Přeplňování motorů není žádná novinka. Naopak, je s námi už dost dlouhou dobu a moderní motory už jsou ve velké většině vybaveny něčím, co do nich tlačí vzduch pod tlakem. Obvykle je to turbo, ačkoliv není jedinou možností. Co je turbo, co kompresor a jaký je mezi nimi rozdíl?
Turbo vs. kompresor: co je lepší a proč se více uplatňuje turbo
Články na téma turbo vs. kompresor:
- Rozdíl mezi turbem a kompresorem - právě čtete
- Přeplňování - turbo nebo kompresor?
- Kompresor - jak funguje v praxi?
- Turbo vs. kompresor
První přeplňované motory nebyly ovšem v autech, ale v letadlech. Důvodem byl především řídnoucí vzduch se stoupající nadmořskou výškou. Čím výše letoun byl, tím víc mu docházel dech a bylo potřeba to do něj "prát pod tlakem". Postupem času se ale prosadilo přeplňování i u aut, kde známe dva základní způsoby.
Přeplňování turbem
Nejčastější způsob, kterým dnes dostáváme do motorů vzduch, je přes turbo. To není nijak složité zařízení, ale velice náročné na přesnost výroby. Skládá se obvykle ze dvou komor, které propojuje hřídelka. Na koncích této hřídelky jsou turbíny. Jednou komorou jdou přes turbínu výfukové plyny, které ji svojí rychlostí a tlakem roztáčejí. Jelikož je přímo propojená hřídelkou s druhou turbínou v sací komoře, tak tato turbína zase saje čerstvý vzduch ze sání, zvyšuje jeho tlak a zjednodušeně řečeno ho tlačí do motoru. A zde je důležitá právě ta zmíněná potřeba přesnosti, jelikož otáčky turba mohou dosahovat hodnot i přes 200 000. Jakékoliv nevyvážení na hřídeli by zkrátilo životnost celého mechanismu na jednotky kilometrů.
Turbo umí z malého objemu vydolovat velký výkon, ale má i své nevýhody. Tou hlavní je, že při malých otáčkách motoru není rychlost výfukových spalin natolik velká, aby dostatečně roztočila sací turbínu. Typický turbmotor je dole mrtvý, aby najednou jeho křivka výkonu prudce vyletěla, což je ten známý "kopanec". V praxi to vypadá tak, že se řidič rozhodne předjíždět, zadupne plyn až na podlahu, nic, nic, nic a najedou auto prudce vystřelí dopředu. Tento efekt se výrobcům daří částečně eliminovat přidáním druhého, menšího turba, případně pomocí elektromotoru, který otáčí hřídelkou ve chvíli, kdy tlak plynů není dostatečný. To ale celý mechanismus prodražuje a případný servis tak leze dost do peněz.
Přeplňování kompresorem
U kompresoru dochází k tomu samému, tedy k plnění motoru vzduchem, který má tlak vyšší než atmosférický. Dosažení tohoto efektu ale probíhá jinak než u turbodmychadla. O pohon kompresoru se nestarají výfukové plyny, ale je hnaný buď řemenem, ozubeným kolem od klikové hřídele, případně elektricky. Z toho vychází i trochu odlišná podoba tohoto zařízení. Někdy se lze setkat s kompresorem, který vypadá tak trochu jako rozpůlené turbo (bez výfukové turbíny), případně je šroubovicové.
Na straně kompresoru je uživatelská přívětivost. Jeho výkon a je přímo závislý na otáčkách motoru, nedochází tedy ke "kopancům" jako u turbodmychadla, naopak, kompresor pomáhá motoru spíše v nižších a středních otáčkách. Výkonová křivka má tedy lineárnější charakter. Bohužel, část síly pohonné jednotky si kompresor tak nějak z principu své funkce ukousne pro sebe, je tedy asi logické, že se to podepíše na spotřebě. Ve vysokých otáčkách je pak přínos kompresoru často nižší než jeho spotřeba, proto je někdy odpojován samočinnou spojkou.
Spotřeba vítězí
Dnešní doba velkým motorům nepřeje, pro nižší objemy vítězí efektivitou turbo, takže je logické, že se prosadilo. Kompresor je v menšině a najdeme ho spíše v kategorii aut zvané "Muscle cars", která je typická vysokoobjemovými motory, kde by použití turba hraničilo s pokusem o sebevraždu. Historie však zná i pohonné jednotky, kde byla využita kombinace obou technologií. Nám nejbližší bude asi koncernový 1,4 TSI Twincharger.
Zdroj médií: pxhere, pixabay.
Diskuze (0)
Podobné články
