Model DS 4 možná na papíře jako označení nic nenapoví. Reálné setkání je ale mrazivé. Design, kterým model disponuje, je něco opravdu jedinečného. Stejně bravurní práce byla odvedena i uvnitř. Vše završují jízdní vlastnosti. Byl to skvělý týden, protože tohle není jen auto, tohle je prostě stroj s duší!
Test DS 4 - když krása střídá nádheru
Pod ruce se mi dostává vůz, který si možná své majitele bude hledat těžce. Což není na škodu, protože celá modelová řada DS Automobiles je jedinečná a stvořená přesně pro takový typ klientů.
Jak známo lidé většinou nemají příliš rádi extravagantní automobily, které vzbuzují pozornost na každém rohu. Naštěstí se najdou jedinci s uměleckou duší a především pak ti, kteří se s vozem chtějí a mohou ztotožnit.
Láska na první pohled
Model DS 4 představuje nový světelný a velmi výrazný podpis. V tomto duchu budou pokračovat i další modely značky. Nebudu lhát, jako celek se mi auto hrozně líbí, navíc ve zvolené zlaté barvě je úchvatné. Dokonale vyniknou veškeré řezané linie a tvary. Nedokážu si ani vybrat, která část vozu je ta nejvýraznější, protože každá je něčím zajímavá. Kdo vymýšlel finální podobu DS 4, by si zasloužil minimálně cenu za design. Máme tu totiž něco, co si rozhodně žádný kolemjdoucí nezamění s jiným vozem.
Budu se tedy snažit vypíchnout ty nejdůležitější věci. Mezi ně rozhodně patří zadní světlomety, kterou jsou LED a vyobrazují 3D dračí šupiny, ačkoli podle oficiálních informacích se má jednat o ty rybí. Neméně zajímavá jsou přední světla. Ta disponují technologií MATRIX LED Vision a mají téměř hypnotickou sílu upoutat pozornost. Samotná světla fungují skvěle. Umí přisvěcovat do zatáček i tlumit dálková světla, aby neoslňovala protijedoucí řidiče.
Boční výrazné prolisy doplňují zapuštěné chromové kliky dveří, které po odemknutí auta samovolně vyjedou. Jakmile se vůz rozjede, tak kliky zase zmizí v linii dveří. Co se týká ještě zavazadlového prostoru, tak ten má objem 430 litrů. Do testu jsem dostala čistě spalovací verzi, a tak žádné místo nezabíraly baterie, ani dobíjecí kabely.
Stejně jedinečné i uvnitř
Přestože má auto společnou platformu EMP2 s ostatními koncernovými auty stejné třídy, uvnitř je to úplně jiný, odlišný svět. Skladba kabiny je jedinečná jako vůz samotný. Téměř okamžitě si pozornost uloví lišta připomínající šavli, která dělí vodorovně palubní desku na dvě části. Na ní se nachází hardwarová tlačítka spojující uživatele do důležitých menu v obrazovce multimédií. Ta je 10,4palcová a zapuštěna do horní části palubní desky. Prostředí je přívětivé a chová se jako malý smartphone.
Překvapujícím prvkem je i maličká doteková plocha ve středu mezi spolujezdcem a řidičem – tzv. Smart touch. Displej je propojený s hlavním systémem a umožňuje prokliknutí se rychle do požadovaných funkcí, případně jejich vypnutí. Já jsem nejvíce používala přímé vypnutí Start&Stop systému. Funguje to tak, že přejedete prstem přes plochu, zobrazí se požadované funkce a následně už jen stačí na požadované pole najet bříškem prstu a stisknout. Uživatel si zároveň může zvolit, jaké ikony chce v tomto minimalistickém urychlovači pokynů mít.
Pochválit musím i zvolené materiály. Většina kabiny je totiž potažena šedou kůží, doplňuje ji měkčený plast a jasanové dřevo na dveřích. Sedadla mají stejný odstín šedi a jsou pohodlná. Plní ortopedické normy a mají skořepinový tvar. Cením si možnosti zapnutí výhřevu i odvětrání – oboje lze nastavit v několika úrovních intenzity. Masážní funkce už je standardem a lze si rovněž vybrat z několika druhů. Po ujetí 1500 kilometrů, kdy jsem prakticky jen seděla za volantem, musím konstatovat, že mě záda, ani zadek nebolel. Palce nahoru!
V přední části je pro posádku mnoho prostoru, nachází se tu i dostatek odkládacích prostor. Nápoje se ukládají do uzavíratelné kapsy před e-Togglem a kdo si chce nabít telefon, tak přesně v tomto prostoru je ploška pro dobíjení. Kdo by rád nabíjel přes kabel, ten si může připojit do konektoru v loketní opěrce. Systém infotainmentu umí rovněž zrcadlit chytrý telefon vzduchem.
Ve druhé řadě už je to s prostorem o něco horší. Vyšší postavy budou mít problém s místem nad hlavou a před koleny. Z tohoto hlediska bych si vůz představovala spíše pro páry, než rodiny.
Kdo by hledal výdechy klimatizace ve středu palubky, tak ty jsou zde „neviditelné“. Působí to nesmírně elegantně a vkusně. Svou funkčnost přitom neztrácí. Potěšila mě možnost kontroly kvality vzduchu. Klasické výdechy jsou pak po obou stranách vozu. Z jiných modelů značky jsme zvyklí na ovládání oken nacházející se kolem voliče jízdních režimů, avšak tentokrát je vše jinak. Tlačítka se přesunula na horní linií dveří, což je trošku nepraktické. Člověk totiž musí nepřirozeně zalomit ruku, aby je mohl použít. Což může být otravné zejména při jízdě. Stejně tak hodnotím i otevírání dveří, které se rovněž nachází v nepřirozené poloze a celé to na mě působí prostě nedotaženě - praktičnost tentokrát ustoupila před designem.
Když opomenu tyto věci, pak musím říct, že jinak interiér působí velmi ergonomicky a člověk se po prvním rozpačitém rozkoukání, velmi rychle zorientuje. Multifunkční volant se drží dobře v rukou a je dostatečně velký. Skrze tlačítka na něm se dá ovládat přístrojový štít. Kromě toho auto disponuje head-up displejem, který informace promítá na čelní sklo. Zobrazuje aktuální rychlost i případnou navigaci, dá se také nastavit ukazatel aktuální spotřeby a další potřebné údaje. Vše je tak na jednom místě, aniž byste museli odvracet zrak od vozovky.
Vše dokonalé až na jeden důležitý fakt
Pozitivně hodnotím možnost výběru široké palety motorizací, včetně těch elektrifikovaných. Čistá elektřina by měla přijít asi za rok. Testovaný vůz má pod kapotou čtyřválcový agregát BlueHDi 1.5 o výkonu 96 kW s osmistupňovou automatickou převodovkou. Po nastartování jsem byla až šokovaná, protože se za údajem dojezdu objevilo čtyřciferné číslo. Diesel má prostě stále co nabídnou.
Na plnou nádrž lze ujet klidně 1030 kilometrů – vyzkoušeno v praxi. S tím, že průměrná spotřeba je mezi 4 a 5 litry na sto. Velmi ekonomické číslo, řekla bych. Přitom jsem velkou část cesty trávila právě na dálnici s rychlostí okolo 130 km/h.
Řízení vozu je jedna radost. Auto je agilní a taky trochu bez zpětné vazby. V tomto případě to ale vůbec nevadí, protože neřídíte sporťák, kde určitou komunikaci potřebujete. V rukou máte komfortní vozidlo, se kterým si chcete užívat pohodu, nikoli zářezy na hranici rychlostního limitu. Podvozek je příjemně nastavený a tlumiče jsou adaptivní.
DS4 disponuje skvělou funkcí, která se nazývá DS Active Scan Suspension. Funguje to tak, že kamera umístěná na čelním sklu hodnotí vozovku před vozidlem a to až do vzdálenosti několika metrů. Následně posílá informace počítači, který je dále vyhodnocuje a podle toho nastavuje tlumiče na každém kole zvlášť. To má za následek velice komfortní přejíždění hrbolů a výmolů. Skoro jak na pohádkovém létajícím koberci. Pravda, ne vždy je to 100% funkční, za což ale nemůže auto, jako spíše rozbité a často nevyzpytatelné české silnice.
Jedinou velkou bolestí modelu je jednoduchá zadní náprava. Zadní vlečená ramena jsou totiž propojena pouze torzní příčkou, což je příčinou, proč autu po najetí na větší hrbol nebo díru odskočí zadek. Je to škoda, protože kdyby vůz dostal víceprvkovou nápravu, tak by dle mého automobilce utrhali zákazníci ruce.
I tak ale musím konstatovat, že i když tyto momenty nebyly dvakrát příjemné například právě při vyšší rychlosti na dálnici, je auto dokonale odhlučněno. Do kabiny se nedostává hluk z venku, od motoru, ani od podvozku části. Aerodynamický svist je v přijatelné hlučnosti při vyšší rychlosti.
DS 4 zvládne i náročnější terén, což jsem si mimo jiné mohla vyzkoušet při výjezdu k rozhledně. Vůz má sice přívlastek "Cross", ale neznamená to, že se jedná o crossover na dobývání konce světa. Světlá výška pomůže při zdolávání lesní cesty, ale určitě to není na brodění se v řece. Prach, kamení, ani lehčí bahno mu ale nedělá problém vyjet, navíc si můžete pomoci systémem Advanced Traction Control, který nabízí režim písek, bláto nebo sníh.
Milovat budete noční jízdy, neboť už v šeru se automaticky nabídne zobrazení nočního vidění, které funguje skvěle. Zaznamená jak člověka, tak i zvíře, které běžně očima přehlédnete. Touto funkci ve vozech navíc nedisponují ani prémiové německé automobilky. Kromě toho ještě musím pochválit rozlišení zadní kamery při couvání. Překvapilo mě, jak skvělý obraz má. Posun o velký kus!
Závěr
S model DS 4 přišlo hodně nového. Důležité je, že se auto stalo konkurence schopné pro prémiové značky. Až si jednou zase budete chtít koupit mnichovské auto, možná by stálo za to zajít také do showroomu DS Automobiles a alespoň se s novým modelem projet. Co se týká kvality zpracování a exteriérového vzhledu, předbíhá daleko svou dobu a vypadá hodně nadčasově. Kromě absence víceprvkové nápravy, ale poskytuje pokrokovou technologii a především jízdní vlastnosti jsou třešničkou na dortu.
Možná vás bude odrazovat cena. Na druhou stranu nevzpomínám si, kdy bych viděla auto v prémiovém segmentu za malé peníze. Navíc DS má tu výhodu, že s nákupem získáváte servisní smlouvu na 5 let nebo 60 tisíc kilometrů zdarma. To nenabídne široko daleko nikdo. A pokud ještě ke všemu patříte mezi výjimečné lidi, musí to být vaše volba číslo jedna!
Zdroj info: Autorský text.
Zdroj médií: Michaela Rubešová.
Zdroj médií: Michaela Rubešová.
+
- geniální vzhled
- hodnotný interiér a kvalita zpracování
- nové technologie
- noční vidění
- jízdní vlastnosti
−
- méně místa vzadu
- jednoduchá zadní náprava
Fotogalerie (29 fotek)
Diskuze (0)
Podobné články
