Kromě kapacity autobaterie musejí výrobci uvádět i její startovací proud. Co to je, na co to má vliv a jak se podle startovacího proudu řídit?
Autobaterie a startovací proud
Články na téma jak se starat o baterii v autě:
- Správné napětí autobaterie
- Nabíjecí proud autobaterie
- Jak používat autobaterii
- Jak se starat o autobaterii
- Startovací proud autobaterie - právě čtete
- Autobaterie v zimě, jak se o ni starat?
- Nabíjecí proud autobaterie – jaký zvolit?
Startovací proud autobaterie chápeme jako maximální hodnotu proudu (v ampérech), kterou je schopen akumulátor krátkodobě poskytnout. Výrobci jsou povinni tuto hodnotu na autobaterii uvádět a její testování podléhá normě. Prodejci autobaterií si tedy nemohou startovací proud vycucat z prstu.
Co se děje při startu auta?
Start studeného motoru je to nejnáročnější, co může baterie absolvovat. Proto akumulátor vždy odejde způsobem, že řidič prostě nenastartuje auto, nikdy se baterie neporouchá za jízdy. A sezónou, kdy autobaterie hromadně umírají, je z pochopitelných důvodů podzim, případně zimní období.Když přituhne a v noci klesne teplota pod nulu, zpomalí se chemické reakce probíhající v akumulátoru. S klesajícími teplotami houstne i mazivo v motoru i převodovce a s tím i odpor, který ledový olej klade. Dnešní lubrikanty norem 0W-20, 0W-16 a podobně, s tím takový problém nemají, ale starší normy, například 5W-40, 10W-40 nebo 15W-40, mohou docela zásadně změnit svoji viskozitu. Když pak startér začne otáčet motorem, jde mu to samozřejmě dost ztuha a v tu chvíli dosahuje startovací proud maximálních hodnot.
Zkroucené desky
Autobaterie se snaží potřebný proud dodat a je extrémně namáhána. A to dokonce tak, že se začnou kroutit desky elektrod a hrozí, že dojde k proražení izolantu. Desky se skutečně ohýbají, což je třeba u starších akumulátorů vidět po jejich rozřezání – jsou zkroucené do oblouku. Navíc z nich při tom může vypadávat aktivní hmota. Mimochodem toto je také důvod, proč je dobré vybírat autobaterii primárně podle její hmotnosti. Desky ze silnějšího materiálu jsou odolnější vůči kroucení.
Dnešní akumulátory to zvládají s velkou rezervou
Je tedy asi patrné, že startovací proud by měl mít ideálně určitou rezervu. U teplého benzínového motoru je špička někde kolem 120 A, u studeného naftového agregátu, což je z hlediska startovacího proudu nejnáročnější varianta, se bavíme o hodnotách 300 - 400 A. Podíváme-li se do katalogu například autobaterií Varta, zjistíme, že startovací proudy jsou vždy pro odpovídající motorizaci dostatečné. Některé testy navíc ukázaly, že výrobci se s hodnotou startovacího proudu akumulátoru často drží zpátky a reálně není problém dostat namísto uváděných 650 A třeba 700 A.
V čase samozřejmě baterie degraduje, klesá jí kapacita i startovací proud. I proto je třeba vždy volit kapacitu autobaterie takovou, jakou předepisuje výrobce auta. Dáme-li kapacitu nižší, bude akumulátor více namáhaný, což jeho životnost zkrátí. Zvolíme-li kapacitu vyšší, nemusí se baterie dostatečně dobíjet, čímž bychom opět zkracovali její životnost.
Zdroj médií: Depositphotos.
Diskuze (3)
NEBO že 20 minut jízdy a 7 startů je už na úkor baterie.
Já jezdím s Felicií 1.3 MPI 50kW
a Dusterem 1.6 77kW, oba benziny. Už mám změřeno, že oba dobíjejí v 99,5% (i když se svítí, topí, vyhřívá sedačka) na 14,1-14,2V nehledě na kopce, stoupání, klesání, stání na volnoběh....
Taky mám změřeno, že start trvá cca 0,5vteřiny a na obou tvoří špičku odběru proudu 178A a 180A. V momentě, kdy motor drapne, startér je mimo a alternátor dobíjí aku (na 14,2V). Nejsem elektrikář, ale zajímá mě, že jako: Kolik se z baterie vzalo při startu a kolik se vrátilo, nebo vrátí za nějakou dobu jízdy. (Jinak já jezdím do práce 11km, zpět spíš 14km).
mě by zajímal názor autora, jak dlouho by měl běžet motor, aby dobil zpět baterii, když se z ní odebere proud jedním, nebo jindy třeba čtyřmi starty při krátkém popojíždění. (např. 1.3 benzín ve Felicii, nebo 1.6 benzín v Dusteru). V zimě asi více, když je zapnuto vyhřívání, stěrače, topení....
Díky, Honza.