Je mi jasné, že ne každý potřebuje na letní dovolené nutně ležet na pláži u moře. Existují totiž i lidé, kteří raději prázdniny tráví aktivně. Při výběru jsem záměrně vynechal obligátní Alpy a vydal se k našim východním sousedům. Vysoké Tatry jsou totiž nádherné a Slovensko má pro nás Čechy mnoho výhod.
Hybridní Toyotou Corolla Cross do Vysokých Tater (1. díl) – sedmdesátkou přes Slovensko
Články na téma Toyotou Corolla Cross na Slovensko:
- Hybridní Toyotou Corolla Cross do Vysokých Tater (1. díl) - právě čtete
- Hybridní Toyotou Corolla Cross do Vysokých Tater (2. díl)
- Hybridní Toyotou Corolla Cross do Vysokých Tater (3. díl)
Hybrid na dlouhých cestách
Ještě, než jsem si testovací Corollu Cross vyzvedával, jsem si o ní samozřejmě něco zjistil. Před dlouhou cestou na východ mi v hlavě uvízla jedna věc – pátá generace už téměř dokonalého hybridního systému je sice skoro všude skvělá, ale na dálnici dle některých kolegů „žere jako tank“. Už jsem chtěl začít přehodnocovat náklady na cestu, když jsem se tohle dozvěděl. No naštěstí se později ukázalo, že to není pravda. Ale k tomu se ještě dostanu.
Už při cestě domů mě nicméně hybridní Toyota Corolla Cross přesvědčila o svých kvalitách. Vše potřebné se samozřejmě dozvíte v klasickém testu, takže jen základně. Podvozek kompaktního SUV je skvělý kompromis mezi komfortem a ovladatelností. V kožených sedačkách se velmi dobře sedí, zároveň je z interiéru dobrý výhled. Japonci se také konečně dopracovali k infotainmentu, který je jednoduchý, vypadá moderně a funguje bez větších problému. Po cestě jsem tak používal jen vestavěnou navigaci, zabudované Android Auto nebo Apple CarPlay nebyli potřeba. No a skvělé hybridní ústrojí ani není potřeba zmiňovat.
Také čtěte
Po okreskách přes Olomouc
Je přesně půl dvanácté a já po rychlém domácím obědě vyrážím z Pardubic směr Vysoké Tatry. Pro cestu tam jsem vybral trasu přes Olomouc a hraniční přechod Mosty u Jablunkova. S ohledem na z větší části bezproblémovou dálnici D11 a na ní navazující, a stále se prodlužující dálnici D35, je to totiž zajímavá alternativa proti klasické cestě po dálnici D1.
Pro cestovatele ze severu a severovýchodu Čech je to dokonce ta lepší varianta. A ještě jednu výhodu trasa přes Olomouc, alespoň na papíře, má – díky menšímu podílu dálnic se trasa více hodí pro elektromobily i hybridy.
A tak jsem tedy vyrazil. Klasickým neduhem českých, a jak jsem posléze zjistil i slovenských, silnic v letních měsících jsou nekonečná omezení kvůli stavebním pracím. Hned několik mě jich tedy už na začátku cesty zdrželo. Ačkoliv je ale úsek Pardubice – Olomouc na dálniční úseky chudý, tak mi ve výsledku cesta velmi dobře ubíhala. Na Slovensku se ale připravte, že na opravdu souvislý kus dálnice se napojíte až kousek před Liptovskou Marou.
Zbytek buď přojíždíte stavbou (od slovenského kamaráda jsem se dozvěděl, že jim prý nějak nejdou stavět dálniční tunely), nebo vás limitují sedmdesátky před téměř každou křižovatkou mimo obec. Je to jedno z opatření, jak zvýšit kapacitu a bezpečnost některých křižovatek, ale Slováci si to dle mého oblíbili až moc. Zaseknout se ale na krátkou dobu můžete reálně pouze při průjezdu Žilinou, což se ostatně stalo i mně. Dále už je cesta bez problému. Slovenská "déjednička" je kvalitní a na rozdíl od té naší na ní nenajdete jen samé benzinky, ale i pěkná odpočívadla s nádhernými výhledy.
Low cost ubytování
Pro ubytování jsem si vybral Poprad. Je to takový ideální kompromis mezi cenou a lokalitou - do Vysokých Tater to je totiž doslova co by kamenem dohodil, a kromě auta můžete volit i dopravu po železnici nebo autobusem. Já jsem pobýval na jednom popradském sídlišti, kde jsem po rychlém pohledu do Bookingu vybral plně vybavený byt za necelých 700 korun na noc. Jako bonus jsem navíc měl úchvatný pohled na Tatry se zapadajícím sluncem.
Do Popradu jsem dorazil krátce po sedmé hodině večer, i s přestávkami mi tak cesta zabrala cca sedm hodin. Oči z důlku mi vypadly při pohledu na spotřebu – necelých 500 kilometrů dlouhou trasu zvládla hybridní Toyota Corolla Cross se spotřebou 5,5 litru na sto kilometrů. Čistě v elektrickém režimu jsem navíc jel 67 % času. To jsem vážně nečekal!
Zdroj info: Autorský text.
Zdroj médií: Radim Krejčík.
Zdroj médií: Radim Krejčík.
