Vedle dobře známých AGM, GEL a EFB baterií se můžeme setkat i s akumulátory Ca/Ca neboli vápníkovými. Nejedná se ovšem o samostatnou kategorii, spíše o modifikaci klasické zaplavené baterie.
Autobaterie s vápníkem nepotřebují dolévat vodu
Články na téma složení a vlastnosti autobaterie:
- Z čeho se skládá akumulátor
- Paměťový efekt baterie
- Legování baterií Pb - Sb, Pb - Ca, další legury Ag, C
- Ca/Ca baterie nepotřebují dolévat vodu - právě čtete
Problémy klasické autobaterie
Baterie se zaplavenými elektrodami jsou sice levné, při správné péči i trvanlivé, nicméně i tak má tento „základní druh“ své problémy a úskalí. Jedním z nich je i voda. Ano, čtete správně, voda totiž tvoří společně s kyselinou sírovou směs, která zajišťuje, že uvnitř autobaterie může probíhat elektrochemická reakce.
Jenže voda má logicky tendence se odpařovat, a to zejména při nabíjení autobaterie, v menším množství i při provozu. Následně je třeba ji doplnit, pro upřesnění poznamenáme, že není dobrý nápad zalévat elektrody minerálkou nebo vodou z kohoutku, ale jen a pouze destilkou. Pakliže hladina vody, respektive tedy směsi kyseliny a vody, klesne a odhalí elektrody, zůstane samozřejmě nezaplavená plocha nevyužitá, takže klesá kapacity i výkon baterie. Co hůř, s klesajícím podílem vody stoupá koncentrace kyseliny, což nedělá dobře deskám elektrod.
Co změní vápník v baterii?
Abychom snížili odpar vody, je nejefektivnější možností zvýšit elektrickou vodivost mřížek, čímž dojde ke snížení jejich elektrického odporu. Když si srovnáme olovo a vápník z hlediska měrného elektrického odporu (olovo 208 nΩ·m, vápník 33,6 nΩ·m), jasně vidíme, že vápník je lepší vodič. Bohužel, pro konstrukci mřížky se tak úplně nehodí z pro své další vlastnosti, proto se používá pouze jako příměs (legura). Mřížka tedy není tvořena čistým olovem, ale slitinou olovo-vápník, přičemž vápník tvoří asi 1-3 % materiálu mřížky. I to je však dostatečné a vodivost to zvedne. Odpar vody se sníží natolik, že výrobci dělají tyto akumulátory nejčastěji jako uzavřené, tedy není možné (a ani nutné) vodu za celou životnost baterie dolévat. Se zlepšením vodivosti se samozřejmě pojí i vyšší proudy, které je baterie schopna poskytnout.
Druhým pozitivním efektem je zlepšení pevnosti. Olovo samotné je dost měkké a přidání vápníku má za následek tužší mřížku, která lépe odolává namáhání na ohyb. Pokud se ptáte, proč se mřížka uvnitř autobaterie ohýbá – dochází k tomu většinou při startech, kdy baterie musí poskytnout velký proud. Ohybem zároveň dochází k tomu, že materiál nanesený na mřížce (houbovité olovo) má po čase tendence odpadávat a usazovat se na dně akumulátoru. Je to tedy něco, co čím méně se děje, tím lépe.
Kde nasadit Ca/Ca akumulátor
Autobaterií s příměsí vápníků lze nahradit jakoukoliv běžnou zaplavenou olověnou baterii. Z pohledu funkčnosti se nic nemění, lze očekávat lepší výdrž oproti klasické zaplavené autobaterii. Spousta výrobců se přidáváním vápníku do elektrod ani nijak nechlubí, pro něj nejdůležitější, že je mohou prodávat jako „bezúdržbové“, ačkoliv toto tvrzení je spíše produktem marketingu než pravdou.
Zdroj info: autoaku, banner.
Zdroj médií: Depositphotos, Jakub Mokříš.
Zdroj médií: Depositphotos, Jakub Mokříš.
