Infrastruktura je základem ekonomického růstu, je to vlastně jedna z hlavních podmínek. V Česku disponujeme sice zaostalou infrastrukturou, ale zato máme skvělá data, podle kterých ji můžeme plánovat.
Infrastruktura a ekonomický růst jdou ruku v ruce
Ekonomický růst a infrastruktura
Obecně je infrastruktura definována jako „množina propojených stavebních prvků, které poskytují rámcovou podporu celku“. Pod tím si lze představit tedy prakticky cokoliv, co umožňuje fungování státu. Ať už jsou to dopravní stavby, energetické sítě, sítě telekomunikační nebo třeba stavby zajišťující základní potřeby obyvatelstva, jako je vzdělání, zdravotní péče a podobně.
Základem je však infrastruktura dopravní. Tedy silnice, železnice, eventuálně spojení vzduchem nebo po vodě, v extrémním případě můžeme za dopravní infrastrukturu považovat i potrubní poštu.
Bez toho, abychom byli schopni dopravit lidskou sílu, zboží nebo komodity z místa na místo, nelze realizovat prakticky nic. Když přivedete silnici k izolované osadě doprostřed pustiny, do roka tam začne fungovat DHL a podobné služby, dáte obyvatelům šanci dojíždět do větších měst za vzděláním, zdravotní péčí a prací. Roste jim kvalita života a především se zvyšuje jejich ekonomická úroveň.
Také čtěte
Podložme to několika příklady ze zemí, kde kauzální závislost investice do infrastruktury a ekonomického růstu pochopili:
- Nejzářnějším příkladem je asi Čína. Země, která je v současné době technologickou špičkou a z výrobny pro celý svět se pomalu stává gigant i na poli vědy z výzkumu. Průměrný růst ekonomiky byl 8,83 % HDP ročně mezi lety 1989 a 2024. Je to obrovská země, takže na kratší vzdálenosti se budují silnice, pro přepravu na delších trasách slouží kombinace letecké dopravy a vysokorychlostní železnice. Jistou „výhodu“ má Čína v absenci demokracie, vládě jedné strany a Mandátu Nebes. Co si strana naplánuje v třeba dvacetiletém horizontu, to se také stane. Nehrozí, že jedna vláda udělá projekt na stavbu dálnice a vláda následující to zastaví a finance použije jinde.
- Nemusíme ale chodit nikterak daleko. Dalším důkazem je ekonomický růst Polska. Zde se nabízí srovnání s Českem! U nás jsme investovali peníze z evropských fondů do nejrůznějších podnikatelských projektů (například proslulá „inovativní“ linka na výrobu toustových chlebů). V Polsku rvali finance z Bruselu do infrastruktury. Například postavili dálnici až k našim hranicím a teď marně čekají, až se na ni napojíme. U nás se hádáme s ochranáři, jestli ty dvě žáby, které v místě trasy našli, jsou opravdu tak vzácné, že mohou stát ekonomickému růstu v cestě.
Dat máme dostatek
K tomu, abychom mohli plánovat, odkud kam chceme převážet zejména pracovní sílu, potřebujeme data. Těch máme naštěstí k dispozici dostatek a ve velmi dobré kvalitě. Ministerstvo vnitra totiž používá anonymizovaná data od operátorů o pohybu SIM karet. Jsou to data očištěná, a to pouze na karty sloužící v mobilních telefonech. Je tak krásně vidět pohyb obyvatelstva, respektive odkud kam se kolik lidí kdy přesouvá.
Projekt se jmenuje Portál geolokačních dat (kamdojizdime.cz) a je veřejně přístupný. Doporučuji každému, kdo se o problematiku jenom trochu zajímá, si web proklikat. Můžete si třeba zadat jakoukoliv obec v Česku a zjistit, kolik lidí ji na denní bázi opouští a kolik se do ní naopak dopravuje. Rovněž je možné se na mapě podívat na Česko nebo jednotlivé kraje, kde jsou skvěle vidět „středisková města“, kam se stahují lidí z okolních obcí, a to primárně za prací. Dohledáte bez problémů i rozložení dopravy v čase.
K čemu nám tato data jsou?
Obrovský význam mají údaje o tom, kdy kam a kolik lidí jezdí, pro plánování rozvoje infrastruktury. Zeptáte-li se řidiče autobusu, tak vám řekne, že z obce A do obce B jezdí plný autobus pracujících mezi pátou a šestou hodinou ranní a po sedmé jezdí studenti do škol. Ale už vám neřekne je, že polovina těch pracujících přesedá na autobus jiný nebo třeba na vlak a přesouvá se do krajského města do zaměstnání. Portál geolokačních dat však tohle všechno ví a dá se to z něj vyčíst.
Rozvoj je závislý na politických rozhodnutích a ta se zase často opírají o čísla. Ministři na tiskovkách rádi předkládají data s nejasným nebo i pochybným původem. Portál geolokačních dat je světlou výjimkou, kdy má běžný občan k dispozici víceméně to samé, co třeba Ministerstvo dopravy.
Zdroj info: Portál geolokačních dat.
Zdroj médií: Depositphotos, Portál geolokačních dat.
Zdroj médií: Depositphotos, Portál geolokačních dat.
