Chladicí kapalina má sice za úkol odvádět teplo motoru a odevzdávat ho skrze radiátor chladiče do prostoru, ale v zimě se může stát, že velice jednoduše zmrzne. Tomu zabrání nemrznoucí směs. Jak ale zjistit, jestli je tomu skutečně tak a v chladicím okruhu nekoluje jen trochu obarvená destilka?
Jak se měří hustota kapaliny a jak změřit bod tuhnutí?
Články na téma revize chladicí kapaliny:
- Jak probíhá měření hustoty chladicí kapaliny? - právě čtete
- Výměna chladicí kapaliny
- Dolévání chladicí kapaliny
- Přelití chladicí kapaliny
- Měření chladicí kapaliny
- Výměna chladicí kapaliny
Jak to taky může dopadnout
Jako první se samozřejmě nabízí tzv. zkouška praxí. Prostě to nebudete řešit a zima ukáže, jak moc nemrznoucí směs skutečně je. Tato metoda má ale svá úskalí. Po pár kilometrech se totiž začne motor velice rychle přehřívat, protože kapalina necirkuluje, tedy nechladí, a vůz je nutné odstavit. Další drobnou nevýhodou je, že s velkou pravděpodobností vyskočí tzv. mrazové zátky. Ty totiž zabraňují tomu, aby zmrzlá kapalina roztrhla blok motoru. Voda totiž, když ji zmrazíme, zvětší svůj objem. A jelikož je prakticky nestlačitelná, tak to odskáče blok motoru, který je prakticky roztrhán zevnitř. Voda si zkrátka cestu ven vždycky najde, ať jí stojí v cestě cokoliv. Mrazové zátky nejsou nijak drahé, ale obvykle je potřeba servisní zásah. I přesto, že je implementován tento pojistný mechanismus, může i tak dojít k roztržení nebo třeba poškození vodní pumpy a podobně.
Jednoduché měření hustoměrem
Daleko lepší taktikou je změřit si před zimou, jaká je hustota chladicí kapaliny, která nám prozradí, jak na tom s tou svojí nemrznoucí schopností je. K měření hustoty chladící kapaliny poslouží třeba velice jednoduché zařízení nazývané hustoměr chladicí kapaliny. Je to trubička s balonkem, který se stlačí a následně se trubička ponoří do chladicí kapaliny. Pak se balonek pustí, a protože je z gumy, tak svým opětovným rozpínáním vytvoří v trubičce podtlak, čímž je kapalina nasáta dovnitř.
Chladicí kapaliny v nabídkách e-shopů
Archimédův zákon
Uvidíte, že těleso v trubičce, na kterém je stupnice, je nadnášeno, ale částečně je v kapalině ponořené. Krásnou ukázku jednoduché hydrostatiky nám poskytuje konkrétně Archimédův zákon, který říká, že:
"Těleso ponořené do tekutiny, je nadlehčováno silou rovnající se tíze tekutiny stejného objemu, jako je ponořená část tělesa."
Z výše uvedeného tedy plyne, že chladicí kapalina nadlehčuje tělísko se stupnicí, na které následně můžeme odečíst teplotu, která odpovídá pro nás nejdůležitější proměnné - hustotě. Do kapaliny nenoříme nějaké homogenní těleso, ale vlastně dutinu, ve které je dole závaží a jinak je vyplněna převážně vzduchem. A podle toho, jaká je hustota kapaliny, se více či méně vynoří část se stupnicí.
Jaká hustota kapaliny je ideální?
Jakmile máme změřenou hustotu, a tedy i bod tuhnutí chladicí kapaliny, můžeme s tím nějak operovat. Obvykle se uvádí jak ideální mít v chladicím okruhu kapalinu, která nezmrzne do -30 °C. To je tak nějak plus mínus záruka toho, že v podmínkách střední Evropy bude moci vůz fungovat bez obav po celý rok. Pokud hustoměr doma nemáte (stojí asi 90 korun), takřka určitě jím bude vybaven nejbližší autoservis.
Zdroj médií: Redakce.
