Dekarbonizace motoru vodíkem a čištění DPF filtru (část 1.)

DPF filtry mají za úkol zachytit jemné částice sazí a popela, které by jinak byly vypuštěny do ovzduší. Filtr pevných části umí obsah těchto zdraví nebezpečných částeček srazit o 95 % i více. Obří význam mají DPF filtry zejména při provozu ve městech, kde výfukové plyny logicky škodí nejvíce.

Jak funguje DPF a jeho regenerace

Filtr pevných částic má podobu buď keramického nebo kovového síta (zjednodušeně) přes které projdou plyny, ale pevné částice se v něm zachytí. Obvykle je DPF umístěn za katalyzátorem. Jednou za čas (70-1200 kilometrů) probíhá u DPF filtru naftového motoru regenerace (u filtru benzinového motoru probíhá také, ale trochu jinak, ještě se k tomu dostaneme). Je spuštěna obvykle řídící jednotkou a jejím principem je zvýšení teploty na takovou úroveň, aby saze usazené ve filtru shořely.

Také čtěte

2 min. čtení

Tachografy nestihli vyměnit všichni. Kamiony budou stát

13. 12. 2024 Jakub Mokříš Tipy a rady

Vstřikovač ve výfuku

Zvýšení teploty výfukových plynů se může dít dodatečným vstřikem paliva přímo do výfuku. Ve výfukovém potrubí se nachází samostatný vstřikovač, který vstřikuje naftu do cesty výfukovým plynům. Po setkání s horkými plyny jdoucími z motoru nafta vzplane a zvýší tak teplotu na DPF filtru, což způsobí shoření sazí (ty hoří při teplotě asi 350-500 stupňů).

Dovstřik do válce

Další variantou je dodatečný vstřik paliva do válce ve výfukové fázi. Způsobí to zášleh hoření nafty, a horký plyn přes otevřený výfukový ventil putuje dál do výfuku, přes katalyzátor až do DPF. Nespálené uhlovodíky jsou spalovány v oxidačním katalyzátoru, který je umístěn na vstupu do filtru a spálením se zvedne teplota výfukových plynů natolik, že způsobí shoření částic usazených v DPF filtru a tedy jeho zprůchodnění.

Filtr pevných částic pro benzinové motory

Samostatnou kapitolou jsou filtry GPF (Gasoline Particulate Filter) pro benzínové motory. Je to relativně nová technologie, kterou si vynutily emisní předpisy, nicméně s ohledem na vyšší teplotu spalin u zážehových agregátů se obecně očekává méně komplikací, než kolik s sebou nesou filtry pevných částic u dieselů.

Vypalování GPF funguje malinko jinak, než u jeho naftového sourozence. Zde totiž není třeba dodatečný vstřik paliva (ať už do válce, nebo do výfuku), ale regenerace probíhá, když řidič sundá nohu z plynu a brzdí motorem. Jak je to možné? Na GPF je totiž poměrně vysoká teplota, ale pro shoření usazených částic není dostatek kyslíku (naprostá většina ho shoří při spalování směsi ve válci). Ubráním plynu bez toho, aby motor přestal nasávat vzduch dosáhneme potřebného – do rozpáleného GPF se dostane kyslík, který způsobí hoření sazí.