Nastartovat v tuhých mrazech může být pro dieselový motor utrpení. Aby to měl o něco jednodušší, existují žhavicí svíčky. Jak přesně fungují? A jde to i bez nich?
Žhavicí svíčky - princip fungování a kdy je vyměnit?
Články na téma žhavící svíčky:
- Žhavicí svíčky - jak fungují a kdy je vyměnit? - právě čtete
- Lze poznat špatné žhavicí svíčky?
- Žhavicí svíčky - jak proměřit jejich funkčnost?
- Jak poznat špatné žhavicí svíčky?
- Výměna žhavících svíček
Naftové motory mají ten problém, že směs paliva a vzduchu se musí vznítit sama. Jak známo, stlačením plynu dojde k jeho zahřátí. Z toho těží právě diesely. Nepotřebují jiskru, která by zapálila palivo, jehož výbuch pak koná potřebnou práci. Jenže současně je to i jejich nevýhoda.
V chladném počasí a teplotách pod nulou se totiž musí studený motor poprat se stlačením studené směsi studeného paliva a studeného vzduchu. Jeho jediným pomocníkem je v tu chvíli právě žhavicí svíčka, která před pokusem o start trochu ohřeje spalovací komoru a nasávaný vzduch. Tím se naděje na následné zapálení vstříknutého paliva rapidně zvýší.
Sháníte žhavící svíčky? Podívejte se na nabídku e-shopů
Prodleva pro žhavení před nastartováním motoru
Je však nutné u naftového motoru před otočením klíčku do startovací polohy chvíli počkat, dokud nezhasne kontrolka žhavení. Obvykle to trvá 2-5 sekund a čeká se na to, až svíčka dosáhne potřebné teploty. Poté je nasávaný vzduch s palivem ohřátý zhruba na 650 - 900 °C. Ne vždy je však žhavení nutné, některé automobily mají nastaveno, že žhaví třeba až od 10 °C a méně, může se lišit i délka žhavení, opět v závislosti na venkovní teplotě.
Činnost žhavicích svíček nemusí končit s úspěšným nastartováním. Může pokračovat ještě několik sekund poté, aby pomohly rychleji prohřát spalovací prostor. Studený motor totiž nespaluje palivo optimálně z hlediska emisního a stejně tak pro životnost pohonné jednotky je lepší každé zkrácení doby, kdy musí běžet "studená". Častým omylem je, že se prohřívá samotný válec, což je pravda jen částečně. Samozřejmě k tomu dochází také, ale až sekundárně. Důležité je ohřát směs paliva a vzduchu, to rozhoduje o tom, jestli se motor "chytne" nebo bude třeba nechat startér v činnosti o něco déle.
Princip fungování žhaviček
Žhavičky mají obvykle podobu dlouhých tyčinek se závitem. Na konci je buď kovový nebo keramický kolík. Uvnitř je topná spirála, která v krátkém čase dosáhne vysoké teploty. Vnější teplota topné části je potom zhruba 800 - 1400 °C. Takové ohřívání samozřejmě nemůže materiál vydržet věčně, degraduje především topná spirálka. Proto je třeba čas od času žhavicí svíčky vyměnit, nejlépe všechny najednou.
Nebojte, bezpečně poznáte, že už mají vaše žhavičky nejlepší za sebou. Stane se tak obvykle s příchodem prvních mrazíků. Starty začnou být delší a motor už nechytá "na první otočení". To samozřejmě může mít více příčin, ale jedna z těch nejběžnějších a nejpravděpodobnějších jsou právě žhavicí svíčky. Pokud motor opravdu moc startovat nechce, pomůže někdy předžhavit ne jednou, ale třeba dvakrát a pak až zkusit startovat. Stejně tak se dá pomoci teplotě nasávaného vzduchu horkým fénem nasměrovaným do sání.