Skutečně komfortních aut dnes moc není. Frčí spíš sportovnější varianty, kdy si v rámci nějakého „Sport Paketu“ může člověk zaplatit třeba ostřejší řízení, tvrdší podvozek a agresivněji vyhlížející přední masku. Jenže, co když preferujete lehce houpavou a poklidnou jízdu?
Test: Citroën C5 X plug-in hybrid – auto, které jsem naboural
Články na téma Citroën C5 X:
- Citroën C5 X rozměry
- Citroën C5 X cena
- Spotřeba Citroënu C5 X
- Test: Citroën C5 X plug-in hybrid – auto, které jsem naboural - právě čtete
- Citroën C5 X - podvozek
- Citroën C5 X – co je to vlastně za auto?
Na to tady byl do nedávna Citroën se svým koulemi, respektive hydropneumatickým podvozkem. Ten ale automobilka odpískala a svoji labutí píseň zapěla tato vymoženost v modelu C5. Dnes už jsme trochu někde jinde, ale ve francouzském Poissy očividně stále dobře vědí, jak udělat vůz velmi elegantní, komfortní, ale i moderní.
Co to je?
Citroen C5 X v sobě kombinuje SUV, sedan a vlastně i kombík, co přesně to je, se možná pokusím rozklíčovat na ploše jiného článku, zde uvedu jen tolik, že zařadit do nějaké jednoznačné škatulky prostě nejde. Co ale mohu, je pochválit design. Stellantis u mě hodně boduje s novým Peugeotem 308, který na to šel ale úplně jinak – agresivněji. To C5 X nabízí hlavně ladnost a eleganci.
Kola dělaj auto!
Předek je prostě typicky citroenovský, hodně mě oslovily tenké proužky denního svícení, záď tohoto korábu zase hezky splývá a pozvolna klesá. Chápu sice význam výrazné odtrhové hrany, nicméně bez ní by to bylo ještě o kousek lepší a začištěnější. No a pohled z boku ukáže dokonalou majestátnost C5 Xka. Ano, to auto je velké, vypadá tak na obrázcích a v reálu je to ještě výraznější. 4,8 metru délky zkrátka jen tak nezamaskujete a celé to podtrhují velká kola, která se otáčejí v záměrně velkých podbězích. Tenhle lehce „angličákoidní“ vzhled je super, je to jeden z mála moderních trendů, který je mi sympatický.
Také čtěte
Interiér Citroënu C5 X
Po otevření dveří se naskytne pohled do zajímavého interiéru. Podtrhl bych to slovo „zajímavého“, protože on ani není moc luxusní, což je mu někdy trochu vyčítáno, ačkoliv si myslím, že je to dost nefér. Interesantní mi přišla hlavně textura na dveřích a spodní části palubní desky v kombinaci s měkčenými plasty a taky líbivým prošíváním, kterýžto vzor se krom obložení dveří vyskytuje i na sedadlech. Má obvyklá stížnost tu bude oprávněná jen částečně, protože lesklé plasty se uvnitř vozu sice vyskytují, ale v akceptovatelné míře. Většinu skutečně tvoří daleko praktičtější povrchy.
Zmíním ještě zajímavý detail, na který jsem přišel až ke konci testu. Před loketní opěrkou jsou dvě místa na nápoje. Jedno je ale o něco větší než to druhé, takže ať už je to větší či menší kelímek nebo dokonce půllitrová PETka, do některého z otvorů zapadne skvěle a drží tam díky gumovým zobáčkům. Cením takovéhle promyšlenosti, stejně jako samostatný panel klimošky. Takže žádné mudlání po displeji pro změny teploty o půl stupně se tu nekoná. Potlesk, prosím!
Excelentní sedadla
Usednutí člověka přesvědčí, že i na sedadlech si dal někdo při vývoji sakra záležet. Jsou měkká, ale jen tak akorát, mají dostatečně dlouhý sedák i opěradlo a to spolujezdcovo jde dokonce posouvat/sklápět pomocí tlačítek na boku. To kdyby si dozadu sedl někdo, kdo rád využije prostorového potenciálu, který Citroen C5 X nabízí. Možnost připlatit si za výhřev a ventilaci je v této třídě už tak trochu samozřejmost, testovaný kousek obojí měl, nicméně s ohledem na venkovní teploty v rozsahu 10-20 °C jsem neměl nutkání si pod zadnicí zatápět, ani ji odvětrávat.
Také čtěte
Displeje, HUD
Nastartování samozřejmě rozsvítí dva displeje. Jeden skromnější před řidičem a druhý centrální panel o úhlopříčce 12 palců. Nutno poznamenat, že zobrazovač je to skutečně krásný a velikostí dostatečný. Systém infotainmentu by mohl být o malinko přehlednější a logičtější, nicméně dá se na něj zvyknout bez problémů. Stejně si asi většina zákazníků připojí svůj smartphone přes bezdrátový Apple CarPlay nebo Android Auto.
V zorném poli řidiče je samozřejmě digitální kokpit zobrazující rychlost, otáčky motoru data o jízdě, eventuálně i zmenšenou navigační mapu. Nemám výtek, odpustím i menší otáčkoměr – s ohledem na přítomnost automatické převodovky je jeho úloha spíše informační. Doplňuje ho head-up displej, ovšem promítaný na plochu čelního skla, žádné štítky, které mi vždycky lezou na nervy, tady je vše, jak má být. A jakkoliv většinou tuhle vymoženost stejně nakonec vypnu, tak tady jsem si ji nechal zapnutou. Netuším, čím to je, ale nevadilo mi to.
Vzadu a kufr
Bez problémů se dá sedět i vzadu, kde jsem neměl problém se nasoukat i sám za sebe. Co mi ale lehce scházelo, bylo místo nad hlavou. Při 198 centimetrech se to zkrátka docela často stává. Když bych se na sedadle trochu rozvalil, s klidem bych absolvoval i delší cestu. Zavazadlový prostor má objem 485 litrů. Holt trakční baterie si pro sebe něco ukousne, pokud se obejdete bez ní, bude kufr mít 545 litrů. Zadní sklo je dost malé, ona ta zkosená záď si holt musela někde vybrat svoji daň, takže ve zpětném zrcátku jsem toho neviděl tolik, kolik bych chtěl. Couvání ale s ohledem na 360° kamerový systém není nejmenší problém.
Pohon, spotřeba, geniální podvozek, střet se zvěří
Citroën C5 X můžete mít s 1,2 litru objemným benzinovým motorem, čtyřválcovou šestnáctistovkou a pak s šestnáctistovkou v plug-in hybridu. Všechny spalováky jsou samozřejmě oturbené a plug-in tu tak trochu supluje diesel, který v nabídce není. Testoval jsem, jak už se asi většina čtenářů dovtípila, tu nejvyšší a i nejvýkonnější variantu kombinující elektromotor a spalovák. Ještě poznamenám, že v nabídce není manuál, prostě vždy C5 X bude vždy s automatem.
Také čtěte
Jak funguje hybrid?
Vzhledem k systémovému výkonu 225 koní nemá ani s 1,8 tuny těžkým autem pohonný systém problém. Zrychlení z nuly na sto za 7,8 sekundy je důstojné, nikoliv však natolik divoké, aby rozhodilo posádku auta a narušilo palubní pohodu. Jelikož má vůz jak hrdlo nádrže, tak nabíjecí zásuvku, je možné s ním jezdit i čistě na elektrickou energii. Citroën udává, že takto lze urazit až 55 kilometrů, nicméně nebyl jsem schopen, dostat se nad 44. Za rozumné a použitelné číslo považuji 35 kilometrů, což znamená, že drtivou většinu takových těch pojížděk do obchodu, do práce a podobně, zvládnete i ze zapadlejší vísky. Samozřejmě za předpokladu, že nebydlíte na hodně odlehlé samotě...
Po vybití akumulátoru se samozřejmě vůz přepne do hybridního režimu, kdy elektromotor jen vypomáhá s akcelerací, tedy klasický hybrid. Apetit motoru nicméně není nijak závratný, popravdě jsem čekal, že s takovou „jachtou“ půjdu přes šest, někam k hranici sedmi litrů. Docela mě pak překvapilo, že palubní počítač ukazoval hodnoty od 5 do 6 litrů na sto. Na dálnici samozřejmě šel výš, ale přes 6,8 se nepřehoupl nikdy. Za mě tedy jednoznačně překvapení a ekonomika provozu na jedničku!
Osmistupňový automat krásně řadí a nemá tendence chaoticky hledat ten správný kvalt, když řidič udělá něco nečekaného. Pohon pracuje plynule, přesně tak, jak pracovat má. Přepínání mezi spalovacím motorem a elektromotorem, jejich kombinace... to vše je zvládnuto na jedničku a šestnáctistovka při klidné jízdě ani není slyšet.
Hlavní trumf – podvozek
Ale to hlavní, čím si mě Citroën C5 X získal, je podvozek. Byl jsem na to hodně zvědavý a věru, pověst nelhala! Inženýři skutečně dokázali udělat neuvěřitelně komfortní zavěšení. Jistě, vypomohli si adaptivními tlumiči, elektronikou, hydraulickými dorazy a kdoví čím vším ještě, nicméně v rámci třídy je to absolutní špička! Bohužel se tyhle všechny vychytávky týkají jen plug-in hybridu, konvenční motorizace se musejí obejít jen s těmi hydraulickými dorazy.
Také čtěte
Jízda je ale naprosto skvělá, tedy pokud jste typ člověka, který si v autě umí odpočinout a nepotřebuje se nikam hnát. K dispozici jsou tři úrovně nastavení, přičemž ta nejtvrdší (Sport) je stále dost měkká a pohodlná. Kdo se ale chce rozmazlovat, ten by měl přepnout do komfortního režimu, ve kterém si můžete na zadních sedadlech připadat spíš jako na jachtě pohybující se v klidných vodách zálivu. Skutečně bych neměl problém jakkoliv dlouhou trasu v tomto voze absolvovat, protože až když jsem si vyzkoušel jízdu po rozbité silnici, došlo mi, že vše se tu točí jenom a pouze kolem pohodlí posádky. Kdybych ale měl teď hned vypálit od boku jedno auto, se kterým pojedu na otočku třeba do Portugalska a zpět, asi bych neváhal a volil C5 X.
Nebožtík srnec
Řízení je velmi odtažité, brzdy, jakkoliv jsou dostatečně účinné, se hůře dávkují (někdy jsem brzdil víc než bych chtěl) a celkově jsem neměl ani páru o tom, co se děje pod koly. Bohužel jsem nechtěně otestoval auto i v doslova mezní situaci, která neskončila úplně dobře. Jel jsem samozřejmě předpisovou rychlostí a za značkou obce sešlápl plynový pedál, abych popustil uzdu všem v elektromotoru i spalováku skrytým koním. Když tu náhle se z porostu vpravo vynořil srnec. Hned mi bylo jasné, že naše časoprostorové koordináty se v určitém bodě musejí protnout. Pokusil jsem se s panem Newtonem usmlouvat co nejvíc, abych dal nebohému tvorovi šanci přežít. Zadupl jsem prostřední pedál do podlahy, ale ani tak se mi nepovedlo omezit jeho hybnost dostatečně a náraz byl pro sudokopytníka fatální. Dále to odnesl světlomet, plastový kryt nárazníku, radar a pár dalších plastů. Vůz nicméně zůstal pojízdný, ale na fotkách vypadá o něco hůře. Omluva směrem k zastoupení Citroënu je proto víc než na místě.
Závěr
Hodnotit tohle auto je vcelku složité. Pokud chcete prostorný manažerský vehikl na nízké přelety Evropy vysokou rychlostí, asi vás odkážu ke konkurenci s naftovou motorizací. Jezdíte-li naopak volnějším tempem, nepotřebujete honit minuty a na prvním místě je komfort, tak vás naopak budu přesvědčovat, abyste se ke konkurenci otočili zády a vyzkoušeli si svezení v Citroënu C5 X Plug-in hybrid. Poslouží jak rodině, tak třeba výše postavenému člověku, který se chce odlišovat a nechce obligátního superba nebo passata.
Zdroj médií: Jakub Mokříš.
+
- Podvozek
- Prostorný interiér
- Spotřeba
- Výkon
−
- Horší výhled vzad
- Hůře dávkovatelné brzdy