Škoda Octavia 2 jako jedna z nejlepších ojetin za pár drobných

Dvojková oktávka představovala plnohodnotnou konkurenci zbytku koncernu VW, přitom však uměla nabídnout o fous větší praktičnost. Dnes je to ojetina pro nenáročné, ale má spoustu obrovských výhod:

• Je to jednoduché auto. Ve srovnání se současnou produkcí na něm spoustu věcí uděláte doma sami bez potřeby nějakého speciálního nářadí.
• Díly jsou dobře dostupné. Doma je máte většinou druhý až třetí den po objednání, navíc lze vybírat i z dílů druhovýrobních, kterých je široká nabídka. Dobře dostupné jsou však i díly originální.
• Patrně v Česku nebude moc autoservisů, které by si na této ojetině netroufly udělat prakticky cokoliv. Od běžných úkonů na podvozku, brzdách a podobně, až třeba po generálku motoru.
• Škoda Octavia 2 vlastně designem až tolik nezestárla, dalšími vlastnostmi rovněž ne. Jednička byla trochu kompromisní auto, ale dvojka už měla dotažené k dokonalosti prakticky vše.

Nejstarší už jsou dvacetileté

Model s námi byl od roku 2004, do roku 2013 s tím, že ve 2008 přišel facelift. Znamená to, že nejstarší kusy letos slaví dvacet let, takže je potřeba počítat s tím, že jednoduše kupujete auto, kde se bude projevovat i stáří materiálu. Znát to bude třeba u gumových těsnění, plastů a podobně. Rovněž musíme varovat před korozí. Ochrana kovových částí před oxidací byla z dnešního pohledu nadprůměrná, ale pokud narazíte na negarážovaný kus, dost možná už bude mít shnilé prahy nebo třeba páté dveře. Holt někde se ty roky projevit musí.

Také čtěte

2 min. čtení

Cejchování tachografu – jak to probíhá?

13. 11. 2024 Jakub Mokříš Tipy a rady

Méně výbavy = méně problémů

Dobrým tipem pro výběr té správné ojetiny je, vykašlat se na „speciality“ typu automatická převodovka nebo pohon všech kol realizovaný spojkou Haldex. Opět se dostáváme ke stáří těchto vozů, při kterém nelze moc předvídat, co se kdy pokazí. Je potřeba jednoduše minimalizovat riziko, že to bude některá z drahých komponent, a to ideálně zmenšením jejich počtu.

Škoda Octavia 2 – jaký motor?

Nemá úplně smysl řešit agregáty naftové. Polovina jich bude těsně před smrtí, ta druhá půlka bude stočená. Oktávky byly svého času nejčastější služebáky a jsou to jedny z nejvíce stáčených ojetin u nás. A nečekáte asi, že by diesel měl najeto pod jedenácti a více letech (konec prodeje dvojkových oktávek) 250 tisíc, že ne?

Pokud jste klidnější řidiči, jezdíte krátké vzdálenosti a nepotřebujete moc předjíždět, dá se s přimhouřením oka doporučit 1.4 16 V. Hodí se spíš do vozu velikosti fabie, ale je k neutahání. 55 nebo 59 kW, což byly výkonové varianty, je spíš tak na udržení auta v pohybu. Po rovince. Bez protivětru.

Také čtěte

2 min. čtení

Jak důležitá je znalost cizího jazyka při hledání práce v auto-moto oblasti?

25. 10. 2024 Vendula Flassig Vrablová Tipy a rady

1.2 TSI, 1.4 TSI a 1.8 TSI byly problematické, nejprve je trápily rozvody, časem se ukázalo, že na kratších trasách si hodně ředí olej benzínem a mají tendence karbonovat. Pokud narazíte na 1.2 TSI nebo 1.4 TSI, který má opravnou sadu rozvodů (ověřte si to, ale budou ji mít asi skoro všechny), má prokazatelně najeto do 200 tisíc kilometrů a majitel měnil olej co 15 tisíc kilometrů, dají se oba akceptovat.

1.6 FSI byl problémový, tomu se raději vyhněte, podobně na tom byl 2.0 FSI, má vysokou spotřebu, hrubý chod a tendence ke karbonování. Technologie FSI tehdy slibovala doslova zázraky, výsledkem však byly nepříliš povedené motory, které nenaplnily očekávání.

Narazíte-li na 1.6 MPI, máte před sebou patrně nejlepší volbu. Žádné turbo, nepřímé vstřikování, ale žádný rychlík to tedy není. Tyhle motory jsou držáky, nemají zásadní problémy. Měňte mu včas olej, filtry a budete spokojeni.