Nové baterie nevydrží tolik jako prvovýrobní. Proč?

V čem je prvovýrobní autobaterie lepší?

Baterie z prvovýroby je stejná, jakou koupíte jako originální náhradní díl. Nebavíme-li se o AGM autobateriích, pak klasické olověné akumulátory se zaplavenými elektrodami jsou většinou typu EFB. Už to samo o sobě znamená, že jsou kvalitnější, EFB autobaterie totiž mají zesílené desky, netrpí tolik na samovybíjení, jsou odolnější proti cyklickému nabíjení/vybíjení a v neposlední řadě snášejí dobře i studené zimní starty motoru. Při nich je totiž potřeba vydat vysokou hodnotu proudu, což způsobuje deformaci desek elektrod. Zesílené desky se silnější mřížkou tomu zkrátka lépe odolávají. Není divu, že taková autobaterie vydrží s přehledem i dekádu. Jinak ale nejsou originální baterie ničím výjimečné, ano, jsou kvalitní, ale ne víc než jakékoliv jiné kvalitní autobaterie.

Vybíráte-li tedy nový akumulátor, nemusíte hned sahat do nejvyšších cenových pater pro originální. Ostatně běžná cena baterie pro čtvrtou Fabii, Octavii, Kodiaq nebo Karoq je v případě 59Ah/320A celých 7 499 korun s DPH (v době psaní článku byla baterie ve slevě za 3 619 korun s DPH). Výhodnější je tedy pořídit nějakou prověřenou značku, například Banner nebo Yuasha, která vyjde na třetinu, kvalitativně vyjde taková baterie na stejno.

Jak novou baterii neničit?

Krom pravidelného nabíjení inteligentní nabíječkou je potřeba i sdělit autu, že novou baterii dostalo. Sice se s tím řídící jednotka nějak vypořádá, když ji vyměníte jen tak, ale nepřizpůsobí tomu systém dobíjení za jízdy auta. Ten totiž v rámci úspor nenabíjí neustále, ale jenom sporadicky, za to ale vyšším proudem i napětím. Postupně, jak se autobaterie opotřebovává, se upravují parametry dobíjení.

Do toho akumulátor uživatel vymění, nicméně dobíjení pořád probíhá podle upravených parametrů, jako by šlo o baterii starou. Zdánlivě se nic špatného neděje, možná prvních pár jízd řídící jednotka raději nevypíná motor stop-start systémem, ale i to se po čase spraví. Jenže po třech letech je akumulátor po smrti, proč? Nebyl nabíjen tak, jak by nabíjen být měl. Řídící jednotka počítala s jeho sníženou kapacitou, jako by to byla stará baterie, problém je, že měl kapacitu daleko vyšší. Nabíjení tedy probíhalo třeba jenom do 60 %, což autobaterii neprospívá, a proto tak rychle odešla.

Správný postup je obvykle napsaný v manuálu, typicky je potřeba zajet do autorizovaného servisu, který pomocí diagnostiky řekne řídící jednotce, jakou přesně baterii dostala, jaká je její kapacita, typ, startovací proud a podobně. Dobíjení za jízdy se následně řídí podle těchto hodnot, které jsou v průběhu let adaptovány na měnící se parametry stárnoucí autobaterie.