SAE normy 0W-20 a podobné jsou často proklínané jako „vodičky“, které přeci nemohou motor pořádně mazat. Není to pravda, naopak proti konzervativním specifikacím mají v lecčems výhodu.
Řídké oleje jsou pro moderní auta spíš výhodou
Články na téma zajímavosti o viskozitách:
- Co je to viskozita motorových olejů
- Motorový olej 0W-20 – je lepší ho nahradit nějakým jiným?
- HTHS viskozita - co to je a proč je důležitá?
- Olej 5W-30 a jeho cena – má smysl si připlatit?
- Moderní motory jsou citlivé na přesnou specifikaci oleje
- Normy motorových olejů Volkswagen, Škoda, Seat
- Řídké oleje: peklo, nebo výhoda? - právě čtete
Jakkoliv opravdu nemáme rádi, když provozní náklady nebo životnost aut zbytečně ustupují pseudoekologii, tak moderní maziva jsou jednak ekologičtější a pak také jejich vlastnosti lépe odpovídají tomu, jak auta používáme.
Proč jsou moderní oleje řídké?
Abychom snížili ztráty, které musí spalovací motor překonávat, začaly automobilky ve velkém nasazovat SAE specifikace začínající nulou, což je to první číslo v označení daného maziva. Říká nám, jak moc dobře je olej čerpatelný za studena, tedy za teplot zimních. Když totiž nastartujeme motor, například v -10 stupních, musí čerpadlo zvládnout lubrikant distribuovat do všech míst, kde je potřeba. A právě studené starty jsou tím, co motor opotřebovává nejvíc, protože těch prvních několik okamžiků jede skoro na sucho, respektive tření omezuje jen vrstvička, která se udržela na kovových površích. Zbytek oleje stekl do vany.
Auta používáme čím dál víc a jezdíme s nimi na krátké trasy. Naprosto běžné je využití, kdy rodič sedne do studeného vozidla, nastartuje motor a popojede tři kilometry. Nakoupí a znovu popojede kilometr ke školce, kde vyzvedne potomka. Následně ho veze třeba na kroužek, což je opět třeba jen kousek. Zkrátka velkou porci času tráví motory mimo své optimální provozní teploty a jsou opakovaně startovány. A právě v takovém scénáři je řidší olej (jakkoliv je to nepřesný termín) výhodnější, než starší husté specifikace typu 10W-40.
Samozřejmě to není jediný způsob, jak současná auta jezdí, ale najdou se i řidiči, kteří sednou za volant a přejedou půl Evropy na jeden zátah. Na dálnicích a ve vyšším zatížení pak rozhoduje druhé číslo SAE specifikace. To nám udává, jak se bude mazivo chovat při vysoké teplotě a vysokém zatížení motoru a zdali se nebude trhat mazací film (ačkoliv zde do hry vstupuje také HTHS viskozita). Současné automobily však mají jednak delší převody, protože motor s turbodmychadlem má vyšší kroutící moment v nižších otáčkách, takže to lidově řečeno „utáhne“ na nižší otáčky, a pak také automobilky předepisují zpravidla povolených specifikací více, takže si lze zvolit i specifikaci s vyšším letním číslem. Nezřídka předepisují olej s širším rozsahem, například 0W-30, který snese jak nízké teploty, tak i jízdu s vyšším zatížením motoru.
Nejdůležitější je interval výměny
Ať už do auta lijete jakoukoliv specifikaci, stejně se životnost motoru bude odvíjet hlavně od intervalu výměny. Agregát totiž produkuje nejrůznější kontaminanty, které se do oleje dostávají. Řeč je hlavně o palivu a výfukových plynech. Ty ovlivňují vlastnosti maziva a v zjednodušeně řečeno zhoršují jeho specifikaci. Posouvají směrem dolů hlavně letní číslo, mají tedy přímo vliv na to, jak se bude lubrikant vyrovnávat s provozem ve vyšším zatížení motoru. Proto je fajn měnit ne po 30, ani po 20, ale maximálně po 15 tisících kilometrech, ideálně po 10 tisících. V extrémním případě a při zvýšeném zatížení, doporučuje to například pro novější motory Honda, lze i toto číslo snížit na polovinu. Výměny starého oleje za nový ještě nikdy žádnému autu neublížila, spíš naopak.
Zdroj info: motor1, carandriver, autoexpress, carmechanic, tremec-blog, skoda-forum, oleje.cz.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
