Moderní koncepce pohonů vyžadují někdy trochu změnu v řidičských návycích. Hybridní vozy totiž dokážou při správné jízdě být až neskutečně efektivní.
Jak jezdit s hybridem a mild hybridem
![Jak jezdit s hybridem a mild hybridem](/data/blog-article/illustration/orig/jak-jezdit-s-hybridem-a-mild-hybridem.jpg)
Články na téma mild-hybridy:
- Co je to mild-hybrid
- Rozdíl mezi hybridem, plug in hybridem a mild hybridem
- Jak jezdit s hybridem a mild hybridem - právě čtete
- Mild hybrid – o co jde?
Mild-hybrid
Začneme tím „méně elektrifikovaným“ systémem, kterým je mild-hybrid. Tady hraje jednoznačně hlavní roli spalovací motor, kterému ale v nízkých otáčkách pomáhá elektromotor, kdy poskytne vysoký krouticí moment, než se spalovák dostane do vyšších otáček. Dobíjení je zajištěno rekuperací, jejíž účinek řidič pocítí při sundání nohy z plynu, ale probíhá i při jízdě ustálenou rychlostí. Energie se ukládá do zvláštního akumulátoru a většina mild-hybridů pracuje s napětím 48 V.
Elektromotor má obvykle podobu jakéhosi „silnějšího startéru“, ale pozor, většina těchto aut má i vlastní startér, který funguje na klasických 12 V. Ten má za úkol nastartovat motor při tom prvním studeném startu. Další (např. na křižovatkách, kde auto využívá stop-start systém) už zajišťuje elektromotor hybridního systému, který zároveň umí start i znatelně zrychlit.
Od těch „více hybridních“ se mild-hybridy liší tím, že elektromotor obvykle neumí pohybovat s autem sám. Ale i tady jsou samozřejmě výjimky, některé to zvládnou, ale jen doslova krokem. Řidič se tomuto řešení nijak přizpůsobovat nemusí, jezdí se prakticky stejně jako se spalovákem. Motor má jen o něco rychlejší reakce a lépe táhne odspodu. Spotřeba může klesnout třeba o půl litru až litr paliva na sto kilometrů.
Klasický hybrid
Tady už má elektromotor docela zásadní roli. Umí auto sám rozpohybovat a udržovat v pohybu i docela vysokou rychlostí (klidně i přes 100 km/h). Systém je navržen tak, aby umožňoval jak kombinaci obou pohonů, tak i využití každého zvlášť. K tomu někdy výrobci používají CVT převodovky, případně hodně vychytanou planetovou převodovku.
Elektromotor tu nemusí být jen jeden, někdy je jich více a třeba Lexus velmi rád používá jeden pro pohon přední nápravy a druhý pro zadní nápravu. Největší pomoc elektřiny je každopádně potřeba při rozjezdech, kdy se spotřeba spalováku šplhá do závratných výšin. Rekuperace nastává při brzdění, ale i při běžné jízdě, systém si toto řídí víceméně sám a řidič má jen omezené možnost, jak mu do toho kecat.
Hybridní pohonná ústrojí umí být neuvěřitelně efektivní. Velmi jim vyhovuje plynulá jízda, při které zvládne pokrýt zrychlení i samotnou jízdu elektromotor sám. Tam, kde mají spalováky spotřebu nejvyšší, tedy ve městě, je naopak hybrid nejúspěšnější. Vyhovuje mu časté brzdění a rozjezdy, když řidič zvládá předvídat a nezrychluje příliš razantně, může se dostat na někdy dost absurdní hodnoty spotřeby (klidně kolem 3 litrů na sto).
Kde jsou hybridy v nevýhodě, je jednoznačně dálnice. Tam se moc často nebrzdí, takže rekuperací se do systému energie téměř nevrací. Auto s sebou musí tahat dost těžké trakční baterie, což spotřebě neprospívá. Proto tahle auta mají při delších dálničních přesunech vyšší spotřebu, než klasické spalováky.
Tato koncepce je v současné době dost rozvíjena a má hned několik variant, včetně takové, kde hraje primární roli elektromotor a vozí si s sebou spalovák jako generátor elektrické energie (např. Honda Jazz).
Zdroj médií: Depositphotos.