PRÁCE 🧰
Zimní pneu 🛞

Ve Frankfurtu se jezdí dvacítkou

30. 3. 2024 3 min. čtení diskuze (1) Tipy a rady

Evropské státy se v posledních letech snaží velmi znatelně snižovat maximální povolenou rychlost ve městech. V německém Frankfurtu se kvůli tomu jezdí dokonce jen dvacítkou.

Ve Frankfurtu snížili maximálně povolenou rychlost

Bezpečnost na silnicích je v posledních letech velmi důležité téma napříč Evropskou unií. Řada měst postupně snižuje maximální povolenou rychlost na silnicích, ve většině případů jde o pokles rychlosti z 50 na 30 kilometrů v hodině. Některá města se ale chýlí ještě k významnějšímu omezení a mezi ty první se řadí třeba Frankfurt nad Mohanem.

Německý Frankfurt totiž pro řidiče připravil zónu, kde nově platí plošný limit maximální rychlosti ve výši 20 kilometrů v hodině. Opatření se vztahuje frankfurtského centra, a to konkrétně míst, které se nachází v okolí náměstí Börsenplatz. Jde o několik ulic, kde tak řidiči musí počítat s výraznými rychlostními omezeními.

Kromě rychlosti se změnilo i parkování

Politici k tomuto opatření uvedli, že cílem není vyloučení automobilové dopravy, avšak její významné omezení. Zároveň k tomu dodávají, že pokud se povede počty aut v ulicích snížit, budou mít místní obyvatelé mnohem kvalitnější život. I proto frankfurtští politici připravili také změny parkování. Konkrétně se v centru už nemá nikde parkovat zdarma.

Snížení maximální povolené rychlosti ve vybraných ulicích města Frankfurt přichází ruku v ruce s úpravami, které se týkají cyklistů. Podobně jako další metropole na Západě se totiž i Frankfurt nyní snaží o to, aby se známé německé finanční centrum co možná nejvíce cyklistům otevřelo. Právě cyklistická doprava je i tam brána svým způsobem jako transport budoucnosti, který je příkladný pro lidské zdraví a pro životní prostředí téměř nezatěžující.

Omezují i další evropská města

Frankfurt se každopádně přidal do početné rodiny evropských měst, která citelně omezila maximální rychlost aut. S třicítkou již dříve přišly kupříkladu francouzská Paříž, belgický Brusel, finské Helsinky či třeba švýcarský Curych. V posledních týdnech se o tom hovoří i v souvislosti s Českou republikou, a to konkrétně s Prahou. Objevují se četná volání a protesty různých skupin, které po zavedení třicítky v Praze volají. Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by podobné opatření mělo v blízké době vstoupit v platnost.

V souvislosti s nižší rychlostí ve městech se rovněž hovoří i ve vztahu k životnímu prostředí. Pravdou každopádně je, že v případě nižších rychlostí je spotřeba paliva naopak vyšší, než je tomu u rychlostí vyšší. Záleží samozřejmě ale i mimo jiné na tom, jaká je plynulost provozu.

Dopady na životní prostředí

Na druhé straně je třeba uvést, že případná nižší maximální povolená rychlost může řidiče od jízdy odradit. To znamená, že namísto auta nakonec využijí městskou hromadnou dopravu nebo již uvedené kolo. V takovém případě by se opravdu mohly dostavit pozitivní dopady na životní prostředí, je však otázkou, za jakou cenu. Zároveň by velkou roli hrálo to, jak by policejní složky a případně i další orgány kontrolovaly, jestli motoristé rychlost dodržují. Pokud by ukázalo, že nařízení není v praxi příliš vymáháno, efekt by se nejspíš nedostavil a jednalo by se tak o další poměrně zbytečnou regulaci v již tak nabobtnalém právním molochu.

V Evropě již na téma nižší rychlosti ve městech proběhla celá řada průzkumů veřejného mínění, ty však často přináší rozporuplné výsledky. Není tedy jasné, jaký názor v daném státě či městě převládá. Obecně se ale zdá, že mezi příznivce nižších rychlostí se řadí hlavně mladší generace, ti starší naopak volají po zachování stávajících limitů. To může mimo jiné souviset s tím, jaké zvyky taková generace má. Mladší ročníky se totiž do aut často už příliš nehrnou, respektive ne v takové míře, jako tomu bylo ještě pár let zpět.

Zdroj info: adfc.de.
Zdroj médií: Depositphotos.
Milan Kochaník, 31. 3. 2024 13:12, reagovat
Zkrátka menšina zpohodlnělých mlamojů (=MLadých AMmbiciOsních JinochŮ) chce poroučet většině v rozporu s principy demokracie, v níž by měla vždy rozhodovat většina. V cyklistické dopravě ve členitých českých zemích dopravní význam rozhodně neleží, stačí, když takový hlupák co to doporučuje, jednou spadne s kola a dva roky se bude léčit a je otázka, zda ještě na to kolo usedne a vzhledem k fyzikálním dispozicím to je více než jisté a pak bude rád když jej někdo dopraví autem.

Podobné články