Na čerpacích stanicích se ceny šplhají do závratných výšin a spousta motoristů se obává budoucího vývoje. Podívali jsme se na to, jak moc jsou obavy oprávněné a jaký nejhorší scénář může přijít.
Zdražení paliv - jak dlouho potrvá a jak vysoko mohou ceny jít?
Články na téma ceny pohonných hmot:
- Ceny pohonných hmot v ČR
- Zdražení paliv - jak dlouho potrvá a jak vysoko mohou ceny jít? - právě čtete
- Ceny pohonných hmot v Evropě
- Čerpací stanice ONO - jaká je cena nafty a benzínu?
- Nejlevnější nafta a benzín na světě
- Cena benzínu a nafty v Polsku opět stoupla
- Čerpačky v Česku už brzy možná výrazně zlevní
- Levné pumpy v Česku - již brzy
Proč se to děje?
Rusko má obří množství ropy, kterou samozřejmě rádo vyváží. Jenže v rámci sankcí uvalených kvůli invazi na Ukrajinu země i firmy ruskou ropu začaly odmítat. Dochází tak k bizarní situaci, kdy všechny zpracovatele této tekutiny zachvátila panika. Cena tak extrémně vzrostla, ale obří tankery s ruskou ropou teď nemají kde svůj náklad „udat“, a tak ho marně nabízí výrazně pod cenou.
Druhým faktorem, který má na cenu paliv u nás vliv, je naše měna. Českou korunu vnímá západ i burzy jako jednu z těch „východních měn“ a nemá v tuto chvíli příliš velkou důvěru investorů. Zejména s ohledem na to, že ruský prezident Putin se nijak netají tím, že by rád dostal země bývalé SSSR zpět pod svoji sféru vlivu (viz. jeho prohlášení, že požaduje, aby se NATO vrátilo do stavu před rokem 1997 - tedy bez nás). Oslabování koruny nakonec bylo tak silné, že ČNB musela začít měnu nakupovat a tím pokles hodnoty zpomalila.
Zároveň si tímto odpovídáme na otázku, kdy to skončí - situace dostane šanci se srovnat, až sankce na Rusko pominou. Takže otázka přijatelných cen paliv je spíše politická a ekonomové mohou akorát hodnotit důsledky. Pokud ale potrvá současný stav delší dobu (a zatím tomu vše nasvědčuje), Evropa se bude muset přizpůsobit a ceny paliv se na původní hodnoty nemusejí vrátit už nikdy.
Kam až budou ceny stoupat?
V tuhle chvíli se dá najít i palivo s cenovkou přes 50 korun za litr. Pravda, je to sice „prémiovka“, ale je velmi pravděpodobné, že se na tuto cenu dostane i obyčejná nafta a natural 95. Otázkou je, jak vysoko může cena vylézt. Pokud by nezasáhl stát a ceny nezastropoval, je podle ekonoma Lukáše Kovandy maximum někde kolem 65-70 korun za litr.
S tím, jak ceny lezou nahoru, začínají totiž lidé méně jezdit a ti v pohraničí se nebojí jezdit tankovat třeba do Polska, kde jsou ceny lepší. Čerpacím stanicím by tak klesal odběr a tím i tržby, takže nakonec se ten raketový růst přeci jen zastaví.
Nejhorší scénář
Kdyby došlo na zatažení Evropy do konfliktu na Ukrajině, technicky vzato bychom byli ve válečném stavu. Krom jiných (a mnohem horších) konsekvencí by to s velkou pravděpodobností znamenalo i zavedení přídělového systému. Ten se nemusí vztahovat jenom na „válečné“ období, ale jak ukázala historie, tak může trvat i docela dlouho potom - u nás skončil po druhé světové válce až v roce 1953!
Naposledy byla paliva na příděl začátkem devadesátých let. Ropná krize a informace o chystaném zdražování byly faktory, které zapříčinily paniku a lidé začali nakupovat do zásoby. Nakonec ke zdražení opravdu došlo a byl zaveden jakýsi „změkčený“ přídělový systém. Každé auto mohlo natankovat 25 litrů za měsíc a palivo bylo za jednotnou cenu 12 Kčs/13,50 Kčs (benzín special/benzín super). Nad limit 25 litrů byla cena 16 Kčs/18 Kčs, což bylo na tehdejší poměry opravdu hodně drahé. Před tankováním musel motorista vyplnit odběrní lístek a každý odběr se zaznamenával do velkého technického průkazu.
Zdroj info: globalpetrolprices, Lukáš Kovanda, theguardian.
Zdroj médií: Depositphotos.
Zdroj médií: Depositphotos.
Diskuze (0)
Podobné články
