S tím, že se pneumatika nesjížděla rovnoměrně, už se setkala patrně většina řidičů. Jak si tedy tyto nerovnoměrnosti vysvětlovat a co se s tím dá dělat?
Nerovnoměrné sjíždění pneumatik
Články na téma sjeté pneumatiky:
- Jak změřit vzorek pneumatiky
- Nerovnoměrné sjíždění pneumatik - právě čtete
- Jak poznat sjeté pneumatiky a jak změřit hloubku dezénu
- Jak zjistit, kolik milimetrů má vzorek vašich pneumatik
- Jak změřit vzorek pneumatiky
- Pokuta za staré a sjeté pneumatiky
- Ojeté pneumatiky a rizika s nimi spojená
- Nevhodné pneumatiky v Chorvatsku a Itálii
- 5 důvodů, proč vyměnit opotřebované pneumatiky
- Jak správně změřit vzorek pneumatiky?
Ono se to nezdá, ale pneumatiky umí na řidiče i jeho vůz prozradit docela dost věcí. Třeba to, jak se o auto stará, jak jezdí nebo taky jak se mu daří podélné parkování. Nicméně v rámci tohoto článku se zaměříme na to, co způsobuje nerovnoměrné sjíždění plášťů. Jenom uvedeme, že kontrolu pneumatiky je dobré dělat minimálně jednou měsíčně a je dobré neřešit jenom hloubku vzorku, ale právě i to, jestli je hluboký všude stejně.
Sjeté kraje pneumatiky
V případě, že se běhoun sjíždí na krajích více než uprostřed, je to neklamné znamení toho, že jezdíte na podhuštěných gumách. Střed se jakoby odlepí od asfaltu, ale kraje se po něm odvalují s o to větším třením a opotřebují se tedy rychleji. Stačí nahustit pneumatiky na správný tlak a bude po problému.
Sjetý střed pneumatiky
Tady je problém zcela opačný. Guma je přehuštěná a vyšší tlak způsobuje, že střed se trochu jakoby vyboulí a pneumatika se tedy odvaluje především po něm. Citlivější řidiči možná zaregistrují, že jejich auto pocitově trochu ztvrdne a nerovnosti jsou více cítit. Vše se vrátí do normálu po upuštění tlaku na předepsaný.
Sjetý kraj pneumatiky
Tohle je dost možná častější případ, kdy dochází ke sjíždění pneumatik z vnitřní strany. Je to o to zákeřnější, že řidič se to delší dobu nemusí vlastně ani dozvědět, protože pneumatiky jsou schované v podbězích a přijde se na to často až při parkování s vytočenými koly na jednu stranu. Je to problém zejména u aut, která už mají něco za sebou a způsobuje ho většinou unavená přední (a nemusí to být jen přední) náprava. V tom lepším případě je to pouze rozhozená geometrie, v tom horším jsou v háji silentbloky nebo pouzdra. Kola zkrátka jsou trochu do „A“, takže se opírají především o vnitřní stranu plášťů. Je to věc vyžadující servisní zásah a opravu zavěšení kol.
V případě sjetého vnějšího kraje pláště je závada na sbíhavosti, což by mělo vyřešit nastavení geometrie. Stát se to může i v případě, že jezdíte opravdu hodně, hodně zostra, případně třeba po dni stráveném jezděním na závodním okruhu.
Přední a zadní náprava
Při kontrole rovnoměrnosti opotřebení se zaměřte na každé kolo zvlášť a zároveň je dobré vnímat i rozdíly mezi přední a zadní nápravou. U běžné automobilové produkce v tom levnějším segmentu totiž bývá právě zadní náprava realizována jednoduchou torzní příčkou, což je řešení odolné a neumožňující seřizování geometrie. Pokud se vám tedy třeba u Škody Fabia sjíždějí vnitřky zadních pneumatik, geometrií to nevyřešíte.
Naopak dražší vozy disponují často zcela nezávislým zavěšením zadních kol, kde může být příčina sjíždění vnitřků nebo vnějšků plášťů stejná, jako u kol předních.
Zdroj médií: Depositphotos.