Kolem částic a mikročástic se mimo jiné točí moderní emisní normy. Jak se vlastně účinky těchto škodlivin projevují a má smysl je vůbec redukovat?
Co jde z výfuku auta a proč malé částice škodí víc?
Články na téma emise aut:
- Co je ekologická daň na auto?
- Emise - co vlastně z toho výfuku vypadává?
- Auta na vodík a emise: Kolik jich produkují?
- Ekologická plaketa a emisní zóny
- Jsou emise vaší noční můrou? Poradíme, jak jimi projít v roce 2023!
- Ekologická daň na auta v roce 2024, chystají se změny?
- Finální podoba emisní normy Euro 7
- Zakáže Brusel provozovat naftová auta?
- Malé vs. velké částice – které škodí víc a proč? - právě čtete
- Měření emisí je obrovský problém. Ministerstvo dopravy zavřelo další STK - již brzy
Ekologie a dopady na lidské zdraví
Emisní normy Euro 1 až 7 řeší vícero aspektů. Mohli bychom to ale rozdělit na dvě části. První je dopad na globální klima, což je často relativizovaná otázka spojená především s CO2 jako hlavním strašákem. Pak jsou tu ale pevné částice, které klima tak úplně neohrožují, ale primárně zasahují lidské zdraví.
Částice a je víceméně jedno čeho, prostě prach nebo rezidua nespálených uhlovodíků, můžeme dělit podle velikosti do několika kategorií:
- PM10 jsou částice velikosti pod 0,01 milimetru,
- PM2,5 jsou částice velikosti pod 0,0025 milimetru,
- PM1 jsou částice velikosti pod 0,001 milimetru,
- PM0,1 jsou částice velikosti pod 0,0001 milimetru.
Velikost částic hraje obrovskou roli a liší se dopady na lidské zdraví. Když to hodně zobecníme, lze konstatovat, že větší částice PM2,5 a PM10 sice cítíme a tělo na ně reaguje rychleji (kašel, slzení, rýma…), ale nejsou to ty nejhorší. Při dlouhodobém vystavení těmto částicím se však problémy projevují. Statisticky se zvyšuje u těhotných žen riziko potratu, zejména dětem hůře fungují plíce a jsou spojovány s vyšším výskytem srdečních onemocnění a rakoviny plic. Jsou to věci, které nejsou nějakými domněnkami, ale poměrně snadno prokazatelnými fakty.
Menší=horší
Čím menší částice vdechujeme nebo jsme jim vystaveni, tím menší okamžitou reakci můžeme pozorovat (opět se jedná o velmi hrubé zobecnění). Jenže o to horší jsou účinky v dlouhodobém horizontu. PM1 se usazují v plicních sklípcích a způsobují zhoubná i nezhoubná onemocnění plic. Nejjemnější částice, což jsou všechny, které jsou velikostí pod PM1, pronikají do krevního řečiště, poškozují buňky a opět významně zvedají riziko rakoviny, zánětů a podobně. Tělo na ně reaguje, a to ne úplně okamžitě, ale třeba rozvojem alergie.
Proč je DPF filtr fajn věc
Moderní motory pracují s velkými tlaky, daleko vyššími, než agregáty starší. Dosahují tím vysoké efektivity a nižší spotřeby, což se projeví na nižším množství generovaného CO2. Problém je, že vysoké tlaky zmenšují částice, které jdou do výfukového potrubí. Favorit nebo Felicia sice neměly žádné promakané emisní systémy a vystačily si s katalyzátorem, na druhou stranu jimi produkované částice jsou o několik řádů vyšší, než co leze z motorů moderních.
Samostatnou kapitolou jsou diesely, které jsou v tomto směru ještě nebezpečnější. Proto s rostoucími tlaky přišly i DPF filtry, omezující množství částic menších než PM2,5 na naprosté minimum. Problém je, že výrobci aut počítají s tím, že filtr funguje. Jakmile praskne nebo je zcela vyndán z výfuku, jsou emise těchto moderních přímovstřikových motorů násobně škodlivější a nebezpečnější.
Zdroj info: eea.europa.eu, ww2.arb.ca.gov, epa.gov, nepis.epa.gov.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
Diskuze (0)
Podobné články
