Pojem "viskozita" můžete znát také jako "vazkost". Je to fyzikální veličina, která charakterizuje vnitřní tření kapaliny. V našem článku se podíváme na viskozitu motorových olejů.
Co je to viskozita motorových olejů
Články na téma zajímavosti o viskozitách:
- Co je to viskozita motorových olejů - právě čtete
- Motorový olej 0W-20 – je lepší ho nahradit nějakým jiným?
- HTHS viskozita - co to je a proč je důležitá?
- Olej 5W-30 a jeho cena – má smysl si připlatit?
- Moderní motory jsou citlivé na přesnou specifikaci oleje
- Normy motorových olejů Volkswagen, Škoda, Seat
- Řídké oleje: peklo, nebo výhoda?
Co to vlastně je?
Viskozita se mění v závislosti na silách, které působí mezi částicemi kapaliny. Čím jsou tyto síly větší, tím méně ochotně kapalina teče. Pozor ale, vazkost nemá nic společného s fyzikální hustotou, jsou to dvě odlišné veličiny. Existuje ale souvislost mezi teplotou a viskozitou, což dokazují třeba motorové oleje. Těm se nechce tak úplně téct za teplot pod nulou a chvíli to trvá, než se po startu agregátu ohřejí a fungují, jak mají. Opačný extrém je asfalt, u kterého naopak chceme, aby držel tvar co nejlépe. Dnes už se tolik nepoužívá a jedním z důvodů je, že za letních veder klesala jeho viskozita a měl tendence se pod koly aut roztékat do stran.
Abychom v tom udělali pořádek, tak čím vyšší je viskozita, tím hůř daná kapalina teče (třeba med má vysokou viskozitu). Naopak čím je vazkost nižší, tím ochotněji daná kapalina teče a mění tvar (třeba voda). Pokud bychom měli kapalinu s nulovou viskozitou, jednalo by se o tzv. supratekutinu. Tomuto bodu se blíží třeba velmi hluboko ochlazené helium, které za takových podmínek umí doslova šplhat po nejrůznějších površích, právě proto, že nemá prakticky žádnou viskozitu.
Jak je to u olejů?
V případě motorových olejů je viskozita extrémně důležitá. Je to ale o nějakém kompromisu, protože olej, který bude příliš tekutý, při odstávce auta steče všechen na dno klikové skříně. Na kovových částech otírajících se o sebe pak nezůstane žádný mazací film a při dalším startu se tedy budou prvních pár vteřin o sebe otírat takříkajíc "natvrdo". Možná si pomyslíte, že to by šlo jednoduše vyřešit naopak olejem s velkou viskozitou, který se potáhne jak výše zmíněný med. U toho je zase problém, že by se těžko dostával do míst, která jsou dál od čerpadla oleje a samotné čerpadlo by s ním mělo dost práce. Pohyblivé části motoru by také musely překonávat vyšší odpor maziva, což by zvýšilo spotřebu. Ostatně, tlak na co nejnižší spotřebu stojí i za trendem posledních let, dělat oleje spíš s nižší viskozitou. Soudržnosti mazacího filmu se výrobci pokoušejí dosáhnout nejrůznějšími aditivy.
U olejů je viskozita vyjádřena označením SAE, což je takové to obligátní "5W-30" nebo třeba "10W-60". První číslo, za kterým je písmeno "W" nám uvádí, jak moc ochotně olej proudí za studena (W značí "winter", tedy "zima"). Čím je hodnota nižší, tím lepší je proudění za mrazivých zimních rán a tím dříve se za takových podmínek lubrikant dostane všude, kde je ho v motoru třeba. Druhé číslo, tedy to za pomlčkou, říká, jak je na tom olej s viskozitou za provozní teploty motoru. S tím, jak se ohřívá, olej samozřejmě vazkost mění a s tím se mění i jeho vlastnosti. Vyšší číslo opět znamená vyšší "hustotu". Pro výkonné a závodní motory se tak používají oleje, které mají za pomlčkou "60", kdežto běžné agregáty si vystačí s "30" nebo "40".
Výrobci pro své motory obvykle předepisují nějakou svou normu, třeba VW 505.01 a současně i normu SAE. Tu je dobré dodržovat a ne ji bezhlavě měnit. Motor je na nějaký olej konstruovaný, je s ním vyzkoušený jeho bezproblémový chod a například příliš hustý olej by zbytečně snížil jeho životnost.
Zdroj médií: Depositphotos.
