Ředění motorového oleje naftou nebo benzínem

Proč se olej ředí palivem?

Tomu, aby se palivo mohlo dostat do maziva, jdou dnešní agregáty doslova naproti. Musejí, nic jiného jim totiž nezbývá. V honbě za co nejnižšími emisemi se konstruktéři museli uchýlit k velmi razantnímu snižování tření. Pomohli si jednak řidšími specifikacemi maziv, ale také většími vůlemi tam, kde to z krátkodobého hlediska nic neohrozí. Jedná se zejména o písty, respektive pístní kroužky. Ty mají za úkol především oddělit spalovací prostor ve válci od olejové vany. Zkrátka nesmí se nic dostat z jednoho prostoru do druhého, kroužky případné zbytky oleje setřou dolů a ideálně hermeticky těsní, aby nedocházelo ke ztrátě tlaku v prostoru nad pístem.

Jenže pístní kroužky jsou uchyceny v drážce v pístu a netvoří úplný kruh. Naopak, je potřeba, aby lehce pružily směrem ven a otíraly se o stěny válce. Nebudeme zabíhat do zbytečných detailů, ale právě u pístních kroužků našli konstruktéři prostor pro snížení jejich tlaku na stěnu válce a tím snížení tření. Nedisponujeme konkrétními hodnotami, ale nebude to nijak závratné, maximálně jednotky procent úspory paliva, tudíž i emisí.

K čemu asi dojde, je jasné. Špatně těsnící kroužek, což byla dříve doména vyběhaných starších motorů, propustí ochotně část kapaliny, která ulpí na stěně válce, dolů pod sebe, tedy do vany. Respektive on ji tam spíše strhne. Jak se vyskytne kapalina, tedy obvykle benzín nebo nafta na stěně válce? Jednoduše se tam vysráží, protože moderní přímovstřikové motory neposkytují dostatek času k jejímu odpaření a smísení se vzduchem. Palivo se na stěnách válců sráží, když je motor studený. Nejvíce je tedy olej ředěn u aut, která jezdí na krátké trasy.

Také čtěte

2 min. čtení

Náš víkendový únik do Tater aneb Cesta z Ostravy do Tater autem

27. 12. 2024 Nikola Vrablová Tipy a rady

Ředění oleje benzínem

To je lepší varianta. Že motor ředí mazivo benzínem, se pozná jednoduše – vymontujte víčko pro dolévání oleje a přivoňte si. Další neklamnou známkou je, že oleje přibývá, což se projevuje i na jeho měrce. Léčit se dá jenom částečně, a to delšími jízdami, při kterých se některé složky benzínu odpaří. Zdaleka však ne všechny, jen zhruba polovina. Některé totiž mají bod varu nad 200 °C, takže se vypaří jenom ty, u nich že je bod varu zhruba do 100 °C. 90-100 °C je totiž běžná provozní teplota maziva motoru.

Ředění oleje naftou

Zde je to o něco horší, protože nafta rozhodně bodem varu nekopíruje benzín. Naopak! Není v ní složka, která by vařila při teplotě nižší jak 160 °C, většina jich vře kolem 250-300 °C. Z toho plyne jediné – nafta v oleji zůstává a ředí ho, ať se snažíte jak chcete.

Čemu to škodí?

Automobilky o tomto problému samozřejmě vědí a částečně s ním počítají. Z vícero zdrojů se můžeme dozvědět, že přípustný obsah nafty nebo benzínu je 4-5 %, pak už lze hovořit o závadě. Nafta jako taková částečně mazat umí, benzín je bohužel docela solidní odmašťovadlo, které jde svými vlastnosti proti tomu, o co se snaží olej. A co hůř, palivo snižuje a mění HTHS viskozitu oleje. Ta nám udává, jak moc silný je mazací film při vysoké teplotě a vysokém smykovém spádu a pakliže ji snížíme, tak především při vyšších otáčkách motoru se může začít mazací film trhat. V místech, kde se trhá mazací film, dochází logicky k přidírání, tedy styku „na tvrdo“ (kov na kov).

Co s tím?

Problém, jak už je naznačeno výše, je částečně řešitelný provozem auta na delší vzdálenosti, kdy motor běží studený jen chvíli. Nebude docházet k ředění v takové míře. Další možností je zkrácení intervalů výměny oleje. Tam, kde automobilky předepisují dost vražedné intervaly a long-life oleje, je na místě držet se spíše konzervativních 15 tisíc kilometrů. Jakmile zjistíte, že olej je ředěn benzínem, nebojte se zkrátit interval výměny maziva klidně na 10 tisíc kilometrů. Nemůžete tím ničemu ublížit. Pakliže dochází k ředění opravdu hodně, řešte problém se servisem.