Pod pojmem klepání motoru se skrývá hned několik různých problémů. Když se zeptáte na ulici tři lidí, každý vám určitě řekne něco jiného. Pojďme si je probrat postupně.
Co je klepání motoru
Články na téma problémy s autem:
- Nejčastější poruchy spojky v autě
- Co způsobuje, že volant vibruje při brždění
- Co je klepání motoru - právě čtete
- Víte co dělat, když nejdou přepnout dálková světla?
- Auto táhne při akceleraci do strany, jaké jsou příčiny?
- Auto táhne při brzdění do strany, jaké jsou příčiny
- Prasklé těsnění pod hlavou
- Klepání motoru za studena
- Klepání motoru – proč se to děje a co to je?
- Nejčastější problémy s vozidlem Škoda Octavia 2 1.9 TDI
Studené klepání
Když nastartujete motor, ozývá se z něj takový intenzivní kovový zvuk, který se po pár sekundách ztlumí, až do půl minuty ustane úplně. Jde o hydromechanický problém vymezovačů vůle ventilů. Ty jsou hydraulické a při zastavení vozu se tlak v olejovém okruhu sníží a olej steče dolů do vany. Hydraulické vymezovače tak klesnou. Při hustém a studeném oleji se po nastartování olej nedostane tak rychle k vymezovačům, takže ventily chvíli ťukají na vymezovače. Závada to není, pokud cvakání ustane po několika sekundách. Pokud ne, je třeba vyměnit olej a také vymezovače, které mohou být zaseklé. Důležitá je u nich totiž čistota oleje.
Mechanické klepání
Během jízdy můžete slyšet mechanické klepání motoru. Je to jako cinkání kladiva na kovadlinu a chvění. Je to velký problém, který opět souvisí s olejem. Pokud se například nedostatečně maže ložisko klikového hřídele, zahřívá se a může dojít k jeho deformaci. Deformované ložisko pak vede přímo k deformaci klikové hřídele. Pokud tedy uslyšíte během celé jízdy kovové klepání, které neutichá v jakýchkoli otáčkách, okamžitě jeďte do servisu. Ignorace závady se může silně prodražit.
Klepání termodynamické
Tohle je asi to hlavní a nejznámější klepání motoru. O něj se například stará i piezoelektrické čidlo klepání motoru, které sleduje, zda k němu nedochází. Pokud ano, upraví ECU předstih zážehu.
A co to tedy je? Tohle je termodynamický jev, který není tak jednoduché vysvětlit. Takže následující řádky jsou silně upravené pro širší čtenářskou obec, pokud byste chtěli se dozvědět o problematice hoření ve válcích víc, doporučujeme některá skripta vysokých škol, jako například prof. Jana Macka – Spalovací motory.
Také čtěte
Mnoho studentů se už na základní škole učilo, že jedna z fází spalovacího motoru se nazývá výbuch. Není to tak. Palivo ve válci nevybuchuje. Tedy nechceme aby vybuchovalo. Chceme, aby hořelo, a to co nejlépe. Plamen v laminárním, tedy rovnoměrném proudění bez mísení postupuje v kulových plochách od zdroje zápalu. Ovšem laminární proudění je v motoru těžko dosažitelné a pro nás dokonce i nechtěné. Turbulentní proudění, kdy látky se prudce mísí, totiž zvyšuje odpařování paliva povrchem kapiček, takže palivo lépe hoří a nevznikají nespálené části, ke kterým se vysoká teplota postupujícího plamene nedostala.
U motorů tedy chceme, aby palivo hořelo rychle, ale kvalitně v turbulentním proudu. Aby přední plamenná hráz postupovala vpřed rychlostí, která zaručí kvalitní spálení paliva. Jenže se může stát, že plamen se zrychlí příliš nebo že se začne šířit z různých bodů. Nekontrolovaně. Například (a je jen o jeden z mnoha případů) od nějakého horkého bodu, jakým může být třeba karbonová úsada na pístu, vzniklá nepatrnou netěsností stíracího kroužku. Takže na pístu se objevují drobné kapičky oleje, které po shoření karbonují a přilepí se na píst. Fungují jako teplé body, které nelze uchladit, protože výpočty s nimi nepočítaly.
Po vstřiku paliva do válce se palivo ve válci rozprostře a víří v tečném a radiálním směru. Vytváří se směs paliva, která je ideální k zapálení. K němu dojde elektrickou jiskrou a plamen postupuje směrem od svíčky ke krajům válců. Teplota ve válci stoupá a najednou se tu objevuje problém s úsadou, která je vlastně jako žhavý uhlík. Místo v kraji válců, odkud najednou dojde k redudantnímu zápalu. Dvě kulové plochy plamene se šíří proti sobě. Narazí do sebe a vznikne oscilace náplně. Ta začne kmitat a plamen už nehoří, ale prostě vybouchne, protože palivo se pod zvýšeným tlakem rychleji odpařilo a shořelo naráz. Skokově se tak zvyšuje tlak ve válcích, a to je samozřejmě to, co nechceme.
Podobný problém může nastat i v dalších situacích – u problémů se vstřikováním, nedostatečném rozvíření směsi, problémech s jiskrou.
Rozkmitání náplně válců je samozřejmě problém. Klepání motoru, jak se mu jinak říká, totiž výrazně zvyšuje mechanické namáhání všech částí motoru – od ventilů až po klikovou hřídel. Zvýšené namáhání = snížená životnost a hromada problémů. Představte si třeba rozkmitanou a nesprávně spálenou náplň, která putuje otevřeným výfukovým ventilem směrem k turbodmychadlu…
Většina automobilů má svoje piezoelektrické číslo klepání motoru. Pokud k němu dojde, dokáže rychle zareagovat a po srovnání provozních podmínek je vše v pořádku. Ovšem čidlo dokáže zjišťovat klepání déle a to je pak na servisu, aby informaci z čidla detekoval a závadu odstranil.
Zdroj médií: Bosch, Mercedes-Benz, StockSnap, YouTube (https://www.youtube.com/channel/UCEjpJys5OICSIKeIXK5fWxw).