Legendární cestovatelské Marco Polo se na týden usadilo i v naší redakci. Škoda jen toho počasí, které poslední prázdninový týden příliš nevyšlo, to ale neznamená, že jsme obytnou dodávku nevyzkoušeli v praxi! Jak se osvědčila?
Test Mercedes-Benz Marco Polo Activity 300d
Ono tedy, když se řekne obytná dodávka, tak si představíte asi trochu něco jiného, než náš pětimetrový koráb, který je v základní výbavě Activity. V nabídce automobilky jsou ještě další dvě verze Horizon a čistokrevné Marco Polo. Můžete si být jisti, že jednotlivé výbavy se od sebe diametrálně liší, a to nejen cenou, ale i komfortem pro ubytování a cestování.
Konečně je tady!
Po vyzvednutí auta mě celkem potěšila úvodní přednáška co a jak, neboť s tímto typem vozu jsem dosud neměla zkušenosti a bylo to mnohem milejší, než pak přemýšlet nad tím, jestli jsem náhodou něco neudělala zle. Týden tedy strávím s tímto mackem v příplatkové křišťálové barvě. Se svou délkou 5,1 metrů není větší než kdejaká limuzína, a tak se dá dobře i ovládat bez zbytečných stresů, kdy nevíte, kde máte zadek a koho při manévru smetete s sebou. A rovněž to potěší samozřejmě při parkování.
Důležité pro začátek je říct, že původem vychází z Vita, kdežto vyšší výbavy mají přeci jen blíže k exkluzivnímu Véčku. Activity jde tedy spíše směrem hostelu, zatímco skutečné Marco Polo je doslova hotel 4Season na kolech, včetně kuchyňky a "sprchy". V tomhle ohledu tedy záleží spíše na tom, jak moc si chcete dopřávat luxusu. To, že jsme s touto dodávkou poněkud jinde prozradí už první usednutí za volant. Připravte se tedy na pořádnou dávku tvrdých plastů, avšak musím konstatovat, že všechny byly dobře slícované a nikde nic nelupalo, ani nevrzalo. Navíc plast je kolikrát mnohem lépe udržovatelný než kdejaká kůže nebo koberec na podlaze. Prostě vezmete hadr a trochu vody a po té zmrzlině na palubovce už není ani vidu, ani slechu.
Také čtěte
Samozřejmostí je, že si do základu můžete zvolit mnoho příplatků, některé jsou důležité, jiné zbytečné. Nicméně je nutné počítat s tím, že to bude něco stát a kolikrát to nebude málo. Z auta za milion se může stát snadno auto za dva. Na druhou stranu je tento nízký stupeň výbavy hodně praktický. Z vozu se stává totiž celkem všestranné auto. Není to už jen dodávka, ve které spíte a následně se probudíte v rakouských Alpách, ale máte vůz, se kterým můžete celoročně jezdit bez obav - navíc na první pohled nikdo nepozná, že má spací úpravu. A i tak pokud máte dobrodružnější povahu, můžete vyrazit jen tak spát někam do lesa. Stačí jen vysunout stan a jste nejen v bezpečí, ale i v teple a rovněž se vyhnete několika hodinovému stavění stanu na louce, protože nevíte, která tyčka kam patří. Jindy prostě seberete posádku a odvezete na meeting na druhou stranu republiky, nebo složíte a posunete sedačky a máte super "dodávku" pro odvoz materiálu na chatu.
Můžu, prosím, vstoupit?
Na nastupování do auta se mi líbí stupínek, díky kterému se následně elegantněji vyhoupnu do sedadla. Kdo by se potřeboval přitáhnout, tak může za madlo. Celý prostor řidičovy zóny působí hodně vzdušně, vzhledem k tomu, že zde chybí jakýkoli středový výstupek s řadícím voličem. Ovládání režimu jízdy najdete za volantem na pravé páčce, což je pro majitele jiných aut, poněkud zmatečné. Ale zvyknete si. Druhou páčkou po levé ruce se zas ovládá zbytek funkcí jako jsou světla nebo stěrače. Palubní deska v sobě obsahuje dva zajímavé prvky - jednak jsou to středové výdechy klimatizace, které pochází z původního Vita, ale pak na druhé straně v rozích naleznete současné kulaté výdechy. Jako by se tu střetávala minulost s budoucností. Podobný počin lze spatřit i na dveřích, kde je moderní tlačítko pro vyhřívání sedadla a hned pod ním ne tak dobře vypadající masivní, a trochu lacině vypadající, tlačítka k ovládání oken.
Co ale určitě potěší konzervativní čtenáře, jsou klasická tlačítka, která zde zůstala pro ovládání důležitých funkcí systému. V tomto autě se setkáte s minimem dotykových ovládání. Prakticky jen na displeji infotainmentu, který je poměrně malý a má 7 palců, ale grafika je příjemná, jen software mi občas přišel poněkud línější. Obzvlášť, když jsem po něm něco chtěla hned po startu. K Android Auto se dá pohodlně propojit přes kabel, který slouží rovněž k nabíjení. Jediné, co mi zde scházelo, byla nějaká plocha, kam odložit telefon a hlavně to, aby byla pogumovaná. Bez takových povrchů pak věci často putují po celém prostoru vozu, aniž bychom chtěli.
Také čtěte
Dole u středu, kam případně ten telefon můžete položit, se ještě nachází nejen odkládací plocha, ale také ovladač pro nezávislé topení. Pro odkládání nápojů se hodí rohové umístění, kam se vejde i větší kafe. A pak jsou tu ještě hluboké dveřní kapsy pro lecjaký "bordel". Před řidičem se pak nachází analogový přístrojový štít a na multifunkčním volantu naleznete rovněž tlačítka, kterými se dají pohodlně ovládat funkce v multimediálním systému nebo v kapličce před vámi.
Pojízdný homeoffice
Uspořádání zasedacího prostoru je tedy takové, že vpředu jsou dvě samostatná sedadla, za příplatek otočná, to musím zprvu ale okomentovat. Manipulace není zas tak jednoduchá, jak se tváří. Možná jako muž bych to zvládla lépe, v mém případě padlo pár sprostých slov, nicméně jakmile se zadaří, tak z řidičovi zóny se stává jídelní / pracovní koutek. Součástí je totiž plastový stolek, který můžete libovolně posouvat po kolejnici. Samozřejmostí je i vyjíždějící úroveň a skládací plochy stolu. Rodiče uvítají, že všechna sedadla mají uchycení Isofix na dětské autosedačky. A tedy do naší kanceláře nebo jídelny, jak chcete, se dá dostat pomocí oboustranných posuvných dveří. Do kabiny se tak vměstná 7 lidí (v poměru 2+2+3), ačkoli ti v třetí řadě to nebudou mít asi tak komfortní co se prostoru týká, jako ti před nimi.
Spaní jako za mlada
Dále jsou možnosti rozložení spodní časti na spací zónu, avšak proto je nejlepší, když se z druhé řady zbavíte úplně sedadel - jdou vycvaknout z kolejnice a uschovat třeba v garáži - protože jinak se vám budou v autě akorát motat. Jestliže je tam necháte, budete je muset zbavit hlavové opěrky a po sklopení posunout co nejvíce dopředu, aby se dala složit zadní lavice a tím vznikla plocha na spaní. Což zní trochu pracně a ne každému se to bude chtít pořád dělat. Naštěstí a mnohem dobrodružnější variantou bude nástavba Westfalia, což není nic jiného než "stan na střeše". Manipulace je ultra jednoduchá, stačí odpoutat matraci a následně vzít pouze za poutko a zatlačit do stropu. Stan se tak sám rozevře. Nahoře je to pak celkem útulné, můžete si i pomocí zipů rozepnout plachtu k větrání. Do patra se dostanete přes přední sedadla, ale pozor, kam stoupáte. Jakmile budete chtít stan složit, je nutné nejen tahat za poutko, ale také uvolnit pojistku a zkontrolovat, aby se plachta složila dovnitř. Jen pozor při tomto úkonu se musíte snížit i vy a ne jako já, pak budete totiž praštění.
Když noci už nebudou teplé, bude potřeba si svůj byteček na kolech vyhřát. To se udělá velmi snadno přes nezávislé topení. Je pravda, že mi chvíli trvalo, než jsem přišla na to, jak ovládání funguje, nakonec se ale zadařilo a vytopeno bylo během okamžiku. Hodí se tedy takto zatopit, než se uložíte ke spánku, ať usínáte hezky v teple. A kdo by si chtěl před spaním ještě číst, toho jistě potěší LED lampičky, které mají opravdu velkou svítivost, tak pozor, ať si nevypálíte sítnici (vtip). No a aby vás ráno nevzbudilo slunce v pět hodin, jsou v autě umístěné nepropustné záclonky, které dobře plní svůj účel clony. K tomuto účelu potěší i zatmavená zadní skla. Jen to ráno asi bude trošku "na divoko", protože jak už bylo řečeno, výbava Activity nenabízí takové možnosti jako ty vyšší, chybí zde i 220 V zásuvka, takže si kafe neuděláte. Na druhou stranu, pokud zaparkujete někde v kempu, bude možnost navštívit i toalety.
Na silnicích jako král
V testovaném voze je nejsilnější dieselový motor označovaný jako 300d, tentýž motor ale můžete nalézt u Vita pod jiným označením a to 124 CDI. Oba tak disponují výkonem 176 kW a točivý moment je 500 Nm. Velkou výhodou je, že si můžete připlatit za čtyřkolku, která se pro tento typ cestování rozhodně hodí. Nehrozí, abyste se ještě někdy opotili, až se budete dostávat z hůře dostupných cest zpátky do bezpečí asfaltky. Navíc ne každá automobilka tuto možnost ve svých vozech nabízí, a tak ji berte všemi deseti. Pro tohle auto je to jako stvořená a především logická volba.
Při testování v různých podmínkách mě překvapilo, jak svižné Marco Polo dokáže být a to zejména s ohledem na jeho rozměry. Automatická spojka je devítistupňová a funguje naprosto skvěle. Řadí hladce a logicky, není tak problém se držet dálničního tempa, ale ani se bát předjíždět někoho do kopce. Jak mám ráda řízení dodávek, tak tady mě to bavilo ještě o něco více, protože svým projevem jízdy to nebyla dodávka jako spíše klasický osobák. Ačkoli musím uznat, že kolikrát jsem se podívala na ukazatel rychlosti a začervenala se. Auto totiž svou velikostí a rozhledem docela solidně maskuje aktuální rychlost, a tak je tedy o něco důležitější hlídat si, kolik jedete, aby to pak nebylo o body a pokutu.
Nicméně potěší jízda na rozbitých a ne zcela dokonalých úsecích silnic, protože zde se podvozek chová velmi příkladně a posádka není rušena žádnými zvuky nebo tvrdými nárazy od podběhů. Tohle se Mercedesu opravdu povedlo. V zatáčkách se vůz nijak významně nenaklání - jasně ke své stavbě vždy bude, ale není to nic z čeho bych si dělala vrásky. Samozřejmě jde také o to, jestli máte v životě nějaký pud sebezáchovy. Pokud vlítnete do ostré zákruty stovkou, pak se s oroseným čelem dá počítat. Řízení je čitelné a celkově se auto ovládá dobře. Dle mého skromného názoru, je to přesně ten typ vozu, kterým chcete jet přes celou Evropu a to je v případě takových modelů to nejdůležitější. A je jedno, jestli jste obklopeni luxusním zpracováním Mercedes-Benz, nebo ne, ale trojcípá hvězda v čele masky se tady nezapře. Ta jízda je prostě super a bezproblémová.
A kdo by při parkování hledal, kde se nachází parkovací brzda, pak se vrátíme o pár let zpátky v čase. Pro "ruční" zabrzdění je nutné nohou sešlápnout pedálek a hned nad ním se nachází odblokování brzdy, na které musíte sáhnout a zatáhnout. Je označeno písmenem "P".
Poslední, co zbývá vyřešit, je spotřeba. Popravdě jsem byla smířená s dvojmístným číslem, před kterým mě rovněž jeden z kolegů jiného média varoval, ale jaké bylo mé překvapení, když to tak vlastně vůbec nebylo. I když ano, mám vlohy spíše k té ekonomické jízdě, než s pedálem neustále na podlaze nehledě na okolnosti. Zahrnu-li tedy, že jsem jezdila všechny možnosti jako město, zákeřné okresky a dálnice, apetit vozu jsem tak ustálila na 8,5 litrech. Věřím tomu, že při dlouhodobějším užívaní by se k té osmičce v pohodě dostal, ale jak říkám, vždycky je to spíše o uživatelském zacházení, a pokud vám tedy ekonomika nic neříká, můžete jezdit i za 12 litrů. Mimo jiné do nádrže se vejde 70 litrů nafty.
Parametry testovaného vozu Mercedes-Benz Marco Polo
| Motor | vznětový čtyřválec 2.0 |
| Pohon | 4Matic |
| Výkon | 176 kW |
| Spotřeba | 8,5 l/100km |
| Rozměry vozu (d. x š. x v. v mm) | 5140 x 1987 x 1987 |
| Palivová nádrž | 70 litrů |
| Objem nákladového prostoru | 830 litrů |
| Cena vozu s příplatky | 1 684 833 korun |
Závěrem bych chtěla podotknout, že tohle auto se povedlo. I za cenu toho, že nenabízí v základu takový komfort. Na druhou stranu, s jakým autem můžete uprostřed týdne vypadnout do přírody a odpočinout si od hlučících davů a stresových situací a zároveň se v něm dobře a bezpečně vyspat? Na předním sedadle kombíku to zas taková hitparáda fakt nebude. A nebo místo spaní na louce, můžete vyjet na krásnou vyhlídku a pracovat na notebooku tam. Trojcípá hvězda vás odveze kvalitně a spolehlivě kamkoli za téměř minimální náklady. Jen to kafíčko si nakonec budete muset koupit v kavárně.
Zdroj médií: redakce.
+
- Jízdní projev
- Vlastnosti podvozku
- Každodenní využitelnost auta
- Nástavba Westfalia
−
- Cena a dražší příplatky
- Tvrdý plast
- Manipulace se sedadly
Fotogalerie (56 fotek)
Diskuze (0)
Podobné články
