Moderní diagnostické přístroje umí o autobaterii leccos prozradit a překvapivě nejen o ní. K dispozici jsme měli diagnostický přístroj Yuasa GYT250 a divili byste se, co všechno o akumulátoru prozradí.
Co všechno ukáže diagnostika autobaterie
Články na téma kontrola stavu autobaterie:
- Prevence proti selhání baterie
- Metody kontroly stavu baterie
- Údržba autobaterie: Prodloužení životnosti
- Diagnostika autobaterie - právě čtete
- Jak zkontrolovat napětí autobaterie
- Jak poznat vybitou baterii v autě
- Víte, jak a podle čeho poznat vybitou autobaterii?
- Vnitřní odpor autobaterie – jak jej změřit?
Test kondice autobaterie
Asi nejdůležitější test ze všech - na přístroji se vybere jedna z testovacích norem, typ akumulátoru a nastaví se deklarovaná hodnota startovacího proudu (proud, jaký je schopna baterie při startování poskytnout). Pak už stačí jenom spustit test, který trvá pár sekund. V těch proběhne změření napětí, vnitřního odporu a skutečného proudu. Výsledek se zobrazí na displeji, ale je možné si ho i vytisknout, jako jsme to udělali my. Celkový stav akumulátoru je "Good", což znamená, že je v pořádku.
Napětí je perfektní a hodně daleko od kritické hodnoty 12,5 V, kdy už by bylo potřeba baterii dobít. Startovací proud sice není výrobce deklarovaných 720 A, ale "jen" 636 A. Což je i tak dost a pro potřeby objemnějších naftových motorů by to mělo stačit. Vnitřní odpor baterie pak zvyšuje třeba sulfatace, ale i rozpad aktivního materiálu článků a jeho usazení na dně v podobě kalů. Stoupá ale i s klesající teplotou - čím nižší je venkovní teplota, tím více se zpomalí reakce v akumulátoru a vzroste vnitřní odpor.
Test startéru
To, jak je na tom startér se dá překvapivě otestovat také. A současně s tím se ukáže, jak je na tom akumulátor v reálných podmínkách, tedy když je proudově zatížen. Stačí na diagnostickém přístroji zvolit "Starter Test" a zobrazí se průběh napětí. Pak stačí nastartovat a křivka napětí logicky poklesne. Když si výsledek testu vytiskneme, dostaneme startovací čas, který je na studený motor mimochodem v tomto případě naprosto příkladný (běžně je to sekunda až dvě). A rozdíl mezi klidovým napětím a startovacím napětím značí, jak moc s baterií takový start motoru zamává. V tomto případě je to zcela v pořádku, ale hodnota pod 10 V už by tak optimistická nebyla (záleží ale i na typu akumulátoru).
Test alternátoru
Jakmile je s alternátorem něco špatně, existuje velmi reálné riziko, že nedojedete do cíle své cesty. Testování dobíjení probíhá tím způsobem, že se nastartuje motor a pak se drží v konkrétních otáčkách po nějakou dobu.
- vysoké otáčky (zhruba 3000) s vypnutým příslušenstvím - test bez zátěže
- nízké otáčky (zhruba 2000) se zapnutým příslušenstvím - test pod zátěží
- volnoběžné otáčky se zapnutými světly - test zvlnění diody
Výsledkem jsou hodnoty napětí, respektive zvlnění diody. Napětí se musí vejít do nějakých hodnot, konkrétně u testu bez zátěže musí být mezi 13,3 V a 15 V u klasické olověné baterie. Pod zátěží je třeba, aby bylo v rozsahu 12,6 V až 13,8 V. Zvlnění diody musí rovněž zůstat na přijatelné úrovni, v našem konkrétním případě je hodnota 0,21 V zcela v pořádku.
Také čtěte
Test uzemnění
Taktéž důležitá věc - kontroluje, jak je na tom uzemnění mezi baterií motorem a karoserií auta. Vysoký odpor je většinou zapříčiněn korozí, oxidací nebo uvolněním spojů a může být příčinou horšího startu (část proudu se přemění v teplo).
Testuje se na tři fáze. V té první se připojí obě svorky na baterii. Pak se přemístí záporná svorka na nějaké místo na karoserii nebo třeba podvozku, které je bez laku. No a nakonec se ta samá (černá) svorka přesune zpět na záporný pól baterie. Tím test končí a v podstatě jsou možné tři výsledky. Buď je vše v pořádku, nebo byl zjištěn příliš vysoký odpor, nebo uzemnění nebylo detekováno a celý postup je třeba opakovat. V našem případě bylo opět vše v naprostém pořádku.
Zdroj info: Autoaku.
Zdroj médií: Depositphotos, redakce.
Zdroj médií: Depositphotos, redakce.
