Zima a spalovací motory, to je věčné téma. Jedním z pravidel, která je obecně doporučováno dodržovat, je udržovat nádrž pokud možno plnou nebo alespoň tak plnou, jak je možné.
V zimě tankujte ideálně plnou nádrž
Články na téma tankování pohonných hmot:
- Natankování špatného paliva: Co si počíst?
- Netankujte nádrž až nadoraz. Přečerpaná může prasknout
- Nedělejte tuhle chybu. Zbytečně si odrovnáte palivové čerpadlo
- Proč se jízda na výpary nevyplácí a jak může poškodit auto?
- Nedělejte zbytečnou chybu. Akorát si odrovnáte palivové čerpadlo
- Jak skladovat naftu a benzin v kanystrech? A jak dlouho vydrží?
- Kvalita paliv cestou na dovolenou
- Skladování benzínu
- Přes zimu raději tankujte plnou nádrž - právě čtete
- Benzín a nafta v Polsku – vyplatí se jezdit tam tankovat?
- Proč nepřetankovávat nádrž?
- Natural 95 a 98. Jaké jsou rozdíly? A co na to Natural 100?
- Nekvalitní pumpy podle ČOI
- Samoobslužné čerpací stanice
- Jak se nesplést při tankování?
Nelze asi očekávat, že jakmile se pohne ručička palivoměru o kousíček směrem dolů, zamíří každý řidič automaticky hned k čerpačce a s nedočkavostí dotankuje osm litrů benzínu nebo nafty „do cvaknutí“. To opravdu není nutné, přesto je dobré nevyjíždět zkrátka nádrž tak jako v létě. Důvodem je pro někoho možná překvapivě voda.
Voda v naftě
V nádrži je kromě paliva vždy i trocha vzduchu, který ponechává určitý volný prostor. A vzduch také obsahuje podíl vodních par, které se při určitých podmínkách vysrážejí na stěnách nádrže, tedy v tom volném prostoru. Správně se tento děj nazývá kondenzací a je to přesný opak vypařování. Oba tyto děje jsou samozřejmě vratné, takže když k tomu nastanou vhodné podmínky, voda v podobě kapek na vnitřní stěně nádrže zase zmizí, protože se odpaří a stane se z ní znovu vzdušná vlhkost. Problém je, když se voda dostane do nafty, což se stane velmi jednoduše.
Také čtěte
Logicky tedy platí, že čím víc vzduchu necháme v nádrži, tím víc prostoru je k vysrážení vlhkosti, tudíž máme pak větší podíl vody v naftě. A mít vodu v palivu není nic, co by prospělo motoru nebo čemukoliv jinému. Palivo samotné je na to samozřejmě připraveno a do jisté míry se s vodou počítá, takže jsou v palivu již při tankování obsažena aditiva tento problém řešící.
Zásadní trable mohou mít plechové nádrže, protože ty při styku s vodou mohou mít tendence korodovat. Jistě, jejich povrch může být pokrytý odolným nátěrem, ale ani jeho životnost není věčná. Jakmile se voda dostane na holý kov, je zle. Proto je v naftě přísada proti ulpívání kapiček na kovových površích. Voda tak steče do nafty, což je přeci jenom lepší.
Druhou zásadní hrozbu představují bakterie, plísně, houby, nebo dokonce kvasinky. Ty mají vodu rády a za vyšších teplot se v ní množí. A když je voda v naftě, tak se velmi ochotně množí i v nádrži auta. Dojde-li třeba při delší odstávce k opravdu velkému přemnožení, mohou dokonce ucpat palivový filtr. Popravdě nevíme o žádném případu, kdy by k něčemu takovému došlo, ale mikroorganismy mají i další negativní efekty, a to zejména pro motor a vstřikovače. Proto část aditiv v naftě slouží primárně jako prevence proti všem těmto malým živým organismům.
Voda v benzínu
Stejný proces kondenzace vody samozřejmě platí i pro nádrže benzinové. Stabilita paliva je vlastně přímo úměrná tomu, jak moc je nádrž naplněná. Pakliže se voda dostane do benzínu, váže ji na sebe líh (který je v benzínu běžně obsažen), ale to jen do určité míry. Nicméně v současných palivech je ho tolik, že běžný řidič se nemusí příliš obávat, že by všechen „vázací potenciál lihu“ (chemici prominou) vyčerpal. Pakliže by však skutečně bylo v nádrži benzínu jen na dně, mohlo by se to teoreticky přihodit a přebytečná voda se pak usadí na dně nádrže, kde samozřejmě velmi ráda podpoří jakoukoliv korozi. A koroze generuje malé částečky, které pak ucpávají filtry, vstřikovače…
Zdroj médií: Depositphotos.