Největší podvody ve Formuli 1

Různé disciplíny motoristických závodů jsou tradičně provázány rozličnými pravidly. V demokratické kultuře je však výklad pravidel jasný – co není zakázáno, je dovoleno. Úkolem techniků, inženýrů a tvůrců závodních vozidel je pečlivě zkoumat tato pravidla. Pokud má ale tým ambice vítězit, pouhá znalost pravidel nestačí. Je nutné číst mezi řádky a hledat v předpisech mezery. Tím se však dostávají na tenký led. Setrvání na něm znamená doživotní slávu a status génia, zatímco propadnutí pod něj nese hanbu a obvykle tvrdé tresty. Zde je výběr největších podvodů ve Formuli 1.

Pedál navíc

Je rok 1997 a tým McLaren-Mercedes řeší problém. Technici si při vývoji formule s názvem MP4/12 lámou hlavu s poněkud těžkopádným chováním v zatáčkách. Řešení bylo na tu dobu neobvyklé, poměrně jednoduché, a především nebylo upraveno pravidly. Jednalo se o dobu, kde se ve formuli ovládání spojky pomalu přesouvalo z nožního na ruční na volantu. V kokpitu McLarenu Miky Häkkinena tak vzniklo místo na jeden menší brzdový pedál. Druhý jezdec týmu, David Coulthard, stále spoléhal na nožní spojku. Do jeho kokpitu se tak musel vměstnat pedály rovnou čtyři. Pedál navíc ovšem nesloužil primárně k brzdění, ale pouze přibrzďoval zadní vnitřní kolo v zatáčkách, čímž pomáhal autu se lépe stočit. Nebyl to však jediný efekt. Díky lepšímu stáčení do zatáček mohli inženýři naladit podvozek na rychlejší výjezdy a ve výsledku to znamenalo zlepšení času až o půl sekundy na kolo.

Také čtěte

3 min. čtení

Průvodce po termálech Goracy Potok: Co vás tady čeká a nemine?

6. 11. 2024 Vendula Flassig Vrablová Tipy a rady

Jediným nedostatkem však bylo, že nešlo přepínat mezi levým a pravým zadním kolem – v rámci předzávodní přípravy se tak muselo v závislosti na charakteristice okruhu rozhodovat, které kolo bude výhodnější brzdit. Kuriózní na téhle kličce v pravidlech je to, že ji nakonec neodhalil žádný z konkurenčních týmů, nýbrž fotograf. Darren Heath si při fotografování u trati všiml vždy pouze jednoho rozžhaveného kotouče na zadních kolech – na tom by nebylo nic tak zvláštního, kdyby ovšem kotouč nezářil ještě při akceleraci. Heath si dal dvě a dvě dohromady a začal pátrat. Sešel se se spřáteleným technikem, načež se skupinou dalších fotografů zahájil hon na pedálovou sestavu McLarenu.

Dostat se k takové fotografii není nic jednoduchého, týmy si své formule většinou velmi dobře střeží. Nejlepší příležitost je, pokud dojde k havárii nebo technické poruše – v takovém případě formule končí mimo trať a na okamžik je nestřežená. Přesně to se stalo a pedálovou soustavu formule McLarenu se tak podařilo vyfotit. Okamžitě bylo zřejmé, že něco přebývá. Řešení pak rychle zkopírovalo celé startovní pole a výhoda McLarenu byla ta tam. Pro sezónu 1998 přebral vývoj formulový génius Adrian Newey a vymyslel dokonce systém přepínaní brzdného účinku mezi levým a zadním kolem. Jak to však bývá, FIA toto řešení kompletně zakázala.

Také čtěte

2 min. čtení

5 důvodů, proč vyměnit opotřebované pneumatiky

24. 10. 2024 Nikola Vrablová Tipy a rady

Geniální aktivní podvozek

Už dlouhá léta platí ve Formuli 1 pravidlo o minimální světlé výšce podvozku. Platilo i v roce 1981, ale konstruktér Brabhamu Gordon Murray, který se o několik let později zasloužil o legendární supersport McLaren F1, se rozhodl toto pravidlo obejít. Důvod byl jednoduchý – čím nižší podvozek, tím lepší má formule jízdní vlastnosti. Při návrhu Brabhamu BT49C tedy použil hydropneumatický podvozek. Ten umožňoval podvozku poklesnout, zároveň si však v klidovém stavu zachovával pravidly stanovenou minimální výšku 60 milimetrů.

Jakmile se ale formule rozjela a začaly ní působit přítlačné síly okolního vzduchu, došlo ke stlačení podvozku a snížení jeho výšky. Díky tomu dosahoval Brabham ještě vyššího přítlaku a získával tak výhodu. Pochopitelně to neuniklo soupeřům, v tu dobu však neexistoval způsob, jak výšku vozu změřit za jízdy. Aby Gordon Murray konkurenci ještě více zmátl a lehce si z ní vystřelil, nainstaloval na auto krabičku, ze které koukaly dráty a přepínače, funkci ale neměla žádnou. Ačkoliv byl systém prakticky odhalen, Brabhamu získaný náskok stačil a Nelson Piquet se stal o pouhý jeden bod mistrem světa.

Formule je podvodů plná

Prostředí Formule 1 je velmi kompetitivní, a tak se nelze divit, že hranice mezi šedou zónou pravidel a podvodem je tu velmi tenká. V předchozích řádcích jsme si představili jeden kreativní výklad pravidel a jeden jasný podvod. Zdaleka to však nejsou jediné případy porušení pravidel, které dlouhá historie F1 pamatuje. Vzpomeňme například zakázaný launch control Benettonu, který ovšem nikdy nebyl stoprocentně potvrzen, nebo flexibilní přední přítlačné křídlo Red Bullu, které procházelo hned několik sezón. Typické jsou také drobné podvůdky s váhou auta nebo množstvím paliva. Zkrátka Formule 1 je podvodů plná.