Popisu toho, jak funguje trochu zvláštní hybridní systém, na který vsadila Honda, jsme se věnovali ve zvláštním článku. Nyní je na čase podívat se, jak je na tom efektivita v reálném provozu.
Test reálné spotřeby Hondy Jazz e:HEV
Články na téma hybridy:
- Hybridní vozy na českém trhu v roce 2021
- Test reálné spotřeby Hondy Jazz e:HEV - právě čtete
- Nejlevnější hybridy na trhu
- Hybridní auta a jejich typy
- Full-hybrid pohon a jeho princip (HEV)
- Nejlevnější hybrid
- Peugeot představil nový 48V hybridní pohon
- Může motor hybridu posloužit jako generátor?
- Hybridní auta – jejich nespolehlivost je jen pověra - již brzy
V průběhu celého testu, kdy jsem najel přes tisíc kilometrů, jsem měl možnost sledovat chování pohonného systému ve všech jeho režimech. Ty se dají zobrazit na displeji před řidičem a společně s ukazatelem nabití baterie tak je krásně vidět, jak si Honda poradila s celkovou efektivitou. Samozřejmě nelze přesně rozklíčovat, jak, kdy a proč se děje, co se děje. Na pokročilé reverzní inženýrství by bylo třeba znát údaje z diagnostiky a hlavně mít možnost podmínky přesně definovat. I tak jsem ale pár věcí vypozoroval:
- Motor po startu běží vždy, když je studený. Někdy asi tak dvě minuty, někdy i čtyři. Proč? Nejspíše chce Honda eliminovat případné vytáčení studeného agregátu při potřebě prudší akcelerace. Japonské motory jsou sice vyhlášené tím, že snesou i velmi nešetrné zacházení, ale není nic horšího než maximální otáčky hned po startu. Jasně, dvě nebo tři minuty nestačí na ohřátí olejové náplně, ale těch několik desítek sekund se dostane mazivo všude tam, kde je ho třeba a předejde se tak nejhoršímu. Než auto vyjede z garáže nebo se vymotá z uliček na sídlišti na hlavní silnici, dojde alespoň k nějakému ohřátí.
- Systém nepredikuje, což je podle mě trochu škoda. Auto má vestavěnou navigaci (ve vyšší výbavě) a tedy ví, kam řidič jede. Když není nastavená trasa, tak alespoň ví, že se blíží město. Tuším, že by se dalo pár decilitrů ušetřit, kdyby se na to vůz dokázal připravit a přizpůsobit se tomu.
- Topení je otázka asi tak minuty. Bez přehánění. Důvod je zřejmý - chladicí kapalina se může dostat na správnou teplotu po docela dlouhé době, protože pohon prioritizuje akumulátor.
- Baterie se nabije do plna během chvíle. Reálně se dá říct, že sjezd z dálnice a s tím spojené zpomalení znamená naplnění klidně dvou třetin ukazatele.
- Akumulátor je typu Li-Ion a jeho kapacita je 0,86 kWh. To věru není mnoho. V dlouhodobém horizontu bych měl trochu obavy o životnost, protože za jízdy probíhá cyklování (ačkoliv nevíme, jak hluboké) prakticky neustále. A zhruba po 500 až 1 500 cyklech začne pomalu kapacita baterie klesat. Co se stane, až se dostane pod nějakou únosnou mez? Vyhodí pak auto chybu a odmítne další jízdu? Nevíme. Za to se nám podařilo zjistit cenu nového akumulátoru. Podržte se, je to 7 500 eur, tedy asi 180 000 korun. I kdyby byla životnost baterie 10 let, tak to stejně je strašná darda. Třeba trakční baterie v Toyotách mají více jak dvojnásobnou kapacitu a vyjdou na ani ne třetinu...
Spotřeba na dálnici
Začneme prostředím, kde se hybridním pohonům obecně daří nejméně. Elektromotor zde musí buď točit velmi vysoké otáčky, kdy má obrovskou spotřebu, nebo přenechat práci benzinovému agregátu. Což se i reálně děje. Spalovák se připojí "na tvrdo" a velmi často žene i generátor, čímž dochází k ukládání energie na později. Při předpisové stotřicítce se dá jet za 6, stošedesátka znamená 7-7,2 litrů na sto. Takže ne, na dálnici opravdu nic neušetříte, akorát budete poslouchat kravál zpod přední kapoty.
Okresky
Tady ještě nejsme v úplně ideálním revíru Jazzu, ale čísla už jsou daleko optimističtější. Kdo spěchá a snaží se dostat na zákonný limit, eventuálně lehce nad něj (100 km/h), pojede za asi 5 až 5,2 litrů na sto. Řidič, který splyne s provozem a vyvaruje se prudkých akcelerací, nepřekročí pět litrů a bude se pohybovat zhruba kolem 4,5 litrů na sto. Za teplot pod nulou apetit hondičky vzrostl na 4,7-4,8 litrů.
Město
Čekal jsem hodně, ale tohle fakt ne! Ještě s žádným hybridem se mi nepodařilo dostat se takhle nízko. A skutečně, inženýři Hondy dokázali stlačit přísun paliva v městském provozu pod tři litry na sto. Schválně jsem kvůli tomuto článku přes dvě hodiny jezdil centrem Prahy. Od Letné, přes Holešovice, až po "jedničku". Tu šílenou křižovatku na IP Pavlova jsem projel hned třikrát a provoz to rozhodně nebyl plynulý - město bylo v tu dobu spíše lehce ucpané, takže jsem často musel úplně zastavit. I tak se mi ale podařilo stlačit spotřebu na 2,8 litrů na sto. Systém upřednostňoval baterii a ačkoliv jsem se snažil rozjíždět jen s využitím elektřiny, nebyl jsem za brzdu provozu.
Celkové zhodnocení
Jestliže hledáte malé, ale uvnitř prostorné auto, může být Honda Jazz tou nejsprávnější volbou. Ale jen v případě, že budete jezdit víceméně ve městě a jeho okolí. Jakmile se totiž vydáte na delší trasu, už vám budou spotřebou konkurovat moderní oturbené tříválce. V prostředí, kde se často zrychluje a následně brzdí, se ale do popředí dostane Jazz (myšleno spotřebou). Ne že by to auto nefungovalo nikde jinde, než ve městě. Ale jen tam zkrátka dává největší smysl.
Zdroj médií: Redakce.