Jedním ze způsobů, jak realizovat pohon všech čtyř kol, je možnost pohánět druhou nápravu po jejím přiřazení. Je to doména spíše aut, která jsou určena do opravdového terénu.
Přiřaditelný pohon všech kol
Články na téma auta s pohonem 4×4:
- Čtyřkolky s aktivně ovládanou spojkou
- 4WD - Přiřaditelný pohon 4x4 - právě čtete
- Čtyřkolky s viskozní spojkou
- AWD - Stálý pohon 4x4
- Hybridní čtyřkolky - částečně elektrický pohon 4x4
- Honda SH-AWD: zázrak elektroniky
- Subaru – symetricky na všech čtyřech
- Jak funguje pohon u 4x4 u vozů Škoda?
- Druhy značení čtyřkolek - již brzy
Není to vlastně žádná novinka, naopak to byl jeden z prvních způsobů, jak udělat z auta čtyřkolku. Konstrukčně jde o velmi jednoduchý princip, který může být zcela prostý jakékoliv elektroniky nebo čehokoliv, co by se mohlo nečekaně porouchat.
Velmi často disponují přiřaditelným pohonem terénní pickupy, či jiné vozy určené na používání mimo zpevněné komunikace. Typicky jde třeba o Toyotu Hilux nebo Mitsubishi L200, ale třeba taky Suzuki Jimny.
Jak funguje přiřaditelný pohon všech kol
Funguje to tím způsobem, že při jízdě je standardně poháněna pouze jedna náprava, nejčastěji zadní. V případě potřeby si řidič může přiřadit i nápravu druhou, tedy přední a získá tak pohon čtyř kol. Nápravy jsou v takovém případě pevně spojeny a krouticí moment jde na všechna kola.
Také čtěte
Je rozdíl, když vůz má a nemá mezinápravový diferenciál. Bez něj totiž pohon všech kol může řidič používat jenom na nezpevněných površích. Mezinápravový diferenciál totiž řeší rozdílné otáčky přední a zadní nápravy. Pakliže ho vůz nemá, mohla by se na asfaltu, kde kola nemohou tak snadno proklouznout, zničit mezinápravová spojka. V terénu nebo třeba na náledí, kde kola snadněji kloužou, se rozdíl vyrovná právě prokluzem.
Například u Mitsubishi L200, které jsme měli k dispozici na test, byl mezinápravový diferenciál, který šlo v případě potřeby zamknout. Zamykání diferenciálu se mimochodem vždy musí dělat, když je vůz v klidu, nikdy ne za jízdy. Přiřazení druhé nápravy většinou obstará elektronický, elektromagnetický, či elektropneumatický systém, nicméně někdy je třeba s autem malinko cuknout a přední kola musejí být víceméně rovně.
Aby se schopnosti v terénu ještě zvedly, mají obvykle terénní auta ještě redukční převodovku, případně uzávěrky diferenciálů (přední a zadní). Tím řidič docílí rovnoměrného rozdělení točivého momentu a nehrozí, že jedno kolo se bude ve vzduchu protáčet a protější s sebou ani necukne.
Výhody přiřaditelného pohonu
Výhoda přiřaditelné nápravy, respektive pohonu, je jasná – není třeba neustále pohánět všechna čtyři kola, což se podepíše na spotřebě. Navíc jsou tyto systémy i poměrně spolehlivé, málokdy se na nich něco porouchá.
Zdroj info: autoexpress.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
