Kapacita akumulátoru

U každého akumulátoru je výrobce povinen jeho kapacitu uvádět. V případě autobaterií je to kapacita v Ah (ampérhodiny). Tato hodnota v podstatě říká, jak dlouho dokáže baterie při zátěži dodávat potřebný proud.

Evropský trh se řídí určitou normou, takže výrobci nemohou uvádět kapacitu autobaterie jen tak odhadem od oka. Kapacita se testuje vybíjením výkonem 1/20 udávané kapacity, přičemž daný akumulátor musí vydržet tento výkon dodávat po dobu 20 hodin bez toho, aby napětí pokleslo pod 10,5 V. Zároveň norma povoluje toleranci 10 %. Výrobce tedy může uvést, že jeho autobaterie má kapacitu 50 Ah, i když reálně je její kapacita 45 Ah.

Také čtěte

2 min. čtení

Tachografy – povinnost a pokuty

4. 11. 2024 Jakub Mokříš Tipy a rady

Levné autobaterie to někdy skutečně s tou kapacitou mají jen tak tak, že prolezou normou. U těch lepších a dražších ale není výjimkou, když reálná kapacita převyšuje tu deklarovanou. Norma mimochodem přikazuje i uvádět na obalu baterie její startovací proud, což někteří výrobci nedodržují.

Zajímavá je i americká norma, která je oproti té evropské trochu zastaralá. Měří tzv. rezervní kapacitu, což je přežitek z doby, kdy akumulátory sloužily v autech jenom na svícení, napájení a startování motoru. Norma uvádí, jak dlouho vydrží autobaterie odběr 25 A, měří se čas, než napětí na pólech spadne na 10,5 V. Výsledkem je tedy čas, který výrobci udávají v minutách.

Jak zjistit kapacitu autobaterie?

Pokud byste chtěli kapacitu baterie otestovat doma, tak pro běžného člověka je to prakticky nemožné a s multimetrem si bohužel nevystačíte. Potřebovali byste velmi přesnou zátěž a kontrolovaným vybíjením s měřením času byste se patrně dobrali k nějakému výsledku, který by však představoval přinejlepším odhad. Všechny laboratorní testy, včetně testu podle evropské i americké normy, probíhají za kontrolovaných podmínek a konstantní teploty.

Test kondice autobaterie

V podstatě by vám znalost reálné kapacity ani k ničemu nebyla. Stav autobaterie lze víceméně určit testerem, a to buď odporovým, nebo digitálním. Ideální je kombinace obou.

Digitální tester hodnotí kondici autobaterie podle její technologie (AGM, EFB…), změří si napětí a vnitřní odpor. Uživatel musí obvykle ještě zadat startovací proud uvedený výrobcem. Tester je schopen odhadnout a spočítat, jak na tom akumulátor je z hlediska životnosti. Typicky je to hodnota vyjádřená v procentech a nazývá se obecně SoH, tedy State of Health. Uživatel se tedy dozví, jak na tom autobaterie je.

Zátěžový tester autobaterie zase poskytne nějaký odpor. Jednoduše chce po akumulátoru určitý výkon a sleduje se, jak dlouho ho baterie zvládne poskytovat. Pakliže začne napětí klesat příliš rychle, je akumulátor pravděpodobně již zasulfatovaný, takže lze očekávat brzký konec jeho životnosti.