Elektromobily bez dálniční známky

Která vozidla nepotřebují dálniční známku?

Nebudeme tu zabíhat úplně do detailů, pravdou je, že dálniční kupon nepotřebují historická vozidla, vozidla, která přepravují držitele průkazu ZTP a ZTP/P a pak také auta sloužící k přepravě nezaopatřených dětí s vážným onemocněním. No a pak je tu ta nejkontroverznější skupina, tedy vozidla s hodnotou emisí do 50 gramů CO2 na kilometr.

Pomiňme fakt, že jde o hodnotu pravděpodobně vycucanou z prstu (nepodařilo se mi bohužel dohledat, jak k ní zákonodárci přišli), problém je spíš v tom, že je to hodnota čistě teoretická a ničím nehlídaná. Pakliže chcete požívat určitých výhod, stačí vám koupit si plug-in hybridní auto, nabíjet ho nemusíte. Budete sice s sebou vozit mrtvou hmotnost prázdné baterie, takže ve finále těch emisí vyprodukujete násobně víc, ale splnili jste zákonný limit, takže v Praze ve smíšených a rezidentních zónách parkujete gratis.

Také čtěte

3 min. čtení

Na co dát pozor při sjednávání pojištění auta do zahraničí?

16. 6. 2024 Vendula Flassig Vrablová Rádce motoristy

Elektromobily nejsou pro každého

Pak tu máme speciální peklo v podobě elektromobilů. Nic proti nim, jsou to často velmi fajn auta, která mají nesporné výhody. Nicméně podívejme se na to pohledem člověka, který bere řekněme průměrnou nebo podprůměrnou mzdu a udržuje při životě svoji dvojkovou oktávku či jakýkoliv jiný prostředek osobní dopravy dostupný za pár peněz. Shrňme si to, takový člověk vidí, že z jeho daní se financují:

• Dotace na fotovoltaiku – buďme spravedliví, ano, mohou na ně dosáhnout i lidé, kteří na elektrické auto nemají. Tento bod je tedy sporný, nicméně s elektromobilem získává fotovoltaika další rozměr a je to velkou část roku ekvivalent toho, že by náš provozovatel oktávky dostával denně třeba půl nádrže nafty nebo benzínu zdarma.
• Opravy dálnic, za jejichž používání majitelé elektromobilů platit nemusí. Majitel dvojkové oktávky platí 2300 korun za rok.
• Parkovací zóny v Praze, respektive jejich provoz. Elektromobil je od poplatku osvobozen, za dvojkovou oktávku zaplatí rezident 1200 korun ročně.
• Dotace na elektromobily, které se vztahují na podnikatele. Výše dotace může být až 200 000 korun. Běžný člověk, který nepodniká nebo nemá na elektrické auto tak financuje ze svých daní podnikatelům jejich vůz.
• Státní podpory na dobíjecí stanici, a to ve výši až 15 tisíc korun, pakliže je to nabíjecí stanice u rodinného domu. Veřejný sektor může získat až 35 tisíc korun. Náš majitel dvojkové oktávky z toho má co? Popravdě nic, jenom pomáhá budovat infrastrukturu pro ty, kteří na elektromobily s pomocí jeho daní dosáhnou.

V nejrůznějších debatách politiků slýcháme, že se jedná o „peníze z unie“ a podobně. Ano, z velké části tomu tak skutečně je, ale on ty prostředky musí někdo vydělat a zaplatit. Představa spousty politiků, že cokoliv jde z unie, to je zadarmo, je naprosto lichá. Pokud bychom chtěli být spravedliví, pak nezbývá než dotace zrušit, a to zcela. Jenže na druhé straně je tu ono neustálé zaklínání se ekologickým přínosem elektromobility, který je poměrně sporný, respektive nějaký je, ale je velmi, velmi, velmi draze vykoupený. Každý gram zplodin tvrdě platí zejména ti, kteří by třeba elektrické auto měli rádi, ale nemohou si jej dovolit.

Jaká podpora elektromobility by měla smysl?

Autor článku se přiznává k postoji, že jakékoliv dotace na cokoliv z jeho pohledu nemají smysl. Co smysl má, je pomoc nemajetným, zdravotně postiženým nebo jinak reálně znevýhodněným lidem. Co se týká elektromobility, pokud už ji tedy chceme podporovat a protlačovat, největší smysl by dávalo následující:

• Dotace na elektromobily nabíječky a fotovoltaiku zrušit bez náhrady.
• Zrušit parkování zdarma a využívání dálnic zdarma.
• Poskytnout méně majetným či majitelům starších ojetin (plnících například EURO 4 a starší) bezúročnou půjčku garantovanou státem. Tak by bylo možné si pořídit nějaký levnější elektromobil, případně elektromobil ojetý a nahradit jím onu dvojkovou oktávku, která už má nejlepší za sebou.