Kontrola stavu autobaterie po létě

Procesy v autobaterii

Elektrochemická reakce probíhá v akumulátoru neustále. Pokud není odběr, děje se jen velmi, velmi pomalu, nicméně probíhat nepřestává. Jakmile auto třeba startuje nebo má jiný větší odběr, proces se urychlí, to je asi každému jasné. V klidu, tedy když je odběr minimální a spotřeba uspaných řídících jednotek se omezí na naprosté minimum, je samovybíjení závislé na vnější teplotě. Chlad a mráz to zpomalují, teplo urychluje.

Zima je pak překážkou právě třeba pro start auta. Autobaterie je promrzlá, najednou sedne do auta řidič a chce odjet. To znamená třeba i žhavení, což samo o sobě je dost náročné a následuje start studeného motoru plného studeného oleje, kterému se moc téct nechce. Není tedy divu, že startér se může protočit jednou, dvakrát a tím pokusy o odjezdy skončily. Stojí za tím jednak stáří autobaterie, ale řidiči tomu jdou také někdy dost naproti.

Typickým scénářem je chata. Auto doveze třeba seniory s vnoučaty na chatu, odkud se pak vyráží na výlety na kole, protože kdo by chtěl v letním parnu sedat do vyhřátého auta, že? Vůz tak stojí někde venku, a to v období, kdy třeba ani v noci teploty nespadnou pod 20 stupňů. Samovybíjení probíhá rychleji, ale jelikož je teplo, tak i téměř vybitý akumulátor nemá se startem motoru zásadní problém. Ano, startér se možná neotáčí tak radostně, ale cestou domů se přeci baterie dobije, takže se nic neděje.

Také čtěte

2 min. čtení

Tachografy: Co to vlastně je?

5. 9. 2024 Jakub Mokříš Tipy a rady

Děje, a to je ten problém. Pakliže napětí autobaterie poklesne někam na 12,4 V a níže, začíná proces zvaný sulfatace. Desky se pomalu pokrývají sulfátem olova. To zmenšuje akční plochu elektrod, což samozřejmě omezí i schopnost autobaterie vydat proud. Jakmile přijdou v říjnu první podzimní mrazivá rána, vůz nenastartuje.

Jak tomu předejít?

Řešení je docela jednoduché. Stačí přes léto nenechávat auto delší dobu na sluníčku a pokud už to jinak nejde, alespoň jej jednou za týden projeďte. Ne do vedlejší vsi a zpátky, ideální je třeba 30 až 50 kilometrů, na kterých se autobaterie dobije do plna. Jestli se vám ani do toho nechce, můžete ji nabít nebo ji nechat na nabíječce připojenou trvale. Moderní inteligentní nabíječky umějí udržovací režim. Do plna nabijí akumulátor a pak jej v tomto stavu udržují. Životnost autobaterie se při správné péči může dost prodloužit.

Leccos se dá předvídat, pokud máte akumulátor, který už kroutí osmou, devátou, desátou sezónu, asi neočekáváte, že bude fungovat jako nový. Jeho kapacita už není co bývala a maximální proud, který umí vydat, bude klidně o třetinu nižší. Ani při nejlepší péči se nedá opotřebení zabránit a klidně ze dne na den může taková autobaterie definitivně vypovědět službu.

Jak prověřit autobaterii?

Kontrola je poměrně jednoduchá. Nabijte akumulátor do plna, třeba nabíječkou nebo i jízdou. Poté nechte auto alespoň jeden den stát v klidu. Poté změřte napětí autobaterie. Ideální je 12,6 - 12,8 V, pod 12,5 V bychom už pomalu začali počítat s výměnou, ale možná ještě jednu sezónu akumulátor zvládne. Jeho životnost se však blíží ke konci. Pokud klesne během 24 hodin napětí na 12,4 V a níže, je autobaterie prakticky zničená.