Nenápadný a praktický společník, který rád zastane spolehlivou funkci pro rodinu, mě tento týden při testování mile překvapil. Obyčejný vzhled a solidní jízdní vlastnosti z něj dělají ideálního parťáka na každodenní ježdění po světě.
Ženský test Opel Grandland X 1.5 CDTI - sázka na jistotu
Žádná velká extravagance, ale stejně tohle auto zapadá do koncernu PSA a zůstává tak jeho střídmým členem, který tahá za pomyslnou brzdu v odvázanosti. Jeden by až řekl, že mezi ně snad ani nepatří.
Exteriér a zavazadlový prostor
Ale díky bohu za jedno z posledních SUV, které nesoutěží v kategorii o nejextravagantnější auto roku. Přeci jen jeho nenápadný vzhled se může líbit právě skupině konzervativnějších zákazníků. Ti většinou nechtějí riskovat a raději zapadnou do řady, než aby vyčnívali - je to pro ně prostě nekomfortní. Každému se přeci líbí něco jiného, a to je dobře. I já sama jsem ráda za nenápadného elegána, kterého tu pro tento týden mám. Je to příjemná změna.
Nicméně, co se týká vzhledu vozu, tak se mi velmi líbí světla. Jak ta přední, tak ta zadní jsou zaoblena do hokejky - možná, když se na ně někdo bude dívat déle, rozpozná v nich logo nejmenované sportovní oděvní značky. Světlomety disponují moderní technologií AFL LED. Dále mě zaujala i přední maska, která nevypadá vůbec zle a má vyvážené a přesné linie. Uprostřed masky se nachází logo automobilky.
Do auta se pohodlně nastupuje, i když musím uznat, že zadní dveře jsou poněkud užší, než je obvyklé. Ale ani tak to nebrání pohodlnému usazení se vzadu, kam se v pohodě vejdou další dva dospělí lidé. Prostoru zde budou mít tak akorát. V případě testovaného auta byla k dispozici zatmavená zadní skla a spolu s nimi i sluneční clony, které se dají snadno vytáhnout a zacvaknout - jistě ocení každý řidič, který má dítka.
Kufr je prostorný, což se u moderních SUV zas tak často nevidí, neboť ve většině případů kus zavazadlového prostoru zabírá baterie kvůli hybridní technologii. Naštěstí zde je vše v pořádku, a tak si do kufru mohu zabalit prakticky cokoli, protože jeho objem je 514 litrů.
Ačkoli nutno podotknout, že jsem se setkala i s názory, kdy si dotyční mysleli, že prostor v kufru bude mnohem větší. Holt optická iluze auta, kterou podtrhává ke všemu bílá barva karoserie. Ostatně výběr barvy se vždy bude kombinovat s černou střechou. Nebojte se tedy sáhnout i po extravagantnějších tónech jako je například jedovatě zelená nebo červená - v tomto směru zcela vyniknete.
Interiér, sedadla a odkládací prostory
Po usednutí za volant se nekoná žádné velké překvapení. Na řidiče nedýchnou žádné hypermoderní technologie. A to se mi popravdě na Grandlandu X líbí. Každé auto přeci nemusí být supermoderní s deseti dotykovými displeji - dobře, to trochu přeháním. Ale pro uživatele, kteří mají rádi přesný a jasně definovaný interiér, který je ještě k tomu logicky uspořádaný, je tohle ta správná volba. V kabině vozu se budete prostě cítit dobře. Většina funkcí se ovládá přes klasická tlačítka, kterých tu je tak akorát.
Co se týká ale ještě interiéru, tak ten vypadá svým způsobem hodnotně. To ostatně potrhuje ambientní osvětlení ve výplni dveří a v palubní desce. A také - pro mne - méně oblíbené černé lesklé plasty, které jsou často náchylné k otiskům prstů. Pan hadřík je povolán opět do služby. Nicméně zhotovení výplně dveří je pěkné a nadstandardní - tedy žádný tvrdý plast.
Také čtěte
Systém infotainmentu běží lehce pomalu, ale pro běžného uživatele je to zcela zanedbatelný detail. Co je ale trochu průšvih, je navigace. Ta byla poněkud zastaralá a neaktualizovaná. Nesčetněkrát se mi tedy stalo, že mě zavedla do ulic, které nebyly ani jednosměrkami, nebo naopak nově postavené okruhy v sobě vůbec neměla zaznamenané, což je pro auto, které se vyrábí teprve tři roky, trochu problém. Spoléhat se musíte tak na navigaci v telefonu, podle které jsem se nakonec řídila i já. Nicméně doufám, že je to jen chyba softwaru a bude stačit jej celý přehrát.
V kabině se nachází mnoho odkládacích ploch a skrytých prostorů. Což je zejména pro maminky s dětmi velká výhoda. Jeden takový téměř až tajný prostor naleznete ve středovém poli palubní desky, hned pod obrazovkou infotainmentu. Stačí jen kliknout na dvířka a prostor se otevře. Mobil se do ní nevejde, ale rouška už ano. V interiéru jsem tak hledala, kde se nachází bezdrátové nabíjení telefonu, a jaké bylo mé překvapení, když jsem jej konečně po pár minutách našla!
Pokud si tedy toužíte nabít telefon, musíte se podívat do loketní opěrky. Zde snadno stroj umístíte k nabíjecí plošce pomocí gumičky, která jej ponechá na svém místě i při ostřejší jízdě. Telefon tak nebude na očích a vy můžete pozornost věnovat řízení. Ostatně, pokud přijde zpráva nebo bude někdo volat, zobrazí se vše na obrazovce multimediálního systému, která je zapuštěná dovnitř palubní desky a nevyčnívá tak do prostoru..
Co se týká místa před řidičem, tak zde si můžete nastavit multifunkční volant jak podélně, tak horizontálně. Volant se drží dobře a neklouže v dlaních. Navíc v opravdu velkých zimách a u negarážovaného auta se hodí si spustit kouzelný čudlík, přímo mezi voliči na volantu, a to vyhřívání věnce. Palubní počítač je složen z analogových ukazatelů a s obrazovkou uprostřed - sem se vám promítne vše důležité. S otočným voličem na páčce u světel si můžete listovat systémem, jak je jen libo.
Sedadla jsou pohodlná, ale uděláte lépe, když si připlatíte za ta ergonomická - tak to bylo v době testování. Nyní jsou v nejvyšší výbavě sedadla už součástí cenového balíčku. Jízda bude o něco komfortnější a ani po dlouhé cestě si nebudete potřebovat hned druhý den zajít k chiropraktikovi.
Také čtěte
Motor, jízdní vlastnosti, spotřeba
V testovaném voze se nachází dieselový čtyřválec s objemem 1.5 CDTI a s výkonem 96 kW. To vypadá na zcela průměrné auto, ale nenechte se oklamat. Tenhle vůz má rozhodně co nabídnout - zejména při dlouhých cestách nebo rychlé změně jízdních vlastností. Disponuje totiž točivým momentem 300 Nm, což z něj činí vhodného kandidáta na občasné rychlejší jízdy a také stroj, který se nenechá zahanbit rychlým rozjezdem na křižovatce. To podtrhuje i motor, který je svým projevem dynamický.
Přestože nutno podotknout, že na rychlejší průjezdy zatáčkou to nikdy úplně nebude, protože tohle dá autu zabrat a začne se mírně naklánět. Grandland X byl stvořen spíše pro klidnější a pohodovější cestovní tempo, kdy se nikam nemusí spěchat a nikdo si nic nepotřebuje dokazovat. Podvozek je naladěný tak nějak průměrně, ale stále komfortně. Neohromí, ale zároveň ani nezahanbí. Ostatně nenajdete u něj hydraulické dorazy jako například u sesterského Citroënu. Svým naladěním ale zvládá podvozek dobře a přesně filtrovat nerovnosti na silnicích.
Jak je známo, koncern PSA nenabízí ve většině svých modelů pohon 4x4, a tak se musíte u tohoto vozu spokojit s náhonem na přední kola. Nicméně vše se poměrně elegantně vyřešilo. Auta mají v systému naprogramované voliče - nebo také otáčecí tlačítka pro snadnější zdolávání terénu. V případě Opelu je to systém IntelliGrip (pět různých režimů terénu). S autem se tak můžete vydat třeba na polní cestu, jen bych vynechala náročnější jízdní podmínky, přeci jen, stále se jedná o městské SUV, nikoli o pickup s radlicí na likvidaci zombíků.
K motoru náleží automatická osmistupňová převodovka, které zůstal klasický oldschool mechanický volič páky - přeci jen v poslední době lze u nových vozů vidět spíše miniaturní voliče, které zabírají co nejméně místa. Převodovka řadí dobře a téměř neznatelně. Do palivové nádrže se vejde 52 litrů nafty. A průměrná spotřeba je také solidní. S těžší nohou pojedete k 7 litrům, ale pokud se budete hlídat, je možné jezdit mezi 5 až 6 litry na 100 kilometrů. Samozřejmě záleží, jak moc naložené auto budete mít. Avšak diesel byl vždy zárukou pro šetření peněženky a jinak tomu není ani v dnešní době.
To, že se nejedná o velkého závodníka, prozradí i počet sekund, které musí uběhnout, než se Grandland X dostane z nuly na sto. V tomto případě je to 12,3. Kdo by chtěl lepší výsledek, musí se podívat po jiném autě a zároveň počítat se zvýšeným rizikem toho, že mu skončí pokaždé snídaně potomků za krkem.
Závěr testu Opel Grandland X
Ačkoli možná na první pohled nezaujme vzhledem, může mnohé nabídnout v jiných směrech. Určitě se bude líbit lidem, kteří příliš nefandí moderní avantgardě a dotykovým plochám, ve kterých se mohou často nedobrovolně ztrácet. Tohle auto je prostě pro lidi, kteří ví, co chtějí a hlavně co potřebují. A ne aby jim systém diktoval, jak mají lépe řídit.
Navíc se do něj pohodlně naskládá celá rodina, ať už je malá nebo velká. Na ranní rozvážení dítek do škol a školek zcela ideální, stejně tak na výlet o víkendu i se psem v kufru. Cenovka začíná pod půl miliónem a kdo by chtěl jezdit trochu více eko s ohledem na životní prostředí, pak může v konfigurátoru sáhnout po plug-in hybridní verzi do zásuvky. Ta se hodí zejména pro řidiče, kteří denně najezdí maximálně do 50 kilometrů a mohou tak jezdit prakticky furt za pár korun.
Zdroj médií: redakce, Opel, hlavní foto: Milan Veselý.
+
- konzervativní exteriér
- agilní naftový motor
- solidní spotřeba
- přehledný interiér
- přijatelná cena
−
- neaktualizovaná navigace
- chybí možnost pohonu 4x4
Fotogalerie (24 fotek)
Mira Mira,
Michaela Rubešová,
Jindra,
