Plug-in hybridní Volvo XC60 vás přesvědčí o výhodách elektrického pohonu. Budete ho ale muset pravidelně nabíjet, jinak se stane doslova závislé na benzínu.
Plug-in hybridní Volvo XC60 – test spotřeby
Články na téma Volvo XC60:
- Test: Volvo XC60 Black Edition
- Volvo XC60 – rozměry
- Volvo XC60 – cena a konfigurace
- Volvo XC60 – spotřeba - právě čtete
Volvo má jasnou misi. Od roku 2030 už chce prodávat pouze elektromobily. Zatím k tomu ale dělá postupné krůčky. Tím prvním bylo vyřazení nafťáků z prodeje. Tím dalším je elektrifikace benzinových motorů – aktuálně tak v nabídce u zavedených modelů zůstávají pouze mild a plug-in hybridní pohony. A právě v plug-in hybridy dává Volvo velké naděje, protože se pro zákazníky mají stát jakousi přestupní stanicí mezi spalovacím a čistě elektrickým autem. Nám se do rukou dostalo plug-in hybridní Volvo XC60, a tak jsme ho podrobili testu spotřeby.
Jak již bylo řečeno, pod kapotu Volva XC60 můžete volit mild hybridní, nebo plug-in hybridní pohon. Vždy v něm však bude figurovat přeplňovaný zážehový řadový čtyřválec o objemu dva litry s výkonovým rozpětím 186 až 228 kW (253 až 310 koní). Výkon se ve všech případech přenáší skrze osmistupňovou automatickou převodovkou. Zatímco mildhybridu pomáhá jen elektromotor v převodovce, plug-in hybridní provedení se spoléhá na elektromotor za zadní nápravě. Ten roztáčí zadní kola výkonem 107 kW (145 koní) a točivým momentem 309 Nm.
U plug-in hybridní varianty jsou na výběr hned dvě výkonové verze. My mohli otestovat tu slabší s označením T6. I když označení „slabší“ tady není úplně na místě. Systémový výkon totiž dosahuje 257 kW (350 koní) a točivého momentu 659 Nm. Švédské SUV s pohotovostní hmotností přesahující dvě tuny tak na stovku zrychluje za 5,7 sekundy. Výkonnější provedení T8 pak disponuje maximálním výkonem až 335 kW (455 koní), točivým momentem 709 Nm a na stovku zrychluje pod pět sekund.
Volvo XC60 – spotřeba
Hodnotit spotřebu u plug-in hybridů není jednoduchá disciplína, a to především proto, že výrobce u námi testované varianty uvádí kombinovanou spotřebu 0,9 litru na sto kilometrů. Neříkáme, že takové spotřeby nelze dosáhnou, musíte však jezdit téměř výhradně na elektřinu. Své výhody však taková spotřeba má, protože v tabulkách svítí hodnota emisí oxidu uhličitého 22 gramů na kilometr, což v tuzemsku znamená takzvané elektrické značky – s nimi například nemusíte platit za dálniční známku. Abychom mohli lépe ohodnotit spotřebu Volva XC60, rozdělili jsme si jeho užívání na tři scénáře.
Plug-in hybrid
Ihned po převzetí auta jsem měl před sebou necelých 200 kilometrů dlouhou trasu domů. Zastoupena na ní je dálnice, okresky s nějakým tím rychlejším svezením i části měst. Baterie byla téměř maximálně nabita, ideální podmínky zkusit fungování pohonu. Výhodou Volva je, že navigace od Googlu dokáže spolupracovat s autem, které pak na základě zadané trasy ideálně plánuje využití pohonu. Ihned po vyjetí mi ale připadalo, že s elektrickou energií poměrně plýtvá – dálniční sto třicítka přeci jen není pro elektrický pohon úplně hospodárná.
Na okreskách se ale Volvo uklidnilo. Vesnice projíždíte na elektřinu, mimo ně občas naskočí spalovací motor. Šťáva v baterce mi došla asi 15 kilometrů od cíle. Popravdě jsem čekal, že si auto nechá nějakou v zásobě na závěrečnou městskou část – zřejmě nebylo potřeba. Výsledkem byla průměrná spotřeba 5,5 litru na sto kilometrů. To není úplně špatné na takto velké SUV. Následující dny jsem auto poctivě nabíjel – což je upřímně řečeno naprostý základ při používání jakéhokoliv plug-in hybridu.
S palubní nabíječkou o výkonu 6,4 kW se Volvo XC60 hodí pouze na pomalé domácí nabíjení – já nabíjel z obyčejné zásuvky a baterie o využitelné kapacitě 14,8 kWh se s velkou rezervou nabila přes noc. Následně jsem v plug-in hybridním režimu denně jezdil cca 50 kilometrů. Auto při nabité baterii maximálně preferuje elektrickou jízdu a spalovací motor pak spíná pouze při potřebě maximálního výkonu nebo ve vyšších rychlostech. Spotřebou jsem se pohyboval průměrně kolem dvou až tří litrů.
Vybitý hybrid
V rámci testu jsem nechal baterii úplně vybít a vyrazil testovat. V tomto případě Volvo funguje jako obyčejný hybrid. Rozjezdy a nižší městské rychlosti absolvuje na elektřinu, jinak spíná spalovací motor. A jeho apetit teda rozhodně nepatří k nejmenším. Ve městě díky elektrické výpomoci počítejte sedm až osm litrů, mimo město osm až devět a na dálnici se bez problémů podíváte i k deseti litrům. Moje dlouhodobá spotřeba se po několik stovkách kilometrů v tomto režimu ustálila na 8,6 litrech na sto kilometrů. Jestli je to dobrá spotřeba na dvoutunové SUV nechám na vás, jednoznačně ale ukazuje, že se vyplatí pravidelně dobíjet.
Pure – čistě elektrický
Tím se dostávám k čistě elektrickému režimu Pure. V něm Volvo spoléhá výhradně na elektromotor a ten spalovací spouští pouze po cíleném sešlápnutí „kick down“ tlačítka při potřebě maximální akcelerace. Zmíněná baterie o kapacitě 14,8 kWh patří k těm větším, neubírá však místo pasažérům. Inženýři ji totiž chytře schovali do středového tunelu. Automobilka uvádí kombinovaný elektrický dojezd až 82 kilometrů při spotřebě 18,1 kWh na sto kilometrů. V testu jsem se dostal na nějakých 70 elektrických kilometrů, z testovací trasy jsem však záměrně vyřadil dálnici, kde je elektromotor neefektivní.
Dojezd mi tak nejvíce sebral úsek na příměstské rychlostní silnici a lze tak předpokládat, že v čistě městském režimu ujede Volvo XC60 na elektřinu ještě více. To už je v praxi docela dobře použitelné, a pokud můžete doma nebo v práci nabíjet, dá se tak ušetřit nějaká ta koruna. Z palubního počítače auta se běžný uživatel spotřebu nedozví. Zjednodušeným výpočtem lze ale dojít přibližně k hodnotě kolem 21 kWh na sto kilometrů.
Navzdory složitému plug-in hybridnímu pohonu a akumulátoru se navíc Volvu podařilo do karoserie XC60 nacpat objemnou 72litrovou palivovou nádrž. I při nejhorším scénáři bez nabité baterie se tak dostanete na velmi vysokou hodnotu reálného dojezdu.
Zdroj médií: Radim Krejčík.