V minulosti jsem se s tímto vozem už setkala, bylo to v čistě spalovací verzi. Tentokrát mám na týdenní testování plug-in hybridní verzi. V čem se liší od té klasické a čím může oslovit potencionální zákazníky? Čtěte dál.
Test Citroën C5 Aicross hybrid
Pohodlí, létající koberec, plavba na lodi – těmito přívlastky by se automobilka dala dokonale popsat, neboť jak jednou sednete do Citroënu, možná už si tolik nenajdete cestu k jiný vozidlům. Chování podvozku a tlumičů, které modely nabízí, vás doslova očaruje. Samozřejmě nebude to pro každého, ono řídit velké "marshmallow" má také svá specifika. Pojďme se ale nejprve podívat na design vozu.
Nenápadný suverén
Přede mou stojí velké SUV. Doby, kdy C5 označovalo sedan, už jsou dávno pryč. Aby si to lidé nepletli, přibyl v názvu ještě přívlastek Aircross. Exteriér bude širším publikem vnímám možná odlišně. Když se zaměříme na to, jaké extravagantní automobily produkují jiné automobilky, budete šťastní za to, že Citroën jde spíše smířlivějším dojmem. Vypadá dospěle a nebudí příliš pozornost – což jsou hlavní předpoklady pro úspěch u širší masy kupujících.
Přední masku zvýrazňují světla členěná do dvou úrovní, přičemž jsou propojena lištami, které se uprostřed propojují do loga značky. Jiný výrazný prvek zde nenajdete a to cením. Více mou pozornost upoutá ale zadní strana auta, kde si lze všimnout světlometů s nevšedním designem. V noci vynikne ještě více, když se rozsvítí obrácená písmena BB. Kromě toho zdobí páté dveře emblém na víku a písmenkový název automobilky.
Další čeho si jistě člověk všimne, jsou na boku auta „airbumps“, nebo také plastové lišty, které chrání spodní část auta od zašpinění či poškrábání. Hodí se zejména při jízdě terénem, ačkoli auto má náhon jen na předek, tak pozor kam vyrazíte. Světlá výška k tomu sice vybízí, ale tak jednoduché to nebude.
Ještě když se vrátím k zavazadlovém prostoru, tak zde se muselo trochu ukrojit z prostoru a to na stále dobrých 460 litrů. Na zadní nápravě je totiž umístěna baterie, a proto se obsah kufru zmenšil. Výhodou je, že můžete zadní sedadla jednotlivě sklopit a posunout. Poté se vytvoří prostor o objemu až 1500 litrů s téměř rovným dnem. Jediné, co bych vytknula je výška, do které se víko zvedá. Člověk si musí dávat pozor, aby se neustále o jeho hranu nebouchal do hlavy.
Interiér bez zbytečností
Posazení se za volant vnímám velmi pozitivně, protože sedím na sedadle s pěnovou pamětí, což zaručuje velmi komfortní cestování bez bolavých zad nebo zadku. Boční vedení není příliš výrazné, což pocítíte v zatáčkách, avšak jinak není, co vytknout. Sedadlo se dá samozřejmě vyhřívat i elektricky nastavovat. Svou tvárností sedí do konceptu vozidla, které má uživatelům přinést jistý komfort. Zadní řada už taková heuréka nebude.
Dospělí, vyšší jedinci budou mít problém s místem nad hlavou a chybět jim budou centimetry i pod stehny, neboť sedáky jsou poněkud kratší. Navíc je lavice dělená přímo na jednotlivá sedadla, a tak není prostoru příliš ani do šířky. V tomto ohledu tedy C5 dostává svému jménu, že je spíše rodinným typem auta pro lidi s dětmi.
Zpět do kokpitu. Palubní deska působí masivně a není příliš členitá. Vévodí jí velká středová obrazovka, která je dotyková. Prakticky všechno ovládání se přesunulo právě do displeje. Až budete hledat, kde si snížit teplotu nebo zapnout klimatizaci, budete muset provést několik operací, než se do místa proklikáte. Přitom by stačilo do prostoru pod displej umístit hlavní tlačítko, které by nasměřovalo do příslušného menu. Škoda. S ovládání se tak nesžijí příliš konzervativní typy řidičů.
Také čtěte
Další problém je, že software zůstal ten typický od PSA. To znamená, že na odezvu pokynů budete muset chvíli čekat. Naštěstí jde vše obejít tím, že se připojíte přes telefon do auta – tedy pomocí Apple CarPlay nebo Android Auto. A zatímco u displeje multimédií budete ztrácet nervy, tak grafika v přístrojovém štítu je úplně o něčem jiném. Prostředí je hezky zpracované a vévodí mu modrá barva. Pomocí tlačítek si můžete navolit metriky, které potřebujete k životu a nikdy víc je neměnit. Vše frčí rychle a člověk se až diví, proč to nemůže takto fungovat i v multimédiích.
Že se jedná o rodinné auto potvrdí i mnoho odkládacích míst. Vyzdvihnout musí právě to v loketní opěrce, které je navíc ještě klimatizované a kapsa je opravdu hluboká. Méně potěší prostor ve dveřích, který není příliš velký a především není polstrovaný, takže vám tam většina věcí bude lítat ze strany na stranu. Nápoje se dají uložit klasicky do středu u loketní opěrky. Menší odkládací část, například pro klíče od auta, je také hned vedle voliče jízdních režimů. Bezdrátově si lze telefon nabíjet za touto pákou.
Ještě bych ráda řekla pár slov k materiálům, které zde byly použity. Mám z toho trochu rozpačité pocity, neboť na jedné straně vidím luxusní prvky s koženkou a na druhé straně se šetřilo a použil se tvrdý laciný plast. Což je vidět zejména na výplní dveří nebo kolem řadicí páky. U auta za milion korun bych čekala, že v tomto ohledu se šetřit opravdu nebude. Hůř, když k tomu připočtu, že se jedná o nejvyšší výbavu Shine.
Na obláčku pohodlnosti
Plug-in hybridní model C5 jezdí za pomoci čtyřválcového benzínového motoru o objemu 1.6 a pomáhá mu elektromotor s baterií 13,2 kWh. Baterie je ukrytá na zadní nápravě. A pokud se rozhodnete pro tento typ motorizace, je nutné auto prostě dobíjet. Jedině tak doceníte veškeré kvality, které nabízí. Pokud potřebujete pouze EL značky, nebo neplatit dálniční známku, pak se raději zařiďte jinak, protože v tomto případě s autem proděláte kalhoty. Je vhodné si tedy rozmyslet, zda máte, kde dobíjet, v opačném případě to není auto pro vás.
Kdo totiž bude pravidelně nabíjet, může na elektřinu ujet zhruba 30 až 50 kilometrů. Záměrně píši takové rozpětí, neboť jiný dojezd bude v zimě a jiný v létě. S plnou baterií můžete jezdit klidně za 2 litry na sto. Úplně vybité auto bude žrát přes 6 litrů, to se projeví zejména na delších trasách po dálnici. Nicméně, i když se baterie vycucá do prázdna, stále C5 může fungovat jako pravý hybrid.
Také čtěte
Elektromotor pomáhá při rozjezdech, nechává oddechnout spalovacímu motoru při zátěži, ale stále si řekne o více spotřeby. Nabíjet se tedy vyplatí ve všech ohledech. Obzvlášť, když se dobíjecí síť po česku tak rychle rozrůstá. Pokud se rozhodnete dobíjet přes noc doma, bude to z klasické zásuvky trvat 7 hodin. Z wallboxu do 80 % je to zhruba za 2 až 3 hodiny. Nutno podotknout, že tento typ auta nepodporuje rychlonabíjení, a tak si čas pro sosání elektřiny bude nutné dobře promýšlet.
Jízdní vlastnosti jsou specifické a budete se je muset naučit. V žádném případě nelze počítat s tím, že budete jezdit v závodním módu. Ostatně nastavení podvozku, ani tlumičů vám to nedovolí. Citroën je pověstný svým tzv. „želatinovým podvozkem“, který je pro některé za odměnu, pro jiné za trest. V případě C5 je hodně znatelný. U modelu se používají tlumiče s hydraulickými dorazy, které pomáhají zmírňovat a utlumovat nárazy od vozovky.
C5 Aircross vás naučí jezdit pomaleji a s rozvahou. Což není zas tak na škodu, když výletíte s dětmi. Při prudkém brzdění je rovněž znát měkčí povaha podvozku. Auto se jakoby nahrne dopředu a pak ustálí, dalo by se to přirovnat k tomu, když na kole zmáčknete přední brzdu. I průjezd zatáčkami nebude pro někoho možná komfortní, protože pokud do nich vjede nepřiměřenou rychlostí, bude se vůz dost naklánět a stabilizace bude mít co dělat, aby situaci ukočírovala.
Moc tomu všemu nepomáhá přeposilované řízení. To vše je prostě daň za perfektní komfort na palubě. Ale i když to zní tak negativně, ve své podstatě není. C5 je prostě jiné auto a kdo bude chtít, naučí se s ním fungovat na nejlepší možné úrovni, a pak se do něj prostě zamiluje. Většího komfortu pro posádku a vás samotné v této třídě nenajdete. Velmi chválím totiž i odhlučnění, které je na dokonalé úrovni. Ať jedete 30 nebo 130 do kabiny se nedostávají žádné zvuky, ani aerodynamický svist.
Také čtěte
Závěr
C5 Aircross hybrid si jde tedy svou cestou. Nabízí výrazný komfort, zázemí pro posádku, velký kufr a úsporu paliva při správném a pravidelném dobíjení. Bolestí může být ale cena, která se pohybuje už od milionu korun. Nebude to tedy auto pro každého, ale svou cílovou skupinu si jistě najde.
Stále je to zlatý kompromis mezi spalovacím a čistě elektrickým světem. Ratolesti budou spokojené, rozpočet na provoz taky, a na želatinový projev si po čase prostě už zvyknete.
Zdroj médií: Michaela Rubešová.
+
- spotřeba
- podvozek
- střídmý vzhled
- sedadla
- odpružení
−
- cena
- náklony
- přeposilované řízení