SUV frčí a my jsme měli v redakci na týden největší pětimístný vůz této třídy od japonské automobilky Lexus. Zanechal v nás dobrý dojem, drží totiž vysoko nastavenou laťku a lehce modernizovaná verze (2019) napravuje některá drobnější zaváhání předchůdce.
Test: Lexus RX 450h – luxus bez zbytečné opulence
Segment luxusních SUV v současné době vnímám jako takový trochu zkažený. Posunuje se směrem, který se mi příliš nepozdává, směrem ke kýči. Vše je zbytečně naleštěné, na parádu a jakoby dávané na odiv. Nefandím ani měnitelným barvám osvětlení interiéru, ani krystalům na řadících pákách, tyhle věci mi přijdou absolutně kýčovité a tak říkajíc “pro Kočku”. Chápu, že jinak vcelku konzervativní německé automobilky se snaží zapůsobit na čínské zákazníky s absencí jakéhokoliv vkusu, ale mně tyto prvky po chuti nejsou, naopak, daný vůz zbytečně degradují.
I proto je mi sympatický přístup Lexusu. Ten totiž umí vykouzlit opravdovou pohodu na palubě bez toho vtíravého pocitu, že některé věci jsou prostě jen na ozdobu, aby si majitel mohl připadat jako něco víc. Vše v těchto vozech má svůj účel, vše je perfektně zpracováno a člověk tu nenajde nic, co by volalo do světa: “Podívej se, jsem bohatý a mám autě tuhle věc, která je absolutně zbytečná, ale já na to mám.”
Vzhled vozu, interiér
Zvenku vůz vypadá dost dynamicky. Na typickou mohutnou masku navazují protažená světla, jejichž pomyslná linka je rovnoběžná s prolisem na předních dveřích, který je zase jakýmsi optickým pokračováním blatníku. K tomu se přidává dost skloněný A sloupek, jen zvolna klesající záď, velká 20” kola a rovnice SUV=mohutnost najednou neplatí. Ne, RXko z mnoha úhlů vůbec nepůsobí těžkopádně, právě naopak.
Také čtěte
Popis interiéru si dovolím uvést malým poznatkem nebo chcete-li “osobní zkušeností”. S několika Lexusy už jsem tu čest měl a vždy jsem intenzivně vnímal, že vše je podřízeno absolutnímu klidu a pohodlí na palubě. U RX to není jiné. Zabouchnutím mohutných dveří za sebou člověk zavře stres a shon, tep se zklidní, tělo se posadí do skvěle tvarovaného, opravdu pohodlného (vyhřívaného a samozřejmě i ventilovaného) sedadla a ani s rozjezdem se tato oáza klidu nerozplyne. Může za to velkou měrou i ticho, které na palubě panuje. Ten pocit pohody, až skoro ležérnosti zkrátka v Lexusu umí “vyrobit” dokonale.
Zpracování na jedničku
Aby mi to ale nesklouzávalo k lyrickému popisu, musím se pověnovat vnitřku vozu i o něco střízlivějším pohledem. Ani ten ale nepřinese prostor pro kritiku. Vše, s čím je tělo v kontaktu, je buď měkčené nebo perfektně zpracované. Materiály jsou prvotřídní a i “volume točítko” má krásně tuhý, plynulý chod. Podobně jsou na tom i tlačítka na volantu a vůbec v celém interiéru. S těmi výrobce vůbec moc nešetřil, což je v dnešní “dotykodisplejové” době potěšující zjištění. Ze všeho je zkrátka nevtíravě cítit, že člověk sedí ve voze značky, kde se připlácí za kvalitu. Nezapomnělo se ani na praktičnost, dostatek odkládacích prostor a dva držáky na kelímek či plechovku. Cením i prostor v předních dveřích, který se dá částečně zvětšit vyklopením jeho vnitřní stěny. Jednoduché, ale na výsost praktické řešení, které krom dostatku prostoru na velkou PETku usnadní i čištění tohoto místa.
Infotainment bychom prosili nový
Řidič má vše hezky na dosah tak, aby za jízdy nemusel dělat zbytečné pohyby navíc. Pravá ruka může spočinout na středovém tunelu, který je příjemně polstrovaný a před ním je čtvercový touchpad, který funguje stejně, jako ty na laptopech. Tento má navíc moc příjemnou haptickou odezvu. Infotainment lze nově ovládat i dotyky na displej, což je rozhodně daleko rychlejší a částečně to řeší problém starších Lexusů, kde se uživatel musel spoléhat pouze na onu dotekovou plošku a tlačítka. Rád bych v tomto bodě napsal, že tato záležitost je tedy dotažena k dokonalosti, bohužel není tomu tak. Menu infotainmentu a vůbec celý systém by si zasloužil totálně překopat, možná by bylo ideální vymyslet to celé znovu a dát tomu i modernější grafiku, protože ta současná už působí lehce zastarale. Přítomnost Apple CarPlay a Android Auto už dnes považuji za standard, stejně jako bezdrátovou nabíječku smartphonů, takže to nebudu nijak vyzdvihovat - omezím se na konstatování, že tyto technologie jsou přítomny a fungují bezvadně.
Také čtěte
Pocit z vnitřku vozu není nijak extra vzdušný. Cestující vpředu jsou interiérem spíše obklopeni a výhled na mohutný předek auta vzbuzuje pocit bezpečí. Ani jedinci s dvoumetrovou postavou nebudou omezeni ve vertikálním směru, na hlavou budou mít ještě pár centimetrů místa, a to i u verze se střešním oknem. Před zadními sedadly je pak dostatek místa pro nohy, nad hlavou zrovna tak. Mimochodem, zadní řada je posuvná, prostřední opěradlo se dá sklopit a vytvoří tak tunel třeba pro převoz lyží.
A kolik se toho vejde do kufru? Přesně 539 litrů nákladu. To znamená, že se v pohodě sbalíte i na dovolenou. Nakládací hrana je ale poměrně vysoko, což si tak nějak vynucuje i celková stavba, potažmo třída vozu.
Motor(y), spotřeba, jízda, dojmy, závěr
Pohon vozu obstarává hybridní systém, který je až nečekaně složitý, ale vzhledem k dlouholetým zkušenostem automobilky s kombinací benzín/elektřina nemám pochyb o jeho životnosti. Základem je čtyřiadvacetiventilový šestiválec s objemem necelých 3,5 litrů o výkonu 193 kW. Tomu sekunduje jeden elektromotor na přední nápravě, který zvládá 123 kW a druhý na zadní nápravě, s výkonem 50 kW. Dohromady umí tahle trojka 230 kW. Převodovka je CVT, což znamená za prvé plynule měnitelný převod, za druhé životnost, která předčí většinu ostatních automatů. Nevýhodou je trochu zvláštní zvukový projev - i při méně razantním zrychlení se motor mnohdy dost vytočí, na což se ale dá zvyknout.
Svižný mastodont
Výkon je dostatečný i na svižnou jízdu s plně obsazeným vozem, jehož hmotnost se tak může hravě dostat přes dvě a půl tuny. Zrychlení na sto výrobce slibuje za 7,7 sekundy a nemám důvod mu nevěřit. Žádné kopance do zad však nečekejte, to v rámci kategorie nepatří k dobrému tónu. Vše je krásně plynulé a když nebudete vyloženě dupat na plyn, tak řídící jednotka nechá zhruba do 30 km/h spalovák jen spát a o rozjezdy se tak bude starat elektromotor. Ten je samozřejmě téměř neslyšný, což jen umocní již zmíněné perfektní odhlučnění vozu. Okamžik, kdy tříapůllitr naskočí poznáte, ale jen podle velice jemných vibrací, při razantnějším pokynu pravým pedálem pak i podle zvukové kulisy. Troufám si však konstatovat, že jinak než podle těchto dvou faktorů připojení spalováku nezaregistrujete. Děje se to zkrátka s absolutní jemností a plynulostí.
Také čtěte
Činnost systému má sice řidič možnost částečně ovlivnit, ale nejlépe vše funguje tak, jak to leží a běží samo. Akumulátor se dobíjí jen rekuperací a čistě na elektřinu má auto dojezd jen v řádu kilometrů. Nečekejte tak, že přeplachtíte přes Prahu neslyšně a plnou porci výkonu si necháte až na dálnici.
Žere, ale hýčká
Přichází otázka spotřeby. Tady to už nebude tak růžové, přeci jenom šestiválec o obsahu tří a půl litrů si o nějaký příděl říct musí. Ve městě se dá jeho apetit udržet na hodnotách kolem osmi litrů, na okreskách to bude spíše devět až deset litrů. Na dálnici se pak dá jezdit za deset, ale spíše jedenáct litrů na sto kilometrů. Podíváte-li se za limit 130 km/h, tak to bude pomalu stoupat ke dvanácti. Holt udržet hybnost takového kolosu něco stojí. Na druhou stranu, jak už jsem naznačil výše - odměnou je řidiči, solidní dynamika.
Na dlouhých cestách přijde vhod i velice komfortní podvozek vozu. Tlumiče odvádějí svoji práci opravdu znamenitě, na nerovnostech se auto nebojí zhoupnout, vyhladí s přehledem i hlubší výmoly a posádku si hýčká. To ale znamená, že v zatáčkách je cítit, jak se celá masa nakloní a na nějaké průjezdy esíček na hraně přilnavosti zapomeňte. Ostatně, k tomuto Lexusu by se to ani nehodilo. Kdepak, tady jsou pískající gumy prohřeškem proti dobrým mravům a kdo po tom touží, ať se shání po něčem kýčovitém u bavorských...
Také čtěte
V kombinaci s pohodlně nastaveným podvozkem a perfektním tichem na palubě je vůz opravdu příjemným společníkem na delších výletech a přejezdech. Pomáhá tomu i dobře odladěný asistent pro jízdu v pruzích a adaptivní tempomat. Řidič si zejména na dálnici může připadat i tak trochu navíc, což ale v této kategorii není na závadu. Naopak to, že vše funguje tak nějak samo je docela super vlastnost, která bude doceňována tím víc, čím dál se s vozem vypravíte.
Pro kliďase
Lexus RX 450h je super. Na nic si nehraje, ale přesto je vynikajícím luxusním SUV. Nepotřebuje to dávat nějak okatě najevo, nechá vás chvíli poznávat jeho charakter a objevovat drobné detaily. Až se budete nudit někde v koloně, můžete prostudovat, jak moc detailně a precizně je zpracovaný interiér a postupně vám bude docházet, že cingrlátka v podobě barevných světýlek by zde působila opravdu nepatřičně. Na to tady není prostor. Tohle je oáza klidu a pohody, která dokáže pohltit každého, kdo jí dá šanci.
Zdroj médií: redakce.
+
- Perfektní zpracování
- Dobrá dynamika
- Ticho a pohodlí na palubě
- Pohodlí
−
- Infotainment už by snesl inovaci
Fotogalerie (31 fotek)
Diskuze (2)
Dobry den Jakube, nevim.. kde jste prisel na ty spotreby, ktere uvadite v clanku. Ani vetsi verze RX se ciste pri dalnicnim rezimu..ve 150km/hod nepodiva prumerne nad 10L/100km. Bezne vuz jezdi ve meste okolo 7L. Bezny prumer u techto vozu se drzi kolem 8,5L. Ja ho mam jeste nize. Chtelo by si aspon precist ostatni recenze, nez priste budete psat tyto nepravdy.
Joseph Kazd,
Díky za reakci. Hodnoty vycházejí z mých zkušeností. Čtení ostatních recenzí a "opisování" z nich mi nepřipadá jako správná cesta.
Jakub Mokříš,
Podobné články
