V rámci návštěvy na Střední škole automobilní Holice jsme se podívali na obor lakýrník a na to, jak příprava studentů pro budoucí povolání vlastně vypadá.
Jak vypadá příprava budoucích autolakýrníků?
Články na téma Střední škola automobilní Holice:
- Car Day 2024 Střední školy automobilní Holice
- Střední škola automobilní Holice: Naše špičková karosářka vyhrávala soutěže
- Jak se staví Tatra
- Jak se staví Tatra (2. díl)
- Obor lakýrník – o čem to je? - právě čtete
- SŠA Holice spolupracuje s firmou DAF - již brzy
Lakýrník je přesně ten člověk, kterého potřebujete, když vám třeba na parkovišti u obchodu někdo poškrábe auto. Je to nemilé, ale děje se to. Pro vás to končí tím, že auto předáte někomu, kdo vám jej za pár dní vrátí, ideálně beze stop jakéhokoliv poškození laku. Je za tím však poměrně složitá práce, která se neobejde bez elektroniky a velmi drahého vybavení.
Autolakýrník – práce je to velmi perspektivní
Obor Autolakýrník je jednoletý a jeho výsledkem je výuční list. Možná se ptáte, jak je možné, že příprava na relativně náročné povolání je jednoletá? Jedná se o zkrácenou formu studia, která je určena uchazečům, co již mají za sebou nějaký příbuzný učební obor. Hotový automechanik nebo autoelektrikář si tak může rozšířit kvalifikaci ve velmi perspektivním oboru, kde je aktuálně obrovská poptávka po schopných lidech.
Pokud byste měli obavy, že se celý rok sedí v lavicích, tak jste na omylu. V každém týdnu se do škamen učni posadí na jeden den a zbylé čtyři dny tráví praxí. Jak jsem byl mistrem odborného výcviku upozorněn, není to o tom, že rozdá plíšky a na konci dne mu je studenti vrátí nalakované! Poprosil jsem tedy, aby mi ukázal dílny a to, co se v nich děje.
Ve škole jako v praxi
Přišli jsme v podstatě do klasického autolakýrnictví, kde nechybělo nic. Lakovací box, barvy, míchárna… Dva kluci brousili vytmelený blatník jedničkové fabie, další řešili cosi s barvami.
Inu, zeptal jsem se na to, jak se vlastně dnes lakují auta. Popravdě jsem se nestačil divit. Jednak učni nechodí se vzorníkem barev a neporovnávají karoserii se vzorníkem, hledajíce co nejpodobnější odstín, ale začnou čištěním a leštěním. Kluci prostě přišli s leštičkou a trochou pasty. Vyleštili si kousek karoserie, jak jsem byl poučen, musí to být místo co nejblíže poškozenému laku. Proč? Protože i na celém autě se barvy laku mohou drobně lišit. Leštění je v podstatě vyčištění daného místa a sjednocení jeho povrchu.
Na vyleštěné místo pak kluci přikládali takový malý skener. Ne jednou, ale různě ho posouvali a snímali s ním různá místa kousek od sebe. To aby se „zprůměrovala“ barva a nejednalo se o lokální vzorek.
Také čtěte
Bez počítače se lakýrník neobejde
Ano, tahle mašinka umí určit přesnou barvu, ale tím magie zdaleka nekončí. Po připojení k počítači se dozvíte, jak ji namíchat. Respektive kolik jakého odstínu musíte použít. K míchání se používá samozřejmě váha, opět napojená na ten samý počítač. Podle pořadí se do nádobky přilévají jednotlivé odstíny. Ve výsledku složí ten požadovaný, který se nanese na karoserii.
Docela jsem koukal, kam se celý obor posunul. Lakýrník dnes nemusí mít deset let cvičené oko, aby byl schopen přesně trefit požadovanou barvu. Jenže právě zde je úskalí oboru – po vyučení má málokdo na vstupní investici, která se pohybuje minimálně v řádech statisíců. Jenom základní barva na parádní červenou, kterou v současné době používá Mazda, vyjde na asi 40 tisíc korun litr. Menší množství vám samozřejmě nikdo neprodá. Jakmile je však lakýrník schopen se osamostatnit, nemá nouzi o zakázky a jeho čistý příjem hravě přesáhne třeba 100 000 korun.
Zdroj info: autorský text.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.
Diskuze (0)
Podobné články
