K překonání moderního ABS byste potřebovali nadlidské schopnosti

Když se s počátkem 20. století objevily první pokusy s předchůdcem ABS, nikdo asi netušil, že se o několik desítek let později stane běžnou součástí každého nového auta. Skutečná revoluce nastala v sedmdesátých letech, kdy jistý Mario Palazzetti navrhl systém Antiskid, který prodal firmě Bosch, jež ho přejmenovala na ABS. Tak se zrodil fenomén, který se postupem času dostal do drtivé většiny nově prodaných aut, a za tu dobu zachránil nespočet lidských životů.

Co je to ABS? Anti-lock braking system neboli ABS má za cíl zabránit zablokování kol při prudkém brzdění. Ztráta adheze mezi kolem a vozovkou totiž vede ke ztrátě kontroly nad vozidlem. ABS tomu má zabránit a umožnit zachovat řiditelnost vozidla i při krizovém brzdění. Zároveň se stará o stabilitu auta a při tom se snaží zachovat maximální účinek brzdné síly. Dříve skutečně bylo hlavním úkolem ABS zachovat ovladatelnost auta. Dnešní systémy k tomu přidávají i maximální zkrácení brzdné dráhy a nutno dodat, že se jim to v drtivé většině případů daří.

Také čtěte

2 min. čtení

Odmítnutí dechové zkoušky je v letošním roce výrazně dražší

12. 11. 2024 Vendula Flassig Vrablová Aktuality

Moderní systémy ABS pracují se čtyřmi kanály – to znamená, že každé kolo je sledováno samostatně a současně má svůj ventil, který upravuje tlak brzdy pro každé jednotlivé kolo. Snímače pak dokáží uskutečnit desítky operací za sekundu, při kterých se síla brzdění upravuje podle aktuálních podmínek. Jednoduše řečeno je systém ABS stále dokonalejší a dokonalejší a ani ti nejlepší řidiči na světě nemají šanci mu ve většině případů konkurovat.

Na hraně adheze

Při krizovém brzdění bez ABS se průměrný řidič dostane zpravidla do dvou stavů – buď brzdí málo a nevyužívá veškerou dostupnou brzdnou sílu, nebo naopak brzdí moc a zablokuje kola. Existuje však ještě třetí stav, kdy brzdíte doslova na hraně adheze. V tu chvíli auto skutečně dosahuje maximálního brzdného účinku a zastaví dříve než vozidlo s ABS. Má to však několik ale. Mez adheze se neustále mění – vliv má povrch vozovky, stav pneumatik, jejich teplota, rozložení zatížení v autě, geometrie každého z kol a dalo by se pokračovat. Zkrátka je tam opravdu hodně proměnných a ti nejlepší z nejlepších, myšleno závodní jezdci, s tím mají často problém a kola se jim blokují.

Jak je to s ABS?

Tím se dostáváme zpět k ABS. I to si samozřejmě našlo svou cestu do motorsportu – mají ho třeba vozy kategorie GT3 – právě z toho důvodu, že se blíží brzdění na hraně adheze a řízení závodního vozu dělá o něco přístupnější. Existuje však několik výjimek. Dobrým příkladem jsou vozy kategorie WRC – v nich ABS nenajedete. Proč?

Také čtěte

3 min. čtení

Za kolik jsme se najedli v polské restauraci s výhledem na Tatry?

2. 11. 2024 Vendula Flassig Vrablová Tipy a rady

V dřívějších dobách se objevovaly zprávy, že ABS brzdnou dráhu vozidla nezkracuje. Podpořeno to bylo testy, kdy auto bez ABS zastavilo se zablokovanými koly dříve než auto s ABS. V dobách, kdy systém ABS ještě nebyl tak technologicky pokročilý, tomu tak skutečně bylo. I tehdy to však platilo pouze pro suchý asfalt, dnes to neplatí vůbec. Moderní systémy ABS (modrá křivka v grafu) v podstatě kopírují křivku maximální adheze povrchu (červená křivka v grafu) a není v silách člověka se tomu přiblížit. Ke slovu se totiž hlásí ony desítky operací za sekundu, které řídící jednotka provádí, aby auto stále brzdilo maximální silou.

Výjimka potvrzuje pravidlo

O tom, že ABS minimalizuje brzdnou dráhu na mokré i suché silnici, se snad už nemusíme bavit. Jiná je však situace na čerstvě napadaném neuježděném sněhu a na štěrku. V tomto případě skutečně lépe brzdí zablokované kolo, které před sebou tlačí třeba právě hromadu štěrku, která auto dále zpomaluje. To je také důvod, proč se ABS nikdy nerozšířilo v rally závodech. Existují samozřejmě případy, kdy i na suché nebo mokré vozovce může ABS brzdnou dráhu prodloužit. Zpravidla k tomu má ale svůj důvod. Tím je většinou zachování stability auta či nutnost zachování řiditelnosti, kdy je zkrátka potřeba nějaký ten brzdný účinek ubrat. V tomto případě ale snad uznáte, že je lepší vyhnout se překážce a zastavit o kousek později, než ji trefit, ale zastavit dříve.