Životnost autobaterie lze významně prodloužit

Průměrná životnost autobaterie dříve

U aut vyráběných v devadesátých let a první polovině nultých let se autobaterie měnila zhruba po osmi až dvanácti letech. O prvovýrobních bateriích se říkalo, že jsou nejkvalitnější a do značné míry to byla pravda. Jejich parametry odpovídaly dnešním EFB akumulátorům, což jsou baterie se silnějšími deskami elektrod. Akorát tenkrát to nikdo takto neoznačoval, protože kvalitní byly zkrátka víceméně všechny autobaterie, které se do aut při výrobě montovaly.

Nabíjení se moc neřešilo, respektive většině řidičů stačilo dobíjení provozem. Alternátor dodával stabilně napětí 14,3 až 14,5 V, což zajišťovalo kontinuální nabíjení. Po pár kilometrech byla autobaterie zkrátka nabitá, takže sulfatace, tedy jev, kdy se elektrody při napětí pod 12,4 V začnou pokrývat nevodivým sulfátem, neměla šanci. I v autech, která jezdila jenom krátké trasy, zvládaly baterie bez problém třeba šest let, kdo se o svůj vůz trochu staral, dostal se na osm, deset nebo dvanáct let. Viděli jsme v redakci ojetou Toyotu, která kroutila s původním akumulátorem 14. rok. Sice mlel z posledního a první mrazy by ho popravily, ale stále plnil svoji úlohu. Byla to ojetina a předchozí majitel byl očividně pečlivka, který pravidelně dobíjel externím nabíječem a pak taky pro Toyotu tehdy dělala baterie Yuasa, což i mezi top výrobci je skutečná špička.

Také čtěte

2 min. čtení

Desky elektrod autobaterie: Proč jsou důležité?

30. 11. 2024 Jakub Mokříš Tipy a rady

Průměrná životnost autobaterie moderního auta

Současná automobilová produkce funguje malinko jinak. Předně se šetří, kde se dá, takže i prvovýrobní autobaterie holt nejsou až tak kvalitní, jak bývaly dřív. Pak také start vozidla vypadá trochu jinak. Vše začíná tím, že i vypnuté auto svým způsobem žije, protože minimálně hlavní řídící jednotka se zcela uspí až po několika dnech odstávky, což vysává z akumulátoru cennou energii. Když pak přijde uživatel a nastartuje, spustí se několik systémů. Typicky třeba samostatný topný element (odporový drát, díky kterému začne foukat teplý vzduch prakticky hned), vyhřívání sedaček, vyhřívání předního skla, vyhřívání ostřikovačů, dále několik displejů, nabíječka na mobil a podobně. Všechno to jsou relativně malé odběry, které když ale sečteme, dostaneme dost vysoký výkon, a tedy zátěž pro akumulátor. Při jízdě to s dobíjením u moderních aut není slavné, mají ho totiž „chytře“ řízené, což znamená, že se nabíjí co nejméně. Proč? On totiž alternátor je dost velká zátěž, která přidá nějakou tu deci ke spotřebě. S vyšší spotřeba = vyšší emise, což dnes není úplně trendy…

Spousta autobaterií tedy funguje v trvale napůl nabitém stavu a někdy ani desítky kilometrů dlouhá jízda nestačí na plné nabití. Zmínit samozřejmě musíme i neustálé vypínání motoru a opětovné starty. V mrtvé doby, tedy tehdy, když neběží motor, jedou veškeré elektronické systémy v autě na energii z autobaterie, což ji cyklicky zatěžuje.

Ani velmi odolné EFB, nebo dokonce AGM autobaterie nevydrží takové zacházení moc dlouho. Dost samozřejmě záleží na používání auta. Když někdo jezdí pár kilometrů do práce a zpět, odrovná akumulátor za dva tři roky. Naopak i moderní dieselový Superb v plné náloži nebude mít s výdrží baterie problém, když bude provozován na dlouhých trasách po dálnici, kde nebude docházet k vypínání motoru.

Jak z toho ven a přitom prodloužit životnost autobaterie?

To nejlepší, co můžete pro životnost jakékoliv autobaterie udělat, je nabíjet ji. Ano, jednoduše připojte jednou za čtrnáct dní až měsíc nabíječku a nechejte baterii do plna nabít. Předejdete sulfataci, což je největší strašák pro životnost autobaterií všech druhů. Každého půl roku, ideálně na jaře a na podzim, použijte rekondiční režim, pakliže jej nabíječka umí. Tím zase předejdete stratifikaci, tedy oddělení kyseliny od destilky, což rovněž baterii škodí. Pravidelným dobíjením můžete životnost autobaterie prodloužit ze tří nebo čtyř na šest až osm let.