouhá

Rumunská dálniční síť není v příliš dobrém stavu, což je trnem v oku běžným místním motoristům, ale i podnikatelům. Běžné silnice jsou v Rumunsku často v tristním stavu (dokonce horším než u nás) a spoustu nehod zaviní právě jejich zoufale rozbitý a nekvalitní povrch. Dálnice tak představují bezpečnou možnost přepravy třeba přes půl země. Tedy kdyby jich Rumunsko mělo dostatek, tak by to tak bylo. Jenže země jich navzdory slibům politiků moc nestaví a dálniční síť je velmi řídká. Ke svéráznému protestu a upozornění na zoufalou situaci se rozhodl v roce 2019 tehdy 33letý Stefan Mandachi, podnikatel a vlastník sítě rychlého občerstvení. Na vlastní náklady nechal postavit přesně jeden metr dlouhou, ale krásnou a jistě kvalitní dálnici. Se vším všudy! Nechybí nalajnované pruhy ani středová svodidla, zkrátka dálnice jak se patří. Otevření se odehrálo za cvakání fotoaparátů, novinářům Stefan poskytl několik rozhovorů pro televizi a nad celou akcí dokonce přeletělo letadlo s transparentem vyzývajícím politiky k nápravě.

Nejdelší dálnice světa Pan-American Highway

Tohle by stálo za „malý výlet“ a klidně několik měsíců až let cestování. Celou Severní, Jižní a Střední Ameriku totiž můžete projet po dálnici, která měří zhruba 30 000 kilometrů. Začnete na Aljašce v Prudhoe Bay, vezmete to napříč Kanadou, v Edmontonu si můžete vybrat, jestli USA překonáte spíš prostředkem, nebo se spíš přiblížíte západnímu pobřeží a skončíte klidně až na jižním výběžku Argentiny. Jediné místo, kde se bez dálnice budete muset na chvíli obejít, je Darién Gap na hranici Panamy a Kolumbie.

Také čtěte

3 min. čtení

Jak ušetřit na povinném ručení? Máme pro vás praktické rady

4. 11. 2024 Vendula Flassig Vrablová Tipy a rady

Austrálie a největší dálniční okruh

Zatímco u nás je problém vybudovat obchvat kolem Prahy, což by vyřešilo řadu dopravních problémů zejména v centru hlavního města, Australané mají okruh kolem celé země. Říkají mu Highway 1 a vede víceméně po obvodu celého kontinentu. Je tak možné celou Austrálii obkroužit kolem dokola, přičemž například většinu času strávíte na dálnici o třech proudech. „Australský okruh“ má celkem 14 500 kilometrů, když se nebudete nikde moc zdržovat, za měsíc ho objedete jako nic.

Nejméně využívaná dálnice v Severní Koreji

Země, která v lecčems připomíná Sovětský svaz, dost možná i současnou ruskou mentalitu. Nejde ani tak o to, mít se dobře, jde spíš o to, aby to navenek vypadalo, že se máte dobře. Zvrácenost takového myšlení se projevuje i na infrastruktuře. V Severní Koreji je nejpopulárnějším dopravním prostředkem, stejně jako u velké části evropských progresivistů, jízdní kolo. Jenže zatímco v Evropě si ještě stále můžeme dovolit jezdit i automobily, pokud disponujete čímkoliv, co lze nazývat osobním autem v Severní Koreji, tak už něco znamenáte. Nemá smysl dělat si iluze, takových lidí je v zemi pár desítek, možná stovek. Aby to navenek vypadalo, že je to naopak, nechal totalitní režim vybudovat několik dálnic, které jsou zajímavé hlavně tím, že po nich skoro nikdo nejezdí. Klidně několik stovek kilometrů nepotkáte žádné auto a přiblížíte-li se hlavnímu městu, můžete si dopřát luxus šesti, možná osmi proudů, které budete mít jenom sami pro sebe.