Test SsangYong Korando 1.5 Turbo GDI AWD - Korejští draci znovu na výsluní

Na setkání s novým Korandem jsem se docela těšila. To auto je totiž jiné, hezké a hlavně budí určitou pozornost kolemjdoucích. SsangYong je korejská značka, která se těší oblibě především doma, ale ve světě z ní mají trošku strach - což se podepsalo na pár neúspěšných pokusech o prosazení se na zahraničních trzích. Nejinak tomu bylo i na tom našem tuzemském.

Tentokrát potřetí se to ale vyplatilo. Modely se začínají těšit mezi lidmi velké popularitě. A právě v tomto momentu by měla konkurence zpozornět. Na trhu je totiž auto, které naplní téměř veškeré požadavky zákazníků a zároveň to umí nabídnou za mnohem nižší cenu než třeba koncern. Inu pojďme se na Korando podívat blíže.

Seznamte se s draky

Dva symbolické draky, reprezentující logo značky, najdete na středu přední masky, která je dominantním prvkem vozu. Ačkoli tato maska mi možná trochu připomíná Tiguan. Ostatně tohle auto je tak trochu produktem mazaných špiónů, kteří se často objevují na autosalonech, kde zkoumají a pozorně si zapisují detaily o konkurenci. Prvků, které se budou zdát povědomé, se následně v interiéru najde víc.

Čeho si možná také při bližším zkoumání všimnete, jsou panely karoserie, které ne tak úplně dokonale lícují. Sice to není až tak velký prohřešek, protože tento problém mají i jiná auta, ale v bílém lakování je to prostě dost vidět, to je docela škoda. Z bočního úhlu se na autě nenachází moc prolisů, což je svým způsobem dobře. Ale schválně, hádal by někdo, že auto má pouze 4,5 metrů na délku? Já bych si s klidem tipnula i víc.

Zadní část podtrhává robustnost auta. Ačkoli musím uznat, že světelný podpis zadních světel je úchvatný. Jen mám problém s tím, kde se nachází blinkry. Jsou totiž úplně dole, to znamená, že nepozorný řidič za vámi by je snadno mohl přehlédnout. Chápu, že do konceptu zadního světla úplně nepasovaly, ale v tomto ohledu se to mohlo vymyslet lépe.

Také čtěte

3 min. čtení

Sada na výměnu kol Parkside z Lidlu

6. 11. 2024 Jakub Mokříš Testy

A když už jsme u té bezpečnosti, tak s klidným srdcem mohu konstatovat, že v tomhle autě bych se nebála bourat. Dle testu bezpečnosti NCAP dosáhlo při testu plných pěti hvězdiček. Navíc Korando disponuje ve vyšších výbavách i holeními airbagy, což vůbec na trhu není standardem. 

Zavazadlový prostor se otevírá elektronicky - pomocí stisknutí tlačítka. Zarazí vás možná, že vypadá malý, ale není. Stačí odendat dvojitou podlahu a naskytne se prostor 551 litrů. A pokud by se vám náhodou všechno do kufru nevešlo, pak snadno můžete využít prostoru nad střechou, protože se zde nachází pochromované ližiny. Malé plus patří i pro obutí, které je příplatkové 19palcové a zvolený design kol podtrhuje celkový šarm vozu.

Pan hadřík povolán opět do služby

Po usednutí za volant se tak nějak hezky v sedadle rozvalím. Ke spokojenosti mi chybí už jen tlačítko pro masáž. Nicméně sedačka má dobré boční vedení a je opravdu pohodlná, což je ideální pro dlouhé a leckdy únavné cestování na větší vzdálenosti. Dá se nastavit elektricky ve velkém rozsahu a to včetně hlavové opěrky (to jde ale jen mechanicky). 

Prozkoumání interiéru trvá jen chvíli. Na rtech se mi pomalu objeví potutelný úsměv, protože právě zde je vidět špionážní úsilí. Na druhou stranu není to nic proti ničemu, jelikož o to jednodušší bude ovládání pro neznalé. Najdete tu tedy něco z Peugeotu (nezoufejte, ten pomalý software to není) a něco také z koncernu (zejména tlačítka). 

Piano blackem, tedy lesklým plastem, se tady zrovna moc nešetřilo a největší plochu schytal spolujezdec. Tento lesklý plast má totiž takový jakoby odraz zrcadla, což by nemuselo být některým lidem po chuti. Celou cestu se dívat na vlastní deformovaný obličej je trochu divné a hlavně na lesklou plochu sedá rád prach a drží se na něm otisky prstů. Člověk aby tak měl vlhčené ubrousky stále u sebe.

Také čtěte

4 min. čtení

Tester autobaterií z Lidlu

16. 11. 2024 Jakub Mokříš Testy

Tuto část nebudu jen hanit. V infotainmentu si lze zvolit pod příslušnou záložkou ambientní osvětlení, které je výjimečné právě ve zmiňovaném úseku a také po obou dveřích. Osvětlení se dá navolit z 32 barev a následně se objeví barevné proužky s 3D efektem. Tohle na mě udělalo opravdu velký dojem. Zejména proto, že jsem to ještě nikde neviděla. A pokud máte problém si zvolit barvu, pak klikněte na barevný kruh a tóny se tak budou samy měnit dokola. Pro někoho to může být asi zbytečnost, ale já si říkám, proč ne?

Co také jistě nejednoho člověka upoutá je množství použití různých materiálů. Kromě lesklého plastu, jsou zde dále aplikovány lehce "laciné" prvky například kolem voliče režimu jízdy nebo tlačítka k nastartování, nechybí ani tvrdší plasty (ty mimochodem ale vůbec nevypadají lacině) a chromové lišty. Skoro mi to přijde jako soutěž o to, komu se podaří dát do auta víc materiálů. Je třeba ale konstatovat, že vše na sebe dobře navazuje a dopasování je na 100% úrovni.

Jednoduché zvykání si na ovládání

Celková ergonomie prostoru je na dobré úrovni, vše co potřebuji mám po ruce a nemusím to složitě hledat. Velký plus je pak za ovládání dvouzónové klimatizace, kterou nemusím štrachat v infotainmentu ale pohodlně ji nastavím pomocí otočných koleček a tlačítek ve středu panelu. Hned pod tímto rozhraním se nachází tlačítka pro zapnutí vyhřívání nebo odvětrávání sedaček. 

Obrazovka multimediálního prostoru je zabudována do palubní desky s dotekovými tlačítky po stranách. Software je rychlý a potěší, že se v něm dobře orientuje. Vše je ale v angličtině (u testovaného modelu) a nedá se nastavit čeština, to by mohl být pro někoho problém.

Pomalu se dostávám do prostoru řidiče. Volant je na můj vkus příliš velký, to ale neubírá na tom, že se dobře drží. Jeho velikost vede ale k tomu, že člověk nedosáhne tak úplně pohodlně na pádla pod ním. Na druhou stranu, kdo by potřeboval řadit skrze pádla v SUV? Na věnci se dále nacházejí další tlačítka pro ovládaní, která jsou ale opět jiného rázu než ta zbývající v interiéru. Pokud ale nejste detailista jako já, nevadí to ničemu. V přístrojovém štítu si můžete vybrat z několika různých zobrazení od toho minimalistického až po kompletní souhrn jízdních vlastností.

Také čtěte

4 min. čtení

Nabíječka na autobaterie z Lidlu

20. 11. 2024 Jakub Mokříš Testy

Výhled z vozu je fajn a nabízí široké zorné pole. Jediné co mi trochu vadí, je extrémně velký kus přední kapoty, který je z mého místa viditelný. V této chvíli si přijdu opravdu jak v tanku a přemýšlím o tom, kolik a kam můžu ještě jet, abych náhodou něco nezdemolovala. Nejistá jsem si tak byla zejména v úzkých uličkách v centru Prahy, kde je to občas na milimetry.

Velkorysý prostor pro posádku

Nesmím zapomenout ani na místo na zadních sedačkách. To je na poměry konkurence opravdu veliké. Dozadu se tak pohodlně vejdou tři dospělí lidé, aniž by se někdo z nich musel cítit nekomfortně. Sedím-li totiž rovně a přímo za sebou (s tím, že mám nastavenou sedačku pro sebe na 182 centimetrů výšky), tak mám stále před koleny spoustu místa. Jediné, čeho si zadní spolucestující nemohou užívat jsou vyhřívané sedačky, které jsou paradoxně k dostání u nižší výbavy, než je testovaná nejvyšší.

Chybí tu také zdroj pro připojení USB kabelu, ale zato je tu 220V zásuvka, takže se dá v klidu nabít třeba notebook. A pokud máte dvě děti, budete muset asi pořídit rozdvojku, aby se nehádaly, kdo dřív a jak bude zásuvku okupovat.

Pohodlná jízda s větším apetitem

Ne všechno je tak dokonalé, jak to vypadá. Bohužel. V tomto případě je největší bolestí vozu právě spotřeba. Pod kapotou se skrývá zážehový motor 1.5 Turbo GDi, který disponuje výkonem 120 kW, zhruba tedy 163 koní při 5500 otáčkách. To samo o sobě může už teď nastínit finální číslo. 

V dálničních úsecích se mi nepodařilo spotřebu stáhnout pod 12 litrů. Ve městě jsem jezdila kolem deseti, záleželo, do kolika kolon jsem se zrovna dostala, a okresky si říkaly o zhruba osm litrů. V tomto ohledu by naftový agregát mohl vytrhnout pomyslný trn z paty a být trochu úspornější. Samozřejmě je třeba si rozmyslet, jak budete auto řídit. V některých případech to opravdu není jen o točení volantem a šlapání na pedál. Pokud se rozhodnete pro rozvahu s tím, že plynový pedál budete spíše šimrat, než na něj zběsile dupat, pak je zaručeno (mám to vyzkoušené), že budete jezdit opravdu jen kolem těch osmi litrů. V opačném případě se musíte připravit na vyšší výdaje za pohonné hmoty.

Co se týká jízdních vlastností v ostrém provozu, tak je Korando skvělým společníkem. Opravdu si nepamatuji, kdy naposledy se mi tak dobře řídilo, že se mi ani nechtělo vystupovat. O to se zasloužil i komfortně nastavený podvozek. Jen při vyšších rychlostech je znát horší aerodynamika a tedy svištění vzduchu kolem karoserie, čemuž ale také odpovídá i trochu krabicovitý tvar auta. Motor je jinak tichý a dynamický. Vůz se směle vrhá tam, kam určíte, aniž by vykazoval nějaké formy záludnosti. Pozitivně hodnotím i reakci na plynový pedál, která je mimořádně rychlá. Mimo jiné drží dobře stopu i v zatáčkách, čehož jsem se prvotně trochu bála.

Také čtěte

4 min. čtení

7 tipů, jak bezpečně jezdit na podzimních cestách

5. 11. 2024 Nikola Vrablová Tipy a rady

Netřeba ho zbytečně hnát za hranice a zkoušet, co vydrží, protože pro sportovní účely existují přeci jen trochu jiná auta a ne SUV. V tomto modelu se řadí automatickou 6stupňovou převodovkou Aisin, která funguje dobře, ačkoli má občas při vyšších rychlostech problém - nebo mně to tak přišlo - že neví, co tam zařadit, když na to dupnu a chci někoho rychle předjet. Tento neduh se ale snadno odstraní použitím již zmíněných pádel pro manuální řazení.

Velkou výhodou motorizací je, že se dají prakticky kombinovat všechno se vším. Navolit si tak lze - benzínový nebo naftový agregát, manuální/automatickou převodovku ale také jaký chcete pohon. V mém případě byl ten pro všechna čtyři kola, který jsem ale v terénu nevyzkoušela. Někoho možná také potěší, že v nabídce motorizací není nic hybridního, ani elektrického. A kdo se bál o samotný motor, tak už nemusí, protože SsangYong si vyvinul svůj vlastní, tedy jinými slovy není už mercedesácký.

Parametry testovaného vozu SsangYong Korando Premium 1.5 Turbo GDI AWD

Čas zkusit něco nového

Každá rodinka, která uvažuje nad větším autem, nejen kvůli bezpečnosti, by měla Korando jistě zahrnout do seznamu možných kandidátů. Přeci jen, kde dostanete auto, které má vysokou úroveň bezpečnostní asistentů, nabídne ohromný prostor pro posádku, dobře vypadá a hlavně dobře se řídí? Jízda s ním se po čase může stát návyková takovým způsobem, že nebudete ani chtít lovit ostatní v levém pruhu ale raději si užívat klídek v tom pravém. V interiéru najdete vše, co potřebujete, i to co ne.

Samozřejmě je tu ten strašák v podobě spotřeby a přemíry lesklého plastu... jenže pak se o slovo hlásí cena a člověk si tak říká, že některé ty neduhy by mohl odpustit. Testovaný model v nejvyšší výbavě a s nadstandardními prvky vyjde na 788 tisíc korun. A pokud byste chtěli auto jen v základu, dostanete se pod půl milionu korun.