Od vynálezu parního stroje to je už přes dvě stě let. Od té doby se mnohé změnilo, zejména pak v automobilové dopravě. Za posledních 70 let se tařka z jezdících krabiček vyvinuly téměř futuristické stroje. Napadlo vás někdy, kdo stojí například za vynálezem stěrače nebo koho napadlo, že tištěné mapy jsou málo, a tak by bylo vhodné mít přímo v autě navigaci?
Důmyslné vynálezy, které změnily svět automobilů
Když si stoupnete před vaše auto a díváte se na něj, napadadne vás hned několik otázek? Inu, snad vám dnes na některé z nich také odpovíme. Pojďme se v dnešním článku podívat na pět takových vynálezů, které nám každý den na cestách usnadňují život a bez kterých by auta nemohla být taková, jaká jsou dnes.
Navigace
Tištěné mapy už potřebovat nebudete. Ostatně už v roce 1970 excelovala právě Toyota s vozem Crown, ve kterém se objevil první elektronický kompas - nebyla to úplně mapa, ale dalo se podle toho alespoň orientovat. Jako první krůček dost dobrý. Později se objevila i snaha u Hondy. Jednalo se o primitivní gyroskop usazený v plynové komoře. Tento systém zaznamenával pohyb vozu, jeho zrychlení a také dokázal zpočítat ujetou vzdálenost. Vše šlo ale pouze mechanicky. Na palubní desce byla obrazovka, do které se ale musela zasunout mapa, jakmile se tedy pohybující tečka dostala na konec mapy, musel se díl vyměnit. Samozřejmě instalace tohoto systému byla nesmírně drahá, a tak společnost od "navigace" ustoupila.
V 80. letech přišel projekt Travel Pilot. Navigační pole s velmi zjednodušenou grafikou a s mapami uloženými na hard disku v kufru auta. Stále to ale nebylo ono, a tak o deset let později, přišla Mazda Eunos Cosmo a stala se prvním vozem, ve kterém byla zabudovaná GPS. Mimochodem tento vůz byl vlajkovou lodí společnosti. Zabudovaná "navigace" měla už barevnou obrazovku. Od nového tisíciletí už šlo jen o další a další inovace až do současné podoby navigací.
Bezpečnostní pásy
Ten pás, který zachraňuje lidem životy při dopravních nehodách byl vynalezen v roce 1885. Protože se jednalo o první nástřel, lze předpokládat, že nebyl zas tak úplně bezpečný, jak by se mohlo na první pohled zdát. Významný rok pro bezpečnostní pásy byl rok 1958, kdy si automobilová společnost Volvo nechala navrhnout nový bezpečnostní prvek - to, že to bylo zrovna Volvo nikoho nepřekvapí, protože obecně se má za to, že vozy této značky jsou nejbezpečnější.
Vynálezcem tříbodového bezpečnostního pásu se stal Nils Bohlin, který původně pracoval jako letecký inženýr pro Saab - vyvíjel pásy pro piloty. Později pracoval na projektu pro Volvo. V autech se tehdy používal pouze dvoubodový pás (přes břicho), ale právě Nils si uvědomil, že by pás měl držet i hrudník pasažéra. Od té toby se pás téměř nezměnil, až na to, že v moderní době je samonavíjecí - kdysi jste si jeho délku museli nastavit manuálně.
Klimatizace
Dnes si bez ní nedokážeme představit existenci, a to obzvlášť v parných dnech léta. Jakmile teplota v autě stoupne, okamžitě saháme po tlačítku a spouštíme klimatizaci. Ne vždy ji ale lidé v autech měli. Znáte společnost Packard? Že ne? A přitom je to právě ona, kdo v 40. letech minulého století začal nabízet klimatizace do automobilů.
Historie samotné klimatizace přitom sahá až do Starověku. Ostatně Římané si svá obydlí chladila důmyslnými akvadukty. První předchůdce klimatizace byl stvořen v roce 1902 a jednalo se o systém, který hnal vzduch kolem trubek, ve kterých byla studená voda. Voda se tak začala srážet a tím se ochlazoval okolní vzduch. Thomas Migley dostal za úkol v roce 1930, aby vymyslel klimatizace do domácností. Thomas tak vymyslel freon, který byl následně patentován v divizi General Motors.
O deset let přišel do hry Packard se svými klimatizacemi, avšak jejich cena nebyla zrovna nízká. Navíc byla umístněna do kufru a teplota také nešla regulovat. Plnohodnotná klimatizace přišla tedy až v roce 1969.
Stěrače
Stěrače hrají důležitou roli zejména při dešti, protože pokud má řidič snížený výhled ven, snadno se může dostat do problémů - dopravní kolize. Co dnes považujeme za samozřejmost, muselo ujít dlouhou cestu ke své nynější podobě. Patent na praotce stěrače pochází z roku 1903 a připisuje se třem osobám - Mary Andersonové, Robertu Duglessu a Jamesovi Apjohnovi. Mary přišla na nápad, když jednou jela v tramvaji. Před používáním stěračů se řidič musel vždy vyklonit z okýnka, aby viděl na cestu - to ale také znamenalo, že dovnitř tramvaje pronikla vlhkost a zima.
Vymyslela tak dřevěný mechanismus potažený gumou. K ovládání se používala páka poblíž volantu. Celý systém se dal demontovat, avšak i když se Mary přihlásila o patent, moc z toho nevytěžila, protože se nenašel nikdo, kdo by její vynález finančně zaštítil. Její původní vynález nebyl daleko k tomu, jak vypadá dnešní stěrač.
Později si John R. Oishei najal Johna W. Jepsona. Společně začali pracovat na systému fungování stěračů. Z toho vzniklo zařízení, které se montovalo za špatného počasí na přední sklo. Produkt si nechal Oishei patentovat v roce 1920. Zároveň založil společnost Tri- Continnetal Corporation, která se později přejmenovala na Trico - tato společnost patří dodnes mezi přední dodavatele stěračů.
Později v 60. letech se používaly stěrače podtlakem. Tento systém vymysleli bratři Folberthovi. Nápad a celou společnost od nich koupilo Trico. Nicméně samočinné stírače, které reagovali na instenzitu srážek se poprvé v Evropě objevily v roce 1995.
Zpětné zrcátko
Věci, které nám pomáhají si udržovat přehled na silnici za námi a vedle nás. Bez nich by bylo tařka nemožné vjet na silnici a nikoho nezranit. U starších vozů může být problém tzv. mrtvý úhel, avšak moderní vozy už tento problém řeší světelnou signalizací. Jak to bylo ale v minulosti? Například ve 40. letech mít pravá zpětná zrcátka byl velký luxus (a také drahý). V té době totiž existovaly jen obousměrné silnici - tedy jeden pruh pro každý směr, a tak nebylo proč k zrcátkám přistupovat.
V 70. letech bylo povinné mít levé zpětné zrcátko, a to pravé bylo jen na požádání v nepovinné výbavě. Značka Seat byla první, která začala používat i středové zpětné zrcátko, do té doby to bylo něco zhola nemyslného.
Mimochodem věděli jste, že až do roku 1983 existoval v Japonsku zákon, který určoval, že zpětná zrcátka musí být umístěna na blatnících auta? U starších vozů - zejména u taxíků - lze ještě taková zrcátka vidět.
Zdroj médií: Pixabay.
